Podle důležitých informací si teroristé údajně vybrali i Prahu jako možný teroristický cíl. Proto byly posíleny hlídky v ulicích a leckde byl vidět i obrněné vozy. Asi by to nebyl předseda ČSSD Paroubek, kdyby se hned neozval. Prvně přišel s prohlášením, že zprávy o možném útoku jsou známy již tři týdny. Velice by mě zajímalo, proč tedy, pokud tyto informace měl, něco nepodnikl? Nečekal snad na závažnější situaci, aby poté prohlásil „ODS je neschopná a nic neudělala“? Také se mu velice nelíbily změny v tajných službách. Zejména se jej dotklo odvolání šéfa civilní rozvědky Karla Randáka, které okomentoval slovy: “Toto rozhodnutí po zveřejnění současných informací není jen nekompetentností a diletantismem současné vlády Mirka Topolánka, ale již přímým ohrožením bezpečnosti České republiky.“ No, pokud by byla ohrožena bezpečnost republiky odvoláním jednoho člověka, byť vysoko postaveného, tak asi bude někde velká chyba v systému. Představte si, kdyby tento člověk například dlouhodobě onemocněl nebo se mu stala vážná nehoda. Nechce se mi věřit, že by byla bezpečnost země a jejich občanů závislá na jednom muži.

Myslím, že následující zpráva krásně dokazuje prazvláštnost a podivnou logiku systému všelijakých dotací na produkci a neprodukci, na výrobu a nevýrobu či na pěstování a nepěstování. Podle Hospodářských novin budou někteří rolníci v České republice platit pokutu za to, že vyrobili příliš mnoho mléka! Ano, čtete správně. Podle současného systému dotací z Evropské unie má každý stát přidělenou kvótu, kolik může každý rok vyprodukovat mléka. Tato kvóta se v dané zemi rozpočítá na jednotlivé farmy (na ČR připadá 2,68 miliard litrů mléka). A protože tuzemští rolníci překročili kvótu o 16,6 miliónů litrů, budou platit Bruselu pokutu necelých 150 miliónů korun. Mimochodem, zemědělci dostanou letos údajně asi 30 miliard korun dotací, mimo jiné i na vývoz mléčných přebytků. Výše uvedené kvóty se prý stanovují proto, aby přebytků nebylo příliš. Složitěji už to evropští úředníci asi vymyslet nemohli, chce se mi dodat a připadá mi, že se zde absolutně vytratila jakákoli podoba tržního hospodářství. Představte si, že vám bude dotována výroba nějakého produktu do určité výše. Jakmile toho produktu vyrobíte víc, bude vám dotován i vývoz těchto přebytků, ovšem poté zaplatíte pokutu za to, že jste toho vyrobil příliš. Nad tím opravdu zůstává rozum stát. Skutečně by se celý trh Evropské unie s potravinami zhroutil a obyvatelé by neměli co jíst, kdyby se vztahy pěstitel-zpracovatel-prodejce-konzument narovnaly na běžné tržní fungování? Nebo by pouze přišlo o práci těch pár desítek či set úředníků, kteří dohlíží na to, aby ten složitý přerozdělovací systém fungoval?

Návštěvy ministra financí Tlustého u bývalého premiéra Miloše Zemana na Vysočině předsedu ČSSD Paroubka navenek ani nerozhodily. Pouze vzkázal Jiřímu Rusnokovi, kterého Zeman doporučil do týmu nového ministra financí ohledně státního rozpočtu, že už by také nemusel být členem jeho strany. Co bylo asi poslední kapkou ke zkoušce Paroubkovi trpělivosti, byl Zemanův názor na zbytečné sociální výdaje schválené před letošními parlamentními volbami. To už se nechal Paroubek velice výrazně slyšet, že Zeman je v tuto chvíli pouze důchodce z Vysočiny a pokud jde o jednání za ČSSD, má strana svého předsedu a své vedení, a to musí Zeman respektovat. Následně se dozvídáme, že „pouze důchodce z Vysočiny“ Miloš Zeman byl pozván na zahájení Znojemského vinobraní, kde údajně pochválil práci lidoveckého starosty Balíka. O události měl předseda Paroubek ihned zprávu, neboť mu ji takřka okamžitě poskytl předseda okresního výboru ČSSD Jiří Peřinka, který byl na zahájení také přítomen. Celkem velký zájem o slova, činy a pohyb jednoho „pouze důchodce z Vysočiny“ či jedné „soukromé osoby, která se může scházet s kým chce“ (jak prohlásil Paroubek), nemyslíte?

V USA běží od roku 2004 soudní spor mezi kuřáky a tabákovými koncerny. Jádrem problému je označení „Light“, tedy lehké. Žalobci se dožadují odškodnění rovnající se výši tržeb (cca 120 až 200 mld. dolarů) za to, že výrobci klamali spotřebitele o škodlivosti light cigaret. Tabákové firmy na to kontrují, že bude důležité dokázat, kolik spotřebitelů se při výběru cigaret řídilo označením light. Domnívám se, že pokud byly jakékoli údaje na krabičce light cigaret uvedeny nesprávně či lživě, pak je žaloba jasná. Pokud firmy spotřebitelům jasně tvrdily, že kouření light cigaret je méně škodlivé než kouření cigaret „těžkých“, pak je žaloba také jasná. Ale co když může být označení „light“ pouze záminkou pro spotřebitelovo tvrzení „já jsem si myslel, že když kouřím ‚lehké‘ cigarety, tak své zdraví šetřím víc, než kdybych kouřil cigarety ‚těžké’“? V tom případě si myslím, že vyvracení takové myšlenky je velice obtížné. Nechce se mi věřit, že by kuřák nevěděl, že ať kouří takové nebo takové cigarety, tak si své zdraví prostě ničí. Na závěr jen podotýkám, že jsem nekuřák, kouření nefandím a kuřácká prostředí nevyhledávám, nicméně se někdy mezi kuřáky pohybuji. Ovšem zastávám názor, že každý svého štěstí (a pokud to může ovlivňovat, tak i zdraví) strůjcem.

Autor je místopředseda Jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com