Kauza kolem sochy maršála Koněva je v tuto chvíli již fraška, která nemá žádné racionálně přijatelné vyústění.

Sochy jsou občas strhávány, občas zahalovány, někdy doplňovány vysvětlujícími tabulkami... Například na Malostranském náměstí už spoustu let chybí pomník maršála Radeckého - bylo správné jej odstranit? Nebo jinak: bylo by správné ho tam vrátit? Jakákoliv socha vojevůdce je tak trochu problém - protože za prvé vojevůdce musí poslouchat politický příkaz, za druhé pod velením vojevůdce umírají lidé.

Poté, co se do věci vložila ruská ambasáda a vydává svá stanoviska, podle mě vedení příslušné části Prahy nemůže ustoupit a vzbudit jakýkoliv dojem, že snad je pro něj stanovisko ruské ambasády jaksi směrodatné. Na druhou stranu, postojem lidí, jako je topkařský starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (nebo jak se jmenuje - je to totálně zapomenutelná bytost), se vytváří politikum z něčeho, co by za normálních okolností bylo naprosto banální. Ta socha totiž neznamená vůbec nic. Je to jenom kus kovu.

Historickou paměť národa netvoří sochy - ta žije v národu jako takovém. A pokud dneska půlka lidí v této zemi neví, kdo osvobodil Prahu, kdy se to stalo, proč se to stalo a jaké byly důsledky a jaký byl celkový kontext té doby, a průměrný student střední školy se domnívá, že 29. září 1938 začalo Pražské jaro, jaký význam má v takovém kulturně-historickém marasmu nějaká socha? A jaký význam má její zahalení nebo stržení? A jaký význam by mělo řekněme vztyčení sochy nové - nějaké, která by z pohledu pana starosty Koláře nebo pana primátora Hřiba lépe reflektovala dnešní kulturně-politické potřeby obyvatele hlavního města Prahy?

Pokud by se do celé této směšné kauzy nevložila ruská ambasáda, tedy vlastně ruská vláda, byl bych pro zachování sochy tak, jak je - a pro to, aby pánové Kolář, Hřib a jim podobné bytosti dělali raději něco rozumnějšího. Nicméně v situaci takové, jaká je nyní, se asi nedá dělat nic jiného, dokončit to, co Kolářové a Hřibové chtějí - tedy sochu sundat. Dobře, v pořádku. Vlastně žádná škoda.

Zároveň je však nutné hlasitě připomínat, kdykoliv je to jen vhodné, že tímto aktem a tím, že tuto kauzu začali, postavili tito Kolářové a Hřibové pomník současnému českému politickému trpaslictví.