Je pravdou, že odsoudit jej za tento čin může jenom Ústavní soud na návrh minimálně tří pětin přítomných senátorů. To za současného složení Senátu není nepřekonatelnou překážkou. Bohužel, cesta k ústavní žalobě je v současné době prakticky neprůchodná, protože souhlas horní parlamentní komory se stíháním hlavy státu musí také posvětit ústavní většinou Poslanecká sněmovna a to znamená, že pro by muselo být nejméně 120 poslanců.
Velezrada je v Ústavě České republiky definována jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“ Trestem může být jen ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Z hlediska vyznění ústavního článku se však vystupování prezidenta České republiky rovná velezradě a důkazů je hned několik.
Tak v nedělním projevu na CNN Prima News Miloš Zeman mluvil v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích o dvou vyšetřovacích verzích. „Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl doslova Zeman. Jenomže lhal, Policie České republiky už dříve vyloučila možnost náhodného výbuchu kvůli nedbalosti a pracuje nyní pouze s variantou pohybu agentů ruské tajné služby GRU, kteří podle velkého množství nepřímých důkazů explozi ve Vrběticích s největší pravděpodobnosti způsobili. Zeman v tomto případě ignoroval fakta a prokazatelně lhal. Lhal ve prospěch cizí a nám nepřátelské mocnosti, tedy Ruska, když zpochybnil práci českých bezpečnostních složek. Co jiného jsou jeho slova, že důkazy proti účasti GRU na vrbětickém výbuchu nejsou. Přitom i Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman potvrdil, že za touto teroristickou akcí na našem území stojí dva ruští agenti. Prezident Zeman tak svým přístupem umožnil Kremlu stupňovat nenávistnou kampaň proti České republice. A to se dá jistě hodnotit jako útok na její svrchovanost.
Miloš Zeman dále opakovaně hlásal, že ani v případě souhlasu 120 poslanců nemusí rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Tím se ovšem otevřeně postavil proti Ústavě České republiky, kde je v článku 35, odstavci 2, napsáno: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“ Z toho přece jasně vyplývá, že prezident pohrdá základním zákonem země, když veřejně potvrdil, že se jim nemusí řídit. To je přece očividné jednání proti demokratickému řádu.
A podle mého názoru se tohoto činu dopustil už v roce 2013, kdy odmítl jmenovat vládu, která měla v Poslanecké sněmovně zajištěnu většinu 101 hlasů, a místo toho na posty ministrů dosadil své kamarády, které nechal vládnout bez důvěry dolní parlamentní komory. O rok později pak v rozporu s tehdy platným lustračním zákonem jmenoval Andreje Babiše do funkcí místopředsedy vlády a ministra financí.
Středočeský krajský zastupitel za ODS