V devadesátých letech minulého století jsem měl to štěstí (Apolena Rychlíková, Tomio Okamura či Andrej Babiš a nově asi i Petr Fiala by možná řekli - tu smůlu), že jsem na tehdejší brněnské právnické fakultě na semináře ze stěžejního oboru - správní právo - chodil k tehdy mladému dynamickému právnímu pedagogovi Pavlu Blažkovi. Mladým to jméno asi moc neřekne, ale (kdysi) býval ministrem spravedlnosti.

Ale již vážněji, zmíněný dnešní „ultrarenegát“ nám tehdy dal mj. zajímavý mozkolamný rébus.

Zde je tedy slíbená hádanka: Leží to pod HOROU a má to modré oči. Co je to?
Nikdo ze studentů a studentek (tehdy se ještě neříkalo politicky megakorektně „studentstvo“) nevěděl, a telefon s googlem tehdy nikdo samozřejmě také neměl.
Pavel Blažek zvesela: Je to paní Horová, úřednice!
Blažek vulgo Don Pablo (jak jej kdysi nazval brněnský aktivista a politik Svatopluk Bartík): Tak ještě jednu. Leží to pod SKÁLOU, a má to modré oči, co je to?
Aktivní studentka-premiantka se hlásí a posléze odpovídá vítězoslavně: Paní Skálová.
Vyučující spokojeně: Nikoliv. Taky paní Horová, rozvedená úřednice!
Seminární skupina propukla v divoký smích.

Pro reformu toho udělal hodně

Ve veřejnosti se moc neví, že Pavel Blažek vyučoval v letech 1992 až 2002 na výše citované brněnské právnické fakultě, a po většinu času na plný úvazek. Mám za to, že v srdcích a pamětech studentstva Masarykovy univerzity zůstal zapsán dobrým a hlubokým písmem, na rozdíl od jiných učitelů, na které si člověk už nikdy nevzpomene. Dobří pedagogové se do paměti prostě zapisují a „žijí“ v ní desítky roků, a to se samozřejmě netýká zdaleka jen právnických fakult či vysokých škol.

Ergo kladívko, Pavel Blažek, to byl aspoň zábavný učitel, jak má být, a považte v disciplíně tak nudné, jako jen správní právo může být. Jinak nad rámec této kratochvilné glosy uvádím, že Blažka pokládám za jednoho z nejlepších ministrů, který ve Fialově vládě seděl. Například pro reformu justice a trestního práva toho udělal věru hodně. Tedy že věci skutečně odpracoval a prosadil, nejen že „vysílal signály“ nebo „otevíral témata“.

Je vlastně pro dnešní Čechy, Moravu a Slezsko docela příznačné, že ji opustil právě on (brněnský Don P.) a spousta budižkničemů a netáhel v ní nadále zůstalo a doklepe to tam až do podzimních voleb. K radosti rodin a splátek jejich hypoték. Tak to na světě holt chodí.

U všech Dozimetrů – apel na závěr

A propos, když jsem si já pranepatrný učitel vzal slovo, mám zde ještě mediální laskavý vzkaz pro koaličního vládního partnera ze STAN.

Pakliže váš předseda a ministr vnitra v jedné osobě pan Vít Rakušan neumístí JUDr. Dona Pabla Blažka Moravského také do pytle na zeď svého pražského ministerstva, tak vám STANostům opravdu nikdo neuvěří, že tu bitcoinovou miliardovou aféru berete skutečně vážně. Padni komu padni.

Pakliže občan čte titulek (většina lidí dnes popravdě, ke smutku nás publicistů, vlastní text článků ani většinou nečte) STAN zůstává ve vládě. „Dostali jsme jasné záruky, že vše kolem vyšetřování bitcoinové kauzy bude transparentně probráno,“ říká Farský (11. 6. 2025, rozhlas.cz), tak si musí jen masivně všemi končetinami ťukat do čela. Dělají si z voličů legraci, nebo rovnou…

Pro pět ran do Dozimetru, pokud v té vládě STAN nadále opravdu zůstane, tak vašemu planému moralizování neuvěří již snad ani uklízečky ze Strakovy nebo Policejní akademie.

Hezké léto a s úsměvem jde všechno lépe!

Psáno pro Lidové noviny, zde odkaz na autorův blog.