A tak se v Praze v sobotu demonstrovalo. Podle odhadů organizátorů se účastnilo 35 tisíc odborářů, podle odhadů policie 30 tisíc. (Kolik jich tam bylo ve skutečnosti, viz zde – pozn. red.) Velice mě pobavila fotografie v pondělním vydání Hospodářských novin, kde dvě dámy drží transparent s nápisem: „(horní řádek nečitelný) Zastavme škrtformu, ODS – zadlužení státu neřeší, jen bohatý potěší!! Chudákům – chcou brát! Bohatým cpát!!!“ Odhlédnu-li od velice svérázné úpravy pravopisu, které transparent spíše degradují než činí atraktivním, zaráží mě tam jiná skutečnost. Proč je zmiňována jen ODS jakožto jeden ze tří členů koaliční vlády? Proč není zmíněna KDU-ČSL, jejichž člověk je ministrem financí a tudíž člověkem nejzodpovědnějším za materiál zvaný „Reforma veřejných financí“? Díky tomuto transparentu musím dát paradoxně zapravdu odborářskému předákovi Milanu Štěchovi, který se nechal slyšet, že „se ukázalo, že většina lidí téměř vůbec nic o reformách neví“. Má pravdu, částečně to ukázal i výše zmíněný transparent.

Jedna z účastnic odborářské demonstrace se v tomtéž vydání Hospodářských novin jala hodnotit zamýšlené zvýšení základní sazby DPH z pěti na devět procent – čili o čtyři procenta slovy: „Člověk si bude muset rozmyslet, zda si koupí půlku chleba nebo máslo.“ Odhlédnu od toho, že si ten člověk stejně koupí obojí, spíše by mě zajímalo, jestli ta paní dokáže odhadnout, kolik procent všech obyvatel Česka by se zvýšení základní sazby o čtyři procenta takto významně a citelně dotklo? A brala také v potaz i druhou stránku mince, tzn. kompenzace v podobě snížení daní, zvýšení důchodů apod.? Výše zmíněná paní ovšem v druhé větě reformy jako takové neodmítá. Bohužel, jak by tedy podle ní měly vypadat jsem se nedozvěděl.

A do třetice ještě jedna odborářská. Z prvního pohledu banální, ale myslím že v důsledku celkem zajímavá zpráva. Pražský magistrát má v úmyslu podat na organizátory odborářské demonstrace žalobu ve věci porušení nesouhlasu postavit na Václavském náměstí tribunu. Naopak odboráři jsou přesvědčeni o tom, že žádný zákon neporušili. Myslím si, že pokud je majitelem prostranství magistrát, který nedal souhlas ke stavbě tribuny, tak možná nebyl porušen zákon, ale minimálně byly porušeny vlastnická práva. Předseda ČMKOS Milan Štěch na to konto prohlásil: „My žijeme v zemi, kde už ústava říká, že se může všechno to, co zákon nezakazuje. Neznáme žádný zákon, který by to zakazoval“. Má pravdu, zákon to možná nezakazuje, ale nesouhlas vlastníka asi porušen byl. Nerad bych tento případ přeceňoval a nechtěl bych tvrdil, jak tento případ symbolizuje vztah odborářů k vlastnickým právům. Nicméně i tato úvaha mě napadla.

Více jak rok stará zpráva šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho pořád leží v žaludku ČSSD a zejména jejímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi. Právě kvůli této zprávě psal dopis nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké, aby se vyšetřováním úniku této zprávy začala zabývat a zaujala k ní stanovisko. Budiž, proč ne. Dopisy se žádostmi může posílat kdokoli a komukoli. Pokud předseda ČSSD Paroubek necítí dostatek zadostiučinění, nechť koná kroky potřebné k nápravě. Jedním z těch kroků by měl spočívat i ve snaze ČSSD zřídit parlamentní vyšetřovací komisi k této kauze. Nechci se ušklíbat nad parlamentními institucemi, ale bohužel si skutečně nevzpomínám na nějaký převratný závěr či rozuzlení, pramenící z jakékoli parlamentní vyšetřovací komise, ať již byla zřízena k čemukoli. A z tohoto důvodu budu asi skeptický, když budu tvrdit, že čas strávený poslanci, jejich asistenty a úředníky nad touto kauzou ve vyšetřovací komisi bude hodně drahý a daňoví poplatníci budou zase o něco lehčí. A mimochodem, znáte to přísloví že čím více se v h….ě budete rýpat, tím více bude smrdět?

Další, zdánlivě banální informace, ovšem ve svém důsledku hodně vypovídající. Prezident Klaus minulý týden podepsal zákon umožňující vydat dluhopisy na krytí části letošního schodku státního rozpočtu. Schodek je plánován na 91,3 miliardy korun a dluhopisy by měly pokrýt 86,5 miliard korun. Tyto dluhopisy vydá stát se splatností do 35 let. Jsem přesvědčen, že tuto zprávu by měli zaznamenat všichni, kteří žijí v představách typu: „stát to zaplatí“ nebo „mám to zadarmo od státu“ či případně „stát mi přispěje“. Vážení, stát žádné vlastní peníze nemá! Veškeré peníze, se kterými hospodaří, jsou peníze daňových poplatníků. A ty, které prodejem výše zmíněných dluhopisů získá, bude zase muset vrátit. A vrátit je bude muset tak, že si na ně vezeme opět od daňových poplatníků. Jak jednoduché, ale stejně budeme pořád slýchat „to nejsou moje dluhy, to jsou dluhy státu“.

Autor je místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com