Neviditelný pes

POSTŘEHY: Okamžiky uplynulého týdne

21.1.2008

3. týden, (14.-20.1.2008)

Nové návrhy ve změně silničního zákona všem motoristům či vlastně všem účastníkům silničního provozu připravuje komise na Ministerstvu dopravy. Kromě jiného by mezi novinky měl patřit například zákaz předjíždění kamiónů mezi sebou na určitých úsecích. Týkat by se to prý mělo až jedné třetiny naší nejfrekventovanější dálnice D1. Takový nápad bych i kvitoval s povděkem, neboť být v koloně za kamiónem, který předjíždí rychlostí 85 km/h svého kolegu, jemuž tachometr ukazuje 82 km/h, není opravdu nic příjemného a plynulosti provozu to pranic nepřidává. Nad čím se ovšem pozastavuji, je návrh výše zmiňované komise o absolutní přednosti chodců. Znamená-li to, že přechody budou, po případném schválení, jen ozdoba jinak šedivé silnice, tak tedy nevím nevím. Absolutní přednost chodců na přechodu dovedu pochopit, ale jsem velice na pochybách, zda bezpečnosti provozu a chodců samotných přispěje jejich absolutní předost, tzn. kdekoli, kde uznají za vhodné komunikaci přejít. Podle návrhu by měli mít takovou přednost i před tramvajemi. To už si tedy jen velice těžko představuji v realitě. Třeba je tento nápad jen vypuštěný balónek, který má zjistit reakce účastníků silničního provozu.

České dráhy se po letech hlubokých miliónových ztrát ve svém hospodaření konečně dostaly do zisku. Vzhledem k výši předchozích ztrát je padesátimiliónový zisk velice mírný. Ale důležité je, že je. Hned mě zajímalo, co ke ziskovému hospodaření vedlo. Podle Hospodářských novin na tom měly podíl zvýšené tržby z nákladní (+5%) i osobní (+9%) přepravy, ale i navýšená dotace Ministerstva dopravy ve výši 3,4 miliardy korun na provoz rychlíků. O úsporách jsem se nedočetl ani slovo. Čili vytvořit padesátimiliónový zisk, v jehož výpočtu je zahrnuta dotace ve výši 3,4 miliardy, mi radost trochu zkazilo. Místo zprávy, že stát po loňském "dobrém" hospodaření začne např. přehodnocovat výši svých dotací do ČD, jsem se dočetl, že naopak od letošního roku začne drahám navíc platit ztráty z provozu vlaků EuroCity a InterCity, které doposud hospodařily "čistě", tzn. bez dotací. To by mělo přijít stát, tedy všechny daňové poplatníky (samozřejmě tedy i ty, co vlakem nejezdí) na sedm set miliónů korun. A tak se s velkou pravděpodobností za rok v palcovém titulku dozvíme, že České dráhy opět hospodařily "se ziskem", a ještě větším než v roce loňském.

První pozitivní dopady reformy zdravotnictví jsou vidět. Podle úterních Hospodářských novin si pacienti už nenechávají předepsat levnější léky a začínají diskutovat s lékaři, zda konkrétní lék vůbec potřebují. Za každý lék na receptu se totiž platí 30 korun a to má hned dvojí dopad: jednak se již k lékaři nechodí pro recept na levný lék, neboť 30 korun za návštěvu lékaře plus 30 korun za předepsaný lék je v součtu jednoduše víc než např. za lék v hodnotě 40 korun. A za druhé se pacient zajímá, co mu který lékař předepíše, jestli je to skutečně potřeba a zda už mu to nepředepsal lékař jiný, předchozí. Podle lékárníka Michal Hojného se od prvního ledna snížil počet předepsaných léků o třicet procent, naopak o pět procent se zvýšil zájem o volně prodejné léky. Je vidět, že prostá, jednoduchá matematika vlastní peněženky funguje. Jak prosté.

A ještě jednou ke zdravotnictví. Skutečná reforma se prý má naplno rozjet až v roce 2009 a má obsahovat skutečné a dle mého názoru velice potřebné novinky v českém zdravotním systému. Například možnost výběru ze tří různých pojistných plánů. Kromě současného, nyní fungujícího, bude další model v rovnici "levné pojištění - vyšší spoluúčast" a poslední bude spočívat v takzvané řízené péči, tzn. že pacient bude chodit k lékaři, kterého mu určí pojišťovna. Ta tím ušetří část odvedených peněz, které pacientovi vrátí. Pojišťovny mají též být převedeny na akciové společnosti a v konkurenčním boji by měly o pojištěnce-klienta bojovat mj. i různými dalšími pojistkami, výhodami a službami. Domnívám se, že vyšší osobní zodpovědnost a dohled na své peníze, které pojištěnec odvede zdravotní pojišťovně, je na místě. Také individuální rozhodnutí na co a v jaké výši se nechám pojistit, v sobě skýtá motivaci o své zdraví lépe pečovat. Prevence je vždy lepší a hlavně levnější než následná léčba. A k tomuto poznání by měly dle mého názoru zamýšlené reformy v nemalé míře vést.

O návrhu na zákaz kouření v barech a restauracích jsem už ve svých postřezích psal tolikrát, že už se mi to ani nechce komentovat. Můj názor na tuto problematiku, vzhledem k opět navrhovanému zákonu, tedy co možná nejstručněji a nejvýstižněji zopakuji: mělo by být na svobodném rozhodnutí každého majitele baru či restaurace, o jakou klientelu má zájem. Není-li mu líto, že stále početnější klientela nekuřáků se jeho zakouřenému lokálu vyhýbá a že jeho zdraví, resp. zdraví jeho personálu (jenž tam svobodně pracuje) trpí, nechť kouření ve svém podniku toleruje. Naopak, není-li majiteli restaurace líto, že se stále zmenšující kuřácká klientela vyhýbá jeho podniku a jeho provozovna se těší oblibě nekuřáků, nechť se rozhodne ve prospěch nekuřáků. Ale ať je rozhodnutí jeho vůlí a svobodné. Nechť mají na jeho rozhodování vliv vzrůstající či klesající trendy, jeho profit z jedné či druhé skupiny, jeho zdraví či starost o zdraví jeho personálu, čistota provozovny a její pověst. Připomínám, že sám jsem nekuřák, kouření mi vadí a rozhodně nevoní. Jsem ale pro svobodu volby, která patří k riziku podnikání, a v tom případě mi regulace vadí a nevoní. Stejně jako cigaretový kouř.

Jen malinký odstaveček na deváté straně čtvrtečních Hospodářských novin informoval o rozhovoru amerického ministra vnitřní bezpečnosti Michaela Chertoffa pro britský rozhlas BBC. Chertoff mimo jiné řekl, že z Evropy pochází stále větší teroristická hrozba pro americkou společnost, a USA by proto měly posílit vstupní kontroly i pro cestující ze zemí, které mají s USA bezvízový styk. Myslím, že je to prohlášení celkem zajímavé vzhledem k české snaze zrušit víza s "velkou zemí za velkou louží" a jen mě to posiluje v dojmu, že americká strana se svých výhod jen tak nevzdá.

Tradiční moudro na závěr, tentokrát z pera francouzského dramatika Jeana Anouilha: "Život sestává z mnoha malých mincí a kdo je umí sbírat, má bohatství."

místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com

Copyright © MichalKadlec.com



zpět na článek