Důkazní nouze přiměla soudce k tomu, aby zprostil viny Martina Bartáka. Ten si měl podle obžaloby v pozici náměstka ministryně obrany říct o úplatek.

Za něj měl zajistit, aby automobilka Tatra zůstala dodavatelem vozidel pro českou armádu. Na začátku roku 2008 se totiž na veřejnosti objevily spekulace o tom, že by o významný obchod mohla přijít. Dostala se do sporu s firmou Praga, která měla být jedním z dílčích dodavatelů. Někteří politici to považovali za porušení dohody o tom, že v souvislosti s armádními zakázkami budou podporovány především tuzemské firmy.

Státní zástupce založil svoji žalobu na výpovědích bývalých amerických manažerů Tatry. Jedním z nich byl i bývalý velvyslanec USA v České republice William Cabaniss. Minimálně u tohoto člověka by se předpokládalo, že si korupční jednání nenechá pro sebe a bude o tom informovat americké úřady. To neučinil. Stejně jako jeho kolegové se svým tvrzením vystoupil až zhruba dva roky od momentu, kdy měla žádost o úplatek zaznít.

Martin Barták podle očekávání jejich verzi odmítal. Hájil se tím, že ve své funkci zastupoval zájmy České republiky a žádného korupčního jednání se nedopustil. Soud se nakonec přiklonil na jeho stranu. Verdikt sice není pravomocný, ale těžko lze očekávat, že by se objevily nové a hlavně pádnější důkazy, které by Bartáka usvědčily z korupčního jednání. Ostatně z něj byl podezírán i v jiných souvislostech.

Například bývalí manažeři jedné z rakouských firem popisovali podivné provize, týkající se nákupu obrněných transportérů Pandur. Jejich slova byla zachycena skrytou kamerou a na záznamu zazní v této souvislosti Bartákovo jméno. To je rovněž zmiňováno v souvislosti s nákupem letadel CASA pro českou armádu. V médiích se spekulovalo o tom, že měl mít zájem na změně posudku. Původně totiž pořízení těchto letadel nedoporučoval.

Z toho je zřejmé, že Barták nemá zrovna nejlepší pověst. Zároveň to automaticky nepředstavuje důkaz pro to, že by se dopustil nějakého trestného činu. O tom může rozhodnout pouze soud. Pochopitelně za předpokladu, že k němu bude státním zástupcem podána obžaloba. Jak dokazuje verdikt v souvislosti s Tatrou, ani to nezaručuje, že bude obžalovaný automaticky odsouzen.

Byť některé kroky mohou být vnímány jako kontroverzní, soudce by neměl podléhat tlaku veřejného mínění a měl by vyhodnotit předložené důkazy. Právě na jejich základě rozhodl o tom, že Martin Barták žádný trestný čin nespáchal. Zatím nepravomocný výsledek této kauzy může zmírnit optimistické očekávání, že lidé typu Ivo Rittiga spojovaní rovněž s nejrůznějším korupčním jednáním budou skutečně usvědčeni z toho, že se ho dopustili.