Debaty o působení Petra Pavla za komunismu často míří k morálním soudům, které jsou ostřejší, než situace sama unese. Přitom je užitečnější opustit černobílé rámce a připustit prostší, lidštější perspektivu. Pozdní komunismus nebyl jen zločinným režimem v původním smyslu, ale také systémem, který se v závěru své existence stal vnitřně prázdným a do značné míry směšným. Směšným ne proto, že by byl neškodný, ale proto, že jeho rituály pokračovaly bez skutečné víry a smyslu.

Působení Petra Pavla je třeba číst právě v tomto kontextu. Nejsou známy skutečnosti, že by se osobně podílel na represích či pronásledování. Nebyl ideologem ani hybatelem moci. Byl jedním z mnoha lidí, kteří v rámci systému vykonávali svou roli v době, kdy už sám systém působil spíše jako dohrávající divadlo než jako přesvědčená diktatura.

To, co lze případně otevřít, se netýká morální vady charakteru, ale spíše lidské neostrosti pohledu. Je možné, že si jako mladý člověk plně neuvědomoval, jak komicky jeho role v tomto režimu zpětně vyznívá. Ale být legrační neznamená být špatný člověk. Každý se může ocitnout v situaci, kdy je komický proti své vůli, zejména když jedná uvnitř struktury, jejíž absurdita se ukáže až s odstupem času.

Taková komičnost není proviněním. Je spíše běžným rysem lidského života v nepřehledných historických okolnostech. Neznamená cynismus ani zlobu, často ani vědomý oportunismus. Znamená jen to, že člověk jednal v daném okamžiku s omezeným horizontem porozumění – což je stav, který nelze moralizovat bez rizika pokrytectví.

Pozdní komunismus byl fraškou proto, že jej udržovala rutina bez přesvědčení. Účast na této rutině může působit zpětně úsměvně, ale úsměvnost sama o sobě není morálním selháním. Pokud má být kritika smysluplná, pak by měla zůstat uměřená: připustit, že lidé mohou být součástí směšného systému, aniž by byli sami směšní v etickém smyslu.

A právě tím se otevírá prostor pro smířlivější pohled: minulost lze hodnotit střízlivě, bez omlouvání, ale i bez potřeby dodatečně z lidí dělat něco, čím být nemuseli.