Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

P.P.S

vsiml si vlastne pan primator, ze dne 31.8.08 reaguje na clanek z z 22. října 2007 ???

Re: P.P.S

samozrejme sorry  "31.07.08 reaguje"

reseni problemu

Řešení problému s Národní knihovnou je snadné. V Dejvicích je před dokončením výstavba Národní technické knihovny. Do nové budovy Národní technické knihovny se přestěhuje Státní technická knihovna, která je v současnosti v Klementinu. Tím vznikne v Klementinu dostatečně velký prostor pro rozšíření Národní knihovny pro ne-technickou literaturu. Možná bude adaptace prostorů Státní technické knihovny v Klementinu pro účely Národní knihovny stát trochu peněz, ale jiný problém nevidím. Nebo snad ano?

Re: reseni problemu

Problém je pouze velikost. Nová NTK v Dejvicích má kapacitu nějakých 1,7 milionu svazků, současný fond v Klementinu je asi  na milionu (do té stavby v Dejvicích se mají přesunout i knihy z ČVUT a VŠCHT a má tam zůstat rezerva do dalších let). Kaplického knihovna měla mít kapacitu 10 milionů svazků. Ročně do Národní knihovny přibude asi 100000 svazků. Adaptace Klementina by se tedy zaplnila za necelých 10 let, kaplického knihovna nejdřív za 50 let (pokud se do začátku z půlky zaplní obsahem depozitářů a kusu Klementina).

Ty studie někdo musí platit

Žádnej soukromej ateliér nemá prostor na to, aby si jen tak pro vlastní potěšení dělal nějaký 2-3 měsíce studie zadarmo. Bylo by tedy dobré zjistit, kdo to investuje. Pokud Praha, pak jsou tu přece její poslanci...

Neskrývá nám něco pan Bém?

Ale zcela určitě pane Wágnere! Už loni přece skrýval to, že nelezl na Everest, ale léčil narkozávislost ve Švýcarsku, skrýval to, že na Everst vlastně vůbec nevylezl!

Nerozhodne se redakce Psa zde "znovu uveřejnit" ony články z loňského roku, kterými nám to Bémovo skrývání popisovala?

Hele tomu Wagnerovi

snad musel zamlada Bém vošukat neposkvrněnou nevěstu, jinak to nejde pochopit

Budoucnost knihy a nastup novych technologii - II.cast

Autorska prava k titulum pokud se nemylim trvaji 70 let, pote se stavaji dila volnymi. Tedy pokud to dilo neni predmetem dedictvi a prava nespravuji nadale dedici. Ale k tomu by mohly slouzit ty obrovske castky planovane na vystavbu knihovniho molochu. Za dve tri ci ctyri miliardy by se dostalo jak na na vsechny ctenare, tak na autory a jejich odmeny. Dnesni student VS zpravidla ma svuj notebook ci pocitac a zcela jiste mobilni telefon, s pripojeni na tiskarnu si vytiskne jakakoliv skripta nebo jen potrebne pasaze textu potrebne ke studiu. Sam jsem studoval a tak vim kolik slovniho balastu studijni materialy obsahuji, ostatni text byl autory tvoren jen kvuli naplneni autorskych archu a nasledne odmeny za tyto archy.

Predpokladam, ze knizni archiv od pocatku pisemnictvi do rekneme roku 1910 tvori tak 85procent fondu NK. To znamena, ze tyto knihy jsou z hlediska autorskeho zakona volne a lze jejich obsah uvedenym zpusobem dat k dispozici. Zbytek fondu je pod autorskym zakonem a zde by sly prijmy z internetoveho pujcovani autorum, dedicum ci spravcum prav. Nevidim zasadni problem. Chce to jen vzit v uvahu vyvoj v oblasti informacnich technologii a nesetrvavat na soucasnych klise. Pred mnoha lety jsem si braval na dovolenou ctyri pet knizek a po vecerech je cetl. Dnes si beru powerbook a krome toho ze mam moznost komunikovat s celym svetem (ICQ, email, Skype s videoprenosem) sleduji zpravodajstvi (jednou pribude i klasicke vysilani tv, nejen CT24) a za par let mozna i navsteva v knihovne pro nejakou atraktivni novinku...

Re: Budoucnost knihy a nastup novych technologii - II.cast

Jste geniální. Stále si říkám k čemu jsou divadla a kina, když je všechno na DVD. K čemu jsou výstavy a galerie, když si obrázky najdu na netu. Opravdu, jste geniální, ale bude chvilku trvat než prorazíte - to víte géniů je po čertech málo. Nešpor by mohl mluvit.

Budoucnost knihy a nastup novych technologii - I.cast

Jiz nekolikrat jsem se v diskusich o NK vyslovoval k otazce, zda je vubec knihovna potreba. Uloha knihy jako media pozvolna konci, stejne jako pozorujeme odliv ctenaru v oblasti deniho tisku, casopisu a obdobnych periodik. Vzdyt staci porovnat knizni produkci osmdesatych let minuleho stoleti a produkci soucasnou. Pokud ma dnes prumerny titul prodany naklad 3 az 5 tisic vytisku je to velky uspech. Ja pamatuji (bohuzel) jeste rozebrane naklady knihy, kde v tirazich bylo mozno zjistit, ze vysla v nakladu 50tisic vytisku. Ale to je jen pro pametniky, ze? Dnes je treba vzit v uvahu nejen aktualni stav informacnich technologii, ale predevsim blizkou a vzadlenejsi budoucnost. I v tom strednedobem horizontu se uloha knihy stale vic vytraci.

