Neviditelný pes

PRAHA: Pudový nacionalismus Pirátské strany

6.2.2020

Zatímco TOP 09 a KDU-ČSL se ve sporu o rekonstrukci mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze staví do pozic konzervativního myšlenkového proudu s akcentem na prounijní orientaci a symboliku česko-moravsko-slezsko-německého přátelství v rámci zastřešující nadstátní matičky národů EU dobrotivé, Piráti stojí na stejné straně barikády jako komunisté, zelená rakovina lidstva a nejrůznější projevy českého nacionalismu. Toto na první pohled zvláštní rozložení politických sil je sice poněkud překvapivé, ale podíváme-li se na celou věc v její hlubinné a všeobsahující komplexnosti, vše do sebe zapadá jako rotující ozubená kolečka v precizně provedeném soustrojí švýcarských hodinek aleluja.

Piráti celý spor slovy předsedy stranického zastupitelského klubu hlavního města Prahy Viktora Mahrika komentují tímto způsobem: „Žijeme v sekulární době, ve které je oddělena církev od státu. Nevidím proto důvod, proč bychom měli podporovat výstavbu náboženského symbolu s výrazným politickým kontextem v jednom z nejvýznamnějších veřejných prostorů v Praze. Navíc symbolu, na kterém jsme nenašli celospolečenský konsenzus.“

Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy, se k problematice vyjádřil takto: „Žádal jsem o stažení tohoto tisku z jednání zastupitelstva a vyzval jsem zájemce k účasti na plánovaném diskuzním semináři v rezidenci primátora k tématu řešení celkové koncepce Staroměstského náměstí. Tento prostor totiž musíme vnímat v jeho komplexnosti. Z pohledu odborníků i z pohledu mého, aktuální provedení mariánského sloupu není hodnověrnou rekonstrukcí barokní památky. Sloup navíc od samého počátku symbolizoval porážku myšlenky tolerance. A i v současnosti jde o prosazování jedněch idejí na úkor druhých, proto z principu nemůže být v tomto kontextu brán jako symbol smíření v rámci ekumenické shody. Zároveň si myslím, že je nutné znovu otevřít debatu o dostavění východního křídla Staroměstské radnice a dokončit náměstí tak, aby bylo úplné.“

Lidé vesměs rychle a pozitivně reagují na pudově mířenou propagandu a zároveň nedokáží věc posoudit s nadhledem v jejích hlubších souvislostech. No a přesně na tyto, řekl bych, nízké šovinistické pudy podle mne tlačí Piráti spolu s nacionalisty v boji o politickou moc nejen v Praze, ale i v ČR, neboť si uvědomují, že se jedná o populisticky vděčné a v politice lehce využitelné téma, přičemž Piráti bojují o první místo v opozici, komunisté o ztrácející pozice a místo v příští Sněmovně, no a zelená rakovina lidstva o politické přežití. Všechny tyto tři strany potřebují nějaké body a téma mariánského sloupu je nejen velmi lehce uchopitelné, ale dá se navíc snadno použít k nejrůznějším politickým cílům.

Není však vyloučené, že Piráti nejsou ze zásady proti jako všechny naše nacionální, ultralevicové a levicové politické proudy včetně Zelených v návaznosti na národní socialisty, sociální demokraty a pražskou anarchistickou bohému, jejichž členové pomník zbourali coby výraz odporu proti údajnému symbolu pobělohorské národní potupy a habsburské nadvlády nad naší zemí, je možné, že se jen obávají výbušného tématu, staví se tak trochu pilátsky mimo a nechtějí zasahovat do jeho vývoje, jak naznačují jejich oficiální mediální prohlášení. Pokud se jedná o tuto variantu, omlouvám se jim za nařčení z nacionalismu a populismu, docela je chápu a s uznáním konstatuji, že se jim podařilo uhrát partii až do konce bez toho, aby se nějakým způsobem politicky „ušpinili“. Nyní je tedy, zdá se, konečně rozhodnuto a nic jim nestojí v cestě, aby se nadále oním tématem nezabývali, jako doposud nijak nezasahovali do jeho dalšího vývoje, zůstali i nadále v tomto směru neutrální a vztyčení mariánského sloupu nijak nebránili. Doufám, že se nemýlím a že tento dle mého názoru symbol tolerance a přátelství nejen mezi národy německým, slezským, moravským a českým, ale i mezi katolíky a protestanty, jenž je navíc korunován stejnou symbolikou jako vlajka Evropské unie, bude konečně na Straroměstském náměstí postaven.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem



zpět na článek