Jak jsem se již několikrát veřejně vyjádřila, jakožto bývalá náměstkyně primátorky a celoživotní obyvatelka Prahy přeji nové koalici vzniklé ze svobodných voleb hodně úspěchů.
A protože, jak praví jedno z životem ověřených přísloví, zajíci se počítají až po honu, nekomentuji proto smysluplnost prvních koaličních počinů v podobě tendru na elektromobily či ekologických tácků a kelímků na vánočních trzích. Stejně tak se nemíním vyjadřovat k tvrzením koaličních politiků ve smyslu, že ve volebním období nic nebudou realizovat, ale že se budou věnovat přípravě. Na druhou stranu, pokud pražský pan primátor mate v přímém přenosu České televize veřejnost, je, alespoň podle mého názoru, něco špatně.
Jako člověk konsensu uvádím v souvislosti s vystoupením pana primátora záměrně slovo „mate“, nikoli „lže“. Za jeho vyjádřeními nevidím záměr, možná se spíš jedná „pouze“ o neinformovanost. Každopádně, zde je ne zcela snadno pochopitelná citace pana Hřiba, která zazněla v pořadu pana Moravce: „Máme velké dluhy, máme zhruba 19 miliard dluhů, toto volební období budeme splácet dluhopisy za zhruba 5 miliard, takže finanční situace přesto, že se říká, že Prahe je velice bohaté město, tak je také značně zadlužené město.“ Toto tvrzení naštěstí neodpovídá ani zdaleka realitě. Přikládám to spíše snaze o podsunutí vlastních problémů na vládní úroveň.
Vzhledem k tomu, že jsem v minulém volebním období byla přímo zodpovědná za pražské finance a jsem na to hrdá, ráda bych uvedla věci na pravou míru. A zároveň touto cestou informovala pana primátora Hřiba o faktickém stavu věcí. Ke konci roku 2014, kdy jsem pražský rozpočet prakticky převzala, činil „čistý“ dluh hlavního města 31,87 mld. Kč. Čistým dluhem rozumím reálné závazky ponížené o rezervy na splátku dluhu (což v roce 2014 byla 0 Kč). Stejná položka pak na konci roku 2018 uvádí částku 13,71 mld. Kč. Sečteno podtrženo, v průběhu let 2014 – 2018 se podařilo snížit dluhy hlavního města Prahy o 18,16 mld. Kč, tedy o více než polovinu (57 %)!
Dále bych tímto panu primátorovi ráda sdělila, že na splátky dluhopisů pro roky 2021 a 2023 byly v minulém volebním období vytvořeny rezervy za účelem jejich bezproblémové úhrady. A až se pan primátor dostane od ekologických tácků a kelímků k financím, nepochybně zjistí, že se konzervativní finanční politika minulého volebního období projevila kladně i v ratingovém hodnocení. Podle pana primátora Hřiba „značně zadlužené město“ má v případě Moody´s hodnocení A1/Stabilní. Standard and Poor´s pak hodnotí AA-/Stabilní/A-1+. Faktem je, že kdybychom nebyli limitováni ratingem České republiky jako celku, rating hlavního města Prahy by byl ještě lepší.
Postupně se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti Praha plní s velkou rezervou. Fiskální pravidlo paragrafu 17 říká, že územní samosprávný celek hospodaří tak, aby výše jeho dluhů nepřesáhla 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nezpochybnitelná realita je tudíž taková, že k 31. 12. 2018 bude výše dluhu hlavního města Prahy 19,91 mld. Kč, Přitom zákon připouštěl v období 2015 – 2018 dluh ve výši 41,96 mld. Kč. Z toho plyne, že Praha není vysoce zadlužená, ale naopak má vytvořenou úvěrovou kapacitu pro budoucí investice, na které se Pražané těší.
Skutečnost je taková, že zadluženost Prahy je tak oproti platným pravidlům významně nižší, než by mohla být. Konečně srovnejte sami - plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti za poslední uzavřené účetní období: Praha – 28,92 %, Brno – 33,21 %, Ústí nad Labem – 58,11 % či třeba Liberec – 93,77 %. A s tím, alespoň do konce tohoto roku, neudělá nic ani pan primátor Hřib.
Převzato z blogu se souhlasem autorky.