Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Někdejší zrůdný režim by nemohl existovat, kdyby neexistovali zrůdní Pávkové, kvůli kterým mnozí občané trpěli.

Zrůda zůstane zrůdou a není hodna ani poplivání. Škoda slin!

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika...

Role Petra Pavla v 80-tých letech zase tak směšná nebyla.

Byl pilířem tehdejšího - byť upadajícího režimu.

Vysoký důstojník "lidové" armády, funkcionář, vyjadřující absolutní loajalitu ke KSČ a jejímu režimu.

Dobrovolně zahájil dráhu rozvědčíka Varšavské smlouvy - pro "boj" v zahraničí proti Západu.

Manželka - vojenská komisařka (zástupce velitele pro věci politické...).

To se s nějakým "šedivým úředníčkem" absolutně nedá srovnávat.

https://hlidacipes.org/kdo-ze-tu-porusuje-ustavu-p.../

Hm...

https://1url.cz/lJnbK

Po roce 89 tady byla vždy část obyvatel, která komunisty volila. Buď přímo KSČM nebo různé její odnože, jako Zemana, Babiše apod. Pak tady byla ta druhá část, které se proti komunistům silně vymezovala. Být komunista bylo stigma, natož u těch co vydrželi v KSČ do jejího hořkého konce. Do té patřila i ta dnešní kulturní sféra, stačí si vzpomenout jak to schytal Dejdar, když se přiznal že volil Zemana. Příště takovou chybu už neudělal, nebo se k ní aspoň nepřiznal. Nebo jak herečka Holubová řekla, že komunisté musí vymřít (řekla to důrazněji), aby tady byl klid. A najednou před posledními presidentskými volbami začala i většina této kulturní sféry podporovat komunistu Pavla, kterého si jako kandidáta vybral už v roce 2019 pan Kolář. Lidé jako Holubová, Čtvrtníček, Svěrák atd. nevolili Pavla jako nutné zlo před ještě horším Babišem. Ale už před prvním kolem ho veřejně podporovali. On to řekl i Michal Kocáb, který měl v úmyslu také kandidovat, že když se o tom zmínil svým kamarádům tak mu řekli, jo klidně Michale, ale my budeme volit Pavla. A tak bohužel kandidaturu vzdal. A tak se najednou "zrodil" nový komunista, ten "slušný", zcela očištěný, bez stigmatu. A nyní tady máme ve vrcholných funkcích dva, neslušného a slušného. A oba dva mají silnou podporu svých příznivců, a kteří pouze toho druhého dehonestují za jeho odpudivou minulost. A nás kteří jsme se už druhého kolo nezúčastnili, protože jsme nechtěli vyháňet čerta ďáblem a naopak je menšina.

Co třeba učitelé v socialismu ? Učili děti a studenty milovat SSSR a KSČ. Nebo sportovci s rudou hvězdou na triku dokazovali přednosti zřízení ? A co my ostatní s 99,9% účastí na tzv. volbách kandidátů Národní fronty ? Čest pár výjimkám v čele s Václavem Havlem. Špatně je , když se takoví konformní lidé, jak o nich píše článek, stanou ministry, poslanci, předsedy vlády a dokonce prezidenty.

A o tom to celé je, přece je nikdo nechce zavírat či jinak diskriminovat. Ať si dělají co chtějí a co umí. Akorát by neměli lézt do politiky, natož do vrcholné. Bohužel někteří lidé, a je jich hodně je stále volí.

Pokud tedy by byl nejvyšší ústavní činitel člověk typu Švejka, máme být raději, než abychom ho nazvali komunistou?

MK

Každý z nás je někdy v životě komický a připomíná Švejka. Otázkou není, jestli byl člověk komický před 35 lety, ale zda je komický dnes. To je smysl celého článku.

Ne, fakt to nebylo komické, bylo to lidsky hnusné a nízké. Nikdo tomu už nevěřil, omluva za naivitu, víru v socialismus, .... se už nedá uznat ani náhodou. Zbývá jen prospěchářství, pokrytectví, šplhání po cizích zádech, podrážení nohou. Pracovitost a um se neuznává. Cesta ke korytu nepotřebuje filozofii, názor na svět, morálku, vzdělání, sebeúctu.

