Končící ministr financí Sobotka se se ztrátou své funkce jakoby probral ze snění do reality. Doslova na pětníku otočil celé své čtyřleté konání a nyní prohlašuje, že aby ODS získala od ČSSD podporu pro připravovaný rozpočet, bude muset hodně šetřit. Podle místopředsedy ODS a vicepremiéra vlády Petra Nečase je Sobotkou připravený rozpočet a jeho schodek na příští rok velice optimistický až nereálný a navíc vylepšený účetními triky. Sliboval schodek 88 miliard, ale ve skutečnosti bude problém jej udržet v rozumných mezích kolem 100 miliard. ČSSD je ústy Sobotky připravena podpořit rozpočet se schodkem kolem devadesáti miliard korun. Pokud prý bude méně úsporný, budou hledat v jednotlivých položkách, kde se rozpočet zvyšuje a zda se nezvyšuje příliš. Jen bych k tomu dodal, že jeho rozpočty (od roku 2003) dosáhly schodku celkem 338 miliard. Pokud tedy nechce těmito prohlášeními vyvolávat úsměvy na tváři, tak ať se takto raději nevyjadřuje. A jestli má opravdu zájem snižovat schodek rozpočtu, ať tak koná, ale bez takovýchto velkých slov. Chápu, že se sžívá s rolí „opozičníka“, ale někdy méně znamená více.

A ještě jeden končící ministr, tentokrát spravedlnosti. Pavel Němec se vyjádřil ke své etapě coby předseda Unie svobody. Dovedl tuto stranu v letošních parlamentních volbách k výsledku 0,3 procenta a okomentoval to slovy: “Nastoupil jsem do rozjetého vlaku, který jel z kopce a nedokázal jsem ho zastavit. Spirála sestupu Unie svobody se roztočila už dlouho před mým předsednictvím.“ To si toho tedy všimnul opravdu brzy, chce se mi dodat. Nicméně vůbec nerozumím tomu, proč tedy na posledním sněmu znovu usiloval o post předsedy strany proti Svatopluku Karáskovi. Možná jeho program zněl: Když stranu nepozvednu, tak ji alespoň pohřbím. Nevím jak jiní, ale já jsem si nevšiml žádné extra zvláštní snahy, odvahy a činů vymanit Unii svobody ze spirály sestupu a nasměrovat ten vlak nahoru. Ale možná jsem si jen málo všímal.

Velice trefně začíná komentář Vladimíra Vlasáka v pondělní MF Dnes k vizuální stylizaci letošní koncertní šňůry americké zpěvačky Madonny. ‘Kdyby jisté církevní autority mlčely, Madonna by si možná řekla: ´Sakra, někde jsem udělala chybu.´ Nyní může být klidná.“ Bohužel je to asi tak. Církev, respektive jisté osobnosti církve zajistily Madonně takovou reklamu, že i hodně těch, které hudba Madonny vůbec neoslovuje, jsou na tuto show zvědaví, co že se tam tak pobuřujícího vlastně děje. V bleděmodrém je to stejné jako s knihou Dana Browna a následným filmovým zpracováním Šifry mistra Leonarda. Opět se tak potvrzuje, že provokace na hranici se opět vyplácí jako nejlepší a nejlevnější reklamní prostředek k oslovení tisíců a miliónu lidí. Kdyby dotčené kruhy mlčely, asi by byla někde chyba.

Hranická firma LG.Philips Displays nedostála svým závazkům vůči státu co se podmínek investičních pobídek a měla by vrátit 801 miliónů korun. Státu se ovšem z této částky nevrátí ani třetina. To je důsledek soudního vyrovnání - dlužník věřitelům zaplatí pouze třicet procent dluhů. Státní investiční pobídky firmě byly poskytnuty ve výši 1,36 miliard korun. LG.Philips se zavázal, že zaměstná 3250 lidí. Což znamená, že na zaměstnání jedno člověka by stát přispěl více jak čtyřmi sty tisíci korunami. Zajímalo by mne, kolik by jiných malých či středních podniků dostalo tuto částku, kdyby slíbilo, že zaměstná například deset pracovníků (což by odpovídalo více jak 4 miliónům korun). Podle ředitele CzechInvestu Tomáše Hurdy stát na pobídkách neprodělal, neboť firma na platbách českým dodavatelům a na mzdách utratila 17 miliard, čili pobídky prý měly efekt. Budiž, ale nabízí se ovšem otázka: Kdyby stát nechal oněch 1,36 miliard českým podnikatelům ve firmách, neměly by tyto peníze větší efekt? Třeba i z pohledu dlouhodobější perