Pražské zastupitelstvo včera rozhodlo o jedné z nejkontroverznějších reforem českého volebního systému. Ač se týkala pouze komunální úrovně, resp. Prahy, změna počtu obvodů je v polistopadové historii unikátním příkladem volebního inženýrství. Ačkoliv si od něj ODS slibuje posílení volebních zisků zvýšením počtu volebních obvodů, výsledkem může být naopak její propad, který však vůbec nesouvisí se samotným mechanickým účinkem volebního systému.

Důležitá totiž bude reakce voličů na takovou změnu. Podaří-li se totiž malým stranám rozehrát toto téma ve volební kampani, bude ODS v mimořádně obtížné situaci. Šestnáct let trvající vláda nad Prahou totiž přinesla z její strany bezpočet kontroverzních rozhodnutích, naposledy Opencard nebo předražená cyklostezka. Znechucení voličů z pražské ODS ostatně daly jasně najevo květnové volby, kdy poprvé v historii zvítězila jiná strana.

Reformu volebního systému bude voliči vnímat jako snahu silou si zajistit volební vítězství, jejich reakce tedy bude přesně opačná, resp. protestní proti ODS. Bez ohledu na to, že nový systém vzhledem k současným preferencím nejvíce vyhovuje TOP 09, jejím iniciátorem je ODS, která má v metropoli stále pozici dominantní strany, a je tudíž mnohem náchylnější k potrestání voliči.

Krátce po parlamentních volbách rezignoval na post předsedy pražské ODS Pavel Bém a zdálo se, že v největší pravicové straně skutečně dochází k obrodě. Manipulace s volebními obvody čtyři měsíce před volbami je však důkazem, že některé politiky snaha udržet si moc za každou cenu neopustila. Že jsou při tom porušována, resp. měněna pravidla během hry, je příliš nezajímá.

Autor je výkonným redaktorem CEVRO Revue