Jako dobytek, zde já, tam žrádlo, tož vyrazme, cokoliv cestou zdupejme, nehleďme napravo nalevo a nažerme se. To jest definice komunisty 80 let minulého století.

Ne, nebylo to k smíchu, naopak k pláči.

Je dobré si ujasnit proč právě tento článek vznikl proč se jich v poslední době vynořilo povícero...

Po třech letech Pávkovo funkčního období je jasné, že národ si ve finále prezidentské volby mohl vybrat jen mezi řadovým komunistou a komunistickým funkcionářem, mezi tím kdo k okupaci Československa mlčel a tím, kdo ji schvaloval a vyjadřoval sympatie k okupantům, mezi tím, kdo spolupracoval s StB a tím, kdo studoval na to, aby v zahraničí takové jako Babiš získával, vytěžoval a řídil, mezi tím, kdo byl jen šedou myší komunistického soukolí a tím, koho komunistický režim vyznamenal za příkladnou službu komunistickému režimu. Jednoduše si mohl vybrat mezi menším a větším spolutvůrcem a spoluudržovatelem zločinného komunistického režimu. Tragédie sama o sobě, že do druhého kola postoupili právě tito komunističtí pohrobci. Národ pak dal ve finále místo ignorování tak zvrhlé volby přednost tomu “většímu” podporovateli totalitního komunistického režimu, který se ani ke své minulosti nedokázal postavit čelem a opakovaně o ni lhal... (ten druhý, řadové “menší” podporovatel na tom nebyl až tak lepe i když aspoň uznal, že byl součástí komunistického soukolí, protože neměl dostatek odvahy a ocenil ty, kteří tu odvahu měli....).... a nyní se malá část Prahy vzepjala k opětovné podpoře komunistického rozvědčíka na základě uměle zveličené - to se zřejmě v rozvědčíkem kurzu učili také - pseudokauzy proti nekomunistovi Macinkovi, který de facto jen ostře vyjádřil svůj postoj k Pavlovo metodám... Takhle to dopadá vždy, když některá část společnosti nepochopí o čem jsou demokratické volby a má dojem, že demokratické jsou jen tehdy, když vyhraje jejich favorit... To vše vede k tomu, že zatímco ten menší ze spolupracovníků komunistického režimu se nonstop haní, tak ten větší se nekriticky adoruje a buduje se jeho kult osobnosti. A mezitím se plive po minulosti nekomunistů Macinky a Turka a zcela se relativizuje minulost komunisty oceněného medailí za zásluhy funkcionáře KSČ Pavla

Jinými slovy řečeno: Pavel vstoupil dobrovolně do KSČ, Pavel se stal dobrovolně předsedou komunistické buňky, Pavel psal dobrovolně kádrové posudky na své podřízené, Pavel se stal dobrovolně profesionálním vojákem komunistického režimu, Pavel dobrovolně a vlastní rukou napsal životopis v kterém vyjadřuje pochopení k okupaci Československa a vyznává se k obdivu k zemi resp. režimu okupanta a dokonce přiznává, že kvůli tomu musel snášet posměch druhých, čili ostatním bylo zřejmě, že hájí svinstvo, Pavel se stal dobrovolně studentem komunistické vojenské rozvědčík, aby mohl onen zločinný komunistický režim podporovat, chránit a udržovat. Dělal to tak dobře, že jej komunistický režim vyznamenal medailí. Pavel ji zázračně získal ve výjimečné mladém věku aniž by něco viditelného pro společnost udělal, takže to bylo něco co si komunistický režim cenil.

Pavel lhal o důvodech svého vstupu do KSČ a nikdy se za to neomluvil, Pavel se vytáčel a manipuloval ohledně své podpory okupaci a obdivu k okupantovi, Pavel lhal o tom, že prezident nemá co kádrovat nominanty a tím měnit výsledky voleb, ale má respektovat návrh premiéra, protože to je jeho vláda...