Vydavatele a jejich podniky se samozrejme nechteji vzdat svych zvyklosti, ale trh je brzy presvedci o jejich omylu. Nyni je na rade ten, kdo prinese autorske dilo na internet a da jej k dispozici vsem. Treba za formu tzv. darcovske sms ve vysi 50 az 90 Kc, bude to rovnez uloha pro softwerare, aby vymysleli nejakou obranu na to, aby si zakoupeneho dila mohl uzit jen ten, kdo si ho zadne zaplati. Treba jednouzivatelne samodestrukcni PDF, ktere si stahnete do pocitace, vytisknete a ono se pote samo znici. Musi to jit, kdyz existuji daleko sofistikovanejsi programy a programky. Pak nebude problem, aby Narodni knihovna nevypracovala podle seznamu nejvypujcovanejsich titulu verejne dostupny archiv za sms poplatek a tituly by mohly byt dostupne komukoliv a hlavne kdekoliv a kdykoliv. Takze vyresit autorska prava k titulum knih a pak jejich rozesilani abonentum ve specialnim samodestrukcnim tvaru pro jedno pouziti.

Re: Budoucnost knihy a nastup novych technologii - I.cast

pitomost....už jste někdy zkoušel číst hezkou, či zajímavou knihu z PC v posteli, nebo noviny u oběda (jakkoliv se to nemá), či ve vlaku...nemluvě o oblíbeném čtení časopisů na WC, a těch příkladů bych snesl...jděte se bodnout, vy vizionáři...krásnou, kvalitní knihu ničím nenahradíte, a počítačem už vůbec ne

To je ale slint:

Knihovna může plnit svou úlohu v nejširším smyslu jenom tehdy, pokud je dobře propojena s občanským životem. To vyžaduje dobrou dostupnost prostředky hromadné dopravy, vybavení pro uživatele, kteří přijedou na kolech...

Patrně jsou Edwards a Fisher zelení aktivisté, kteří trpí utkvělou myšlenkou, že lidé mají jezdit na kole.

Knihovna patrně bude muset být vybavena rozmrazováním cyklistů v zimních měsících a očistnou lázní v létě aby kdekdo ty knihy neupatlal zpocenýma rukama. To si skutečně musíme takovéhle ptákoviny nechat radit od nějakých cizinců?

Re: To je ale slint:

jako notorický cyklista dodám, že by mě do slušné knihovny po ujetí 30 km v zimní břečce ani nepustili. A dobře by udělali...

Tihle ekošílenci by měli být tvrdě konfrontováni se svými nablblými názory!

ňák tam nevidím

že by se to mělo stavět, soutěž je jedna věc, stavba úplně jiná. Vaše paní si možná taky dovede namalovat ten norkový kožich, který byste jí eventuelně koupil. kdyby se vám líbíl a měl jste na něj, ale ve skutečnosti jí nekoupíte ani kulicha.

Re: ňák tam nevidím

Máte pravdu, že studie je jedna věc a stavba druhá. Vy se domníváte, že Praha zadává studie pro studie? Já ne (jinak bych asi muzel radní prásknout pro špatné nakládání se svěřeným majetkem).

dilema...

..blob, chameleonská chbotnice (barva dle přání..mění se s časem,  požadavky a silou tlaku na prosazení výstavby)..na můj vkus ohavná stavba kamkoliv a na Letenskou pláň naprosto nevhodná..ne snad proto, že by tam NK neměla být, ale pro její tvar, vymykající se stylu současné zástavby..to jen z mého pohledu, někdo na to může mít (a jistě i má) diametrálně odlišný názor..

..ale existuje řešení, jak tento projekt prosadit a zrealizovat..přestavět vše od Prašného mostu až po Štrosmajrák ve stylu Kaplického návrhu..poslední by přišel na řadu Pražský hrad..nakonec tu už straší se svou neavangardní architekturou dost dlouho a  příštímu prezidentovi (Paroubek na Hrad) by se tam nemuselo líbit..

.. a místo Svatovítské katedrály postavit nějakou megamešitu, pan Kaplický by určitě věděll jak na to a protože Lisabonská smlouva upravuje imigrační rozhodování, tak by mohli být musulmanští přistěhovalci z Francie a Velké Británie oprávněně pobouřeni tímto křesťanským symbolem..Allah a Kaplický jsou věční...

Re: dilema...

Nechci Knihovnu obhajovat. Ale víte. kolik "odborníků" (a zejména politiků) bylo proti Muzeu na Koňském trhu, "malému" Národnímu divadlu blízko Vltavy, "ohavné" Petřínské rozhledně či "nepřijatelné" televizní věži na Žižkově?  Víte, jak pracně se probojovával proti těm, kdo neumí přijmout nic nového, vysílač na Ještědu - dnes chlouba architektury?

Kdyby se již před půl tisíciletím rozhodovali všichni podle receptu: "Nic takového tu nebylo, tak to tu být nemůže", byla by Praha (a mnohá jiná města) tak malebné? Ona je krásná právě tou pestrostí.