Předvolební soupeření je v plném proudu a to je ovzduší velice vhodné k rozvíjení diskusí na téma národní a zejména také pražská bezpečnost.

Praha je však nejen cílem případných rozsáhlých teroristických útoků, ale i semeništěm nejrůznějších druhů kriminality a vůbec všech možných nekalostí.

Najít způsob, jak Pražany před tím vším ochránit, je úkol pro pražské politiky. Jak to udělat? Vedení magistrátu přichází s návrhem zvýšit počet strážníků a zajistit tak jejich větší viditelnost. Vypadá to jako logické a rozumné opatření, ale má to několik háčků.

Zaprvé: k čemu mi bude, že vidím strážníka, když on (raději) nevidí mě, natož můj problém? Jejich "větší viditelnost" je sama o sobě k ničemu. Zločin neodstraní a poberty nezastaví, když bude jejich schopnost zasáhnout a chránit občany téměř nulová.
Městskou policii veřejnost léta vnímá jako spolek rozdavačů botiček a pokut za parkování. Její pravomoci se sice zvýšily, ale pouze v oblasti dopravy. Špatné parkování přestupek zcela jistě je a městská policie by ho měla hlídat a trestat, ale má to být hlavní či dokonce jediný smysl její existence?

Zadruhé: většina strážníků nemusí dosahovat takových vzdělanostních a psychologických kvalit jako státní policisté. Často se stává, že neúspěšní žadatelé o práci u státní policie najdou práci u městské policie. Příkladem může být i strážník, který byl na protestu před izraelskou ambasádou.

Zatřetí: Policie ČR a městská policie spolu nedostatečně spolupracují. Jedni pohlížejí na druhé s despektem, druzí na první žárlivě štěkají. Důsledkem takového vztahu je často protichůdný způsob práce, což se projeví v kvalitě poskytovaných služeb. Jak tedy situaci řešit? Co takhle tu více než 1 miliardu ročně, kterou nás strážníci stojí, investovat do reformy městské policie? Vlastně do jejího zrušení a do vytvoření metropolitní policie. Ta by byla součástí Policie ČR a měla stejné pravomoci, ale soustředila by se na pořádkovou službu a dopravní situaci v hlavním městě. Policie ČR by se zaměřila na závažnou kriminalitu, organizovaný zločin a bezpečnostní rizika na úrovni státu.

A jak zachovat možnost Prahy usměrňovat a ovlivňovat práci nové metropolitní policie? Například prostřednictvím správní rady, v níž bude mít vedení města dostatečné zastoupení.

Když budeme líčidly zakrývat mokvající ránu, nezmizí. Naopak se bude zvětšovat. Není tedy lepší pustit se do zákroku, který nebude zadarmo, ale opravdu nás zbaví problému? Stejné je to i s městskou policií. Smysl má jen tehdy, když přispěje k větší bezpečnosti obyvatel a návštěvníků metropole.

zastupitelka hl. m. Prahy za SNK ED