23.9.2019 | Svátek má Berta


POSTŘEHY: Okamžiky uplynulého týdne

23.4.2007

16. týden (16..-22.4.2007)

Téměř všechna úterní vydání deníků informovala o volebním sněmu Oblastního sdružení ODS Brno-venkov. Na něm byl opětovně zvolen do čela oblasti David Šeich, poslanec a místopředseda Zahraničního výboru sněmovny, který vede oblast již od roku 1999. Ve všech zprávách, na které jsem v tisku narazil, se silně zdůrazňovalo a několikrát omílalo, že důvěru dostal kandidát, který se loňského listopadu prohřešil jízdou v opilosti. Snad nejdále v této argumentaci zašla MF Dnes, která v titulku napsala „Oblast ODS povede opilec za volantem“. Jen pramálo, respektive skoro nic jsem se nedočetl o dalším směřování ODS v brno-venkovské oblasti, o úspěších či neúspěších této organizace či o dalších zvolených představitelích. S nadsázkou řečeno se mi zdá, že nebýt toho zmiňovaného loňského listopadu, tak se o sněmu ODS Brno-venkov nenapíše ani řádka.

Nebýt zamítnutého víza pro poslance KSČM Alexandera Černého, asi bychom se jen velice okrajově dozvěděli, že čeští poslanci měli pětidenní exkurzi na radarovou stanici umístěnou na Marshallových ostrovech. Po návratu z tohoto poznávacího výletu se dva účastníci z řad ČSSD vyjádřili vcelku kladně k tomuto zařízení a jeho umístění v České republice. V ČSSD, ústy šéfa poslanců Michala Haška, ani po tomto výletu nebudeme moci očekávat názorový obrat směrem k radarům. Sociální demokraté by stále rádi, aby mohli o umístění radaru rozhodnout občané v referendu. V tom případě nechápu následující: proč tedy jeli poslanci na ne zrovna levnou poznávací cestu, když by o umístění měli rozhodovat občané v referendu? Zastupitelská demokracie spočívá v tom, že jsme si zvolili své zástupce, kteří jsou určeni k tomu, aby za nás rozhodovali o chodu státu. Mají-li tedy kvalitně a s vědomím všech důsledků rozhodnout o umístění či neumístění radarové stanice v České republice, nemám nic proti tomu, aby si získali maximum informací. Má-li ovšem o radaru rozhodovat všelidové referendum, tak tam poslanci jeli zcela zbytečně a procestované peníze se mohly využít daleko efektivněji.

Německé kancléřce Angele Merkelové zbývají ještě dva měsíce na to, aby splnila jednu z nejdůležitějších priorit svého předsednictví Evropské unie a udělala rozhodný krok k záchraně evropské ústavy. A že to není krok jednoduchý, se ukazuje již celé čtyři měsíce německého předsednictví EU. Jedni by rádi oživili stávající text ústavy (zejména země, které již ústavu ratifikovaly), jiní by z ní vyřadili pouze nejspornější body či body, ke kterým byly nejhlasitější výhrady. Další by volili cestu dohody o nových pravidlech fungování evropských institucí. Asi je zřejmé, že pro optimální a progresivní fungování již nevyhovují pravidla, která byla dostačující před vlnami rozšiřování společenství směrem na východ. V této souvislosti je určitě na pořadu dne úprava těchto pravidel. Domnívám se ovšem, že by to měla být úprava pouze v rámci nutného. Jednoduše řečeno, upravit dokumenty tak, aby byly v přizpůsobitelné podobě zachovány čtyři základní pilíře EU: svoboda pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Jakékoli nadbytečné, svazující a v konečném důsledku kontroverzní nadstavby typu evropské hymny, evropské charty základních práv apod. bez náhrady osekat. To jsou věci, které nejsou nezbytně nutné pro další fungování, dynamiku, růst a konkurenceschopnost Evropské unie. Tak proč se s nimi zatěžovat a přinášet si komplikace?

Víkendové zasedání Strany zelených dospělo k usnesení, že zelení „požadují jednoznačnou dohodou koalice o odstoupení, respektive odvolání Jiřího Čunka z vlády“. Nemyslím si, že je to nejšťastnější usnesení, ale tím se nechci vměšovat do vnitrostranických myšlenkových pochodů Strany zelených. Tímto usnesením bohužel dostávají premiéra Topolánka do nezáviděníhodné situace. Ten musí na jedné straně jednat o podpoře rozpočtových opatření v již tak dost křehké koalici a na straně druhé řešit problém, který by koalici výrazně oslabil, možná až rozložil. Spíše mi tedy vadí toto usnesení ve vztahu ke koalici, jejíž jsou zelení součástí. Pokud měli zelení tak nutkavou potřebu vyjadřovat se k této aféře, měli spíše zvolit to druhé usnesení, které údajně vyzývalo k odchodu šéfa lidovců až v případě, kdy bude obžalován a poslán k soudu. Pro většinu přítomných byla ovšem přijatelnější ta prvně zmíněná formulace. Je také k zamyšlení, proč se s tím obracejí na premiéra a předsedy ODS Topolánka a ne na vedení KDU-ČSL?

Prezident Klaus se v sobotním rozhovoru pro MF Dnes mimo jiné vyjádřil k problematice přijetí společné evropské měny euro: „V přístupové smlouvě to je (přijetí eura), ale není tam žádný čas, kdy se tak má stát.“ A na otázku, zda je pro, aby Česko přijalo v budoucnosti euro, odpovídá: „Dovedu si představit, že dojde k takové míře ekonomického propojení a k takovému sladění ekonomických parametrů, že v podstatě by tu už pak bylo jedno.“ Domnívám se, že to je přesná odpověď na různé ambiciózní odhady: euro bude v roce 2009, euro bude v roce 2010 či v jiném konkrétním datu. Osobně považuji tyto odhady, byť jsou možná podložené různě kvalitními analýzami, spíše za politické výroky. O přijetí společné evropské měny bychom měli jednoznačně uvažovat až ve chvíli, kdy se bude jevit takový krok pro Česko jako výhodný.

Autor je místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.