Jinak Pavel po plyšáku dal pokračoval v tom co dělal před plyšákem - čili zůstal v armádě, a rovněž Babiš po plyšáku dal pokračoval v tom co dělal před plyšákem - čili zůstal ve kšeftu. Pavel celý život žije z eráru, kdežto Babiš zaměstnává přes 40 tisíc lidi a na rozdíl od drtivé většiny jiných vyčůraných miliardářů daní v ČR...

Pavel v politice bohatne, zatímco Babiš se v pořadí miliardářů v ČR propadl z druhého na osmé místo a jeho majetek se od působení v politice vzhledem k inflaci snížil...

To vše uvádím navzdory tomu, že Babiše považuji jen za soft Fialu i když výrazně méně lže, méně krade, trochu méně kolaboruje a je výrazně schopnější v řízení vlády, tak postupuje stejným směrem jako Fiala...

Já bych tedy s autorem tak úplně nesouhlasil, bagatelizace konce komunismu, jakkoliv ano, už to byla fraška, dělali jsme si srandu z komunistických učitelek, ale stále to byl lágr. A hlavně, oba dnešní hlavní aktéři prokázali špatný morální profil. Jeden podepsal spolupráci s STB, druhý studoval na rozvědčíka. Jen čirou shodou náhod to dopadlo tak, že ani jeden už se skutečně ušpinit nestihl, jeden (snad) nikoho neudal, neexistují doklady, a druhý holt byl příliš mladý, aby stihl dostudovat a bojovat s vrahy z vólstrýtu. Podle mě v dnešní politice nemají ani jeden co pohledávat.

Pak je tu ale druhý pohled, škoda, že jej autor nerozvedl, a to působení obou těchto aktérů po 89. Podle mne je zde morální škraloup AB na naprosto vyšší úrovni - jako schopný kádr STB privatizoval a privatizoval a to s použití velmi podezřelých financí, takže se člověk neubrání myšlence, že byl opravdu bílou vránou legalizující tajné fondy STB. Opravdu, těžko věřit tvrzení, že šlo o peníze od bývalých švýcarských spolužáků. Obchodní praktiky drsné, likvidace konkurence atd, no velký obchod se nedá dělat v rukavičkách, souhlasím. Naproti tomu PP udělal kariéru v armádě a u NATO a pokud vím, osvědčil se. Možná se někdy jeho role přeceňuje, kromě toho souhlasím, jeho současné projevy ukazují, že jde o „zelenou gumu“ s průměrnou inteligencí, ale podle mě má polistopadovou kariéru rozhodně morálnější, než AB. Takže za mne - neměli by tu být oba, nicméně je naprosté chucpe, když zastánci AB haní PP a naopak. U AB je tu ale střet zájmů jako hrom, takže jeho potenciální škodlivost je dle mne větší, než u PP. A samozřejmě, ani jeden není morální maják.

Rozumím vašemu pohledu, ale právě v něm vidím jádro problému. Posuzovat politiky primárně podle „morálního profilu“ je metodicky chybné, protože politika není soutěž ctností, ale oblast rozhodnutí, důsledků a moci. Morální hodnocení je vždy selektivní, zpětné a nevyhnutelně slouží jako zástupný nástroj politického boje.

Jakmile začneme politiky třídit podle toho, kdo je „morálnější“, dostáváme se do slepé uličky. Neexistuje objektivní měřítko, jen různé příběhy, sympatie a averze. Výsledkem pak není lepší politika, ale nekonečný morální spor, v němž se jedni navzájem obviňují z minulosti, místo aby se hodnotily reálné dopady jejich jednání po roce 1989.

To, že „ani jeden není morální maják“, je vlastně triviální konstatování. Politici jimi téměř nikdy nejsou. Smysluplná otázka proto nezní, kdo je morálně čistší, ale kdo je nebezpečnější z hlediska moci, střetu zájmů, institucionálních dopadů a schopnosti škodit systému. Morálka je v politice špatný kompas – ukazuje správný směr jen tomu, kdo už předem ví, kam chce dojít.