V Místo toho by měli nemocnice řídit manažeři, kterým by spadla do klína osobní zodpovědnost za hospodaření i provoz, ovšem vyvážená výrazně vyššími odměnami. Ty by ale nebyly dány tabulkově, nýbrž podle výkonu či hospodaření. Jen pro úplnost – za poslední roky „vyprodukovalo“ jedenáct největších nemocnic v republice ztrátu ve výši čtyři miliardy korun. To rozhodně není malé číslo. Domnívám se, že tato cesta je pro české zdravotnictví, co se hospodaření týče, asi jediná možná a správná. Na jedné straně osobní zodpovědnost, na druhé straně adekvátní odměna za slušné hospodaření. Při postupném zavádění do praxe, co se zákonného schvalování týče, mám pouze obavu z následných ústupků, kompromisů či dalšího „změkčování“ způsobeného zejména tlakem opozice. Rázem by mohl vzniknout „kočkopes“, u kterého se sice vlk nažral, ale koza zůstala celá.

Moc se mi líbil článek v úterních Hospodářských novinách s názvem „Klaus v USA šokoval kritikou ekologie“. V něm je například citována otázka hostujícího indického asistenta v oboru inženýrství a přírodní zdroje na univerzitě v New Orleans na prezidenta Klause: “Pane prezidente, mám tomu rozumět tak, že klimatické změny jsou podle vás jen hypotézou?“ A prezident Klaus reaguje: “Je to úplný nesmysl. Globální oteplování je prostě nesmysl. Copak je možné, aby to někdo nechápal?“ A z úst našeho prezidenta zaznívaly další, pro americké studenty šokující názory, např. že největší hrozby, kterým čelí dnešní svět jsou různé falešné „-ismy“. A tím nejnebezpečnějším je prý „environmentalismus“, z čehož se stalo náboženství, které se snaží změnit lidské chování a ekonomické systémy. Až sem slyším skřípění zubů a lupání krčních obratlů při nesouhlasném kroucení hlav nejen našich ekologů. Vůbec bych se nedivil, kdyby už nyní zpracovávali čeští zelení, znechuceni prezentací vlastního názoru pana prezidenta, oficiální názor České republiky na příčiny a vlivy globálního oteplování na zeměkouli. To přece není možné, aby náš pan prezident veřejně nesouhlasil s něčím, co je takřka v celém světě pokládáno za bezmála hotovou a jasnou věc? Co si o nás budou myslet??

V centru New Yorku, konkrétně na Manhattanu, se již několik let rekonstruuje třípatrový dům, který by se měl stát newyorským centrem české kultury a tradic. Problém je v tom, že rekonstrukce je velice zpožděná a stát zaplatí za celou přestavbu asi 800 miliónů korun. To je skoro třikrát více, než s kolika penězi vláda před šesti lety rekonstrukci schvalovala. Na konkrétního viníka prý nelze ukázat. Na vině byla podle Hospodářských novin zejména nezkušenost české firmy, která rekonstrukci prováděla, a technické potíže. Na dokončení budovy bude ještě utraceno dalších 340 miliónů z peněz daňových poplatníků a zbylé opravy provede opět tatáž firma, neboť se prý jako jediná přihlásila do konkurzu. Ironicky a v nadsázce se domnívám, že jako první ukázka české kultury a tradice, v bezesporu špičkově zrekonstruovaném domě, by mohl být příběh této rekonstrukce.

Někteří čeští politici si podmiňují souhlas s přítomností radaru – součásti americké protiraketové obrany – užší spoluprací tohoto protiraketového dešníku s aliancí NATO. Čili pokud chápu slova těchto politiků správně, tak nebude-li tento obranný systém součástí NATO, jsme proti. Severoatlantická aliance si, možná na popud českých nesouhlasných názorů, nechala vypracovat studii, která má deset tisíc stránek. A z ní vyplývá, že aliance může mít společnou protiraketovou obranu, ale ta ovšem bude stejně založena na americkém systému. Jsem zvědav, zda se u takto negativně se vyjadřujících politiků uskuteční nějaký názorový posun po přečtení této „knížečky“. Bez důkladnějšího nastudování by přece nebylo moudré dělat závěry, když už je taková studie zpracována. A navíc, když nabízí tak zajímavý závěr.

Evropská komise hodlá navrhnout, aby se v zemích Evropské unie zvýšila minimální spotřební daň z nafty. Současná minimální sazba činí 302 eur a v roce 2014 by měla činit 380 eur. Jen pro dokreslení: Polsko 290€, Česko 336€, Německo 485€, Velká Británie 700€. Komisař pro daně a cla László Kovács to odůvodňuje omezením takzvané tankovací turistiky. V zemích EU je totiž velice rozdílná spotřební daň, a tak se kamiónům vyplácí jezdit tankovat do zemí, které mají nižší ceny nafty. Což má samozřejmě dopad i na ekologii a tvorbu skleníkových plynů. Jistě, v zájmu ekologie ušlechtilý nápad. Dá se ovšem pochopit i jinak. Některé státy díky své nižší spotřební dani mohou vybrat více peněz (=více zákazníků) a ty s vyšší daní zase vyberou méně peněz (=méně zákazníků). Z tohoto důvodu by bylo zajímavé zjistit, které země tuto úpravu iniciovaly, s touto úpravou nemají absolutně problém a jsou pro. Taktéž si myslím, že je určitě na místě otázka, proč nařizovat zvyšování spotřební daně u těch států, které ji mají nízkou? Proč ji spíš nesnížit tam, kde je vysoko nad průměrem? Tankovací turistika by se tím přece také omezila, ne? Navíc by zbylo přepravním firmám více peněz. Třeba na nákup dražších, ale k přírodě šetrnějších kamiónů.

Autor je místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com