Dvacet let člověk před každými volbami poslouchá výzvy politiků k hojné účasti. Prý jen tak se dá něco změnit. Pražští politikové z ODS a ČSSD nám dokázali, že to ale není vůbec pravda, i když hlas lidu byl v posledních volbách naprosto zřetelný a silný.

Každý, kdo selským rozumem tak nějak „podomácku“ analyzoval výsledky komunálních voleb v Praze, musel nutně dojít k závěru, že Pražané si přejí pravicové zastupitelstvo. Je to zcela zjevné i z toho, že zatím vždy v Praze vítězila ODS.

ODS měla v hlavním městě tak výsadní a jisté postavení, že otřást jím mohla jen ona sama, což se jí, díky nekončící eskapádě skandálů, nakonec podařilo. Věc před pár lety nevídaná.

Přesto pražský volič neztratil důvěru v pravici, naopak. Podle jeho vůle by měla mít na radnici spolehlivou většinu k prosazení pravicových cílů, na které své voliče nalákala. Místo toho vzniká hybridní koalice donedávna úhlavních protivníků.

Jedni křičeli: „Zastavte je, jsou to zloději!“

Druzí volali: „Nevolte je, přivedou zpátky komunisty!“

Tak teď už víme bez jakékoli pochybnosti, že ti jedni jsou za osmnáct a ti druzí bez dvou za dvacet, a že tyto počty vyhovují mimo jiné i tomu, komu byl propůjčen nejvyšší úřad v naší zemi, tedy prezidentovi. Jestli vyhovují i lidem, o tom lze se zaručeným úspěchem pochybovat.

Pozoruhodná je v této souvislosti moje „letní“ zkušenost – kamarádův tatínek je jedním z vlastníků významných pražských parkovišť v centru města. Na těchto parkovištích by měli být imrvére novináři, protože mám pocit, že přesně to jsou ta místa, která hýbou pražskou politikou, respektive jejím podsvětím. A tam mi jeden týpek a la „vekslák“ barvitě líčil, že ať volby dopadnou jakkoli, dávno už jsou ti nahoře domluvení, že se ODS spojí s ČSSD, za posvěcení komunistů, protože před TOP 09 se vyloženě třesou hrůzou. Myslel jsem si o něm své, v duchu si klepal na čelo a nijak to nekomentoval. Před půl rokem se něco takového zdálo být úplně absurdní.

Zajímalo by mě, jak dlouho ještě budou zkoušet trpělivost lidí. Obávám se, že donekonečna. Drží se mermomocí koryt, ještě snad urputněji, než kdysi komunisté.

Dveřmi ti pánové, zdá se, neodejdou nikdy….

Převzato z Petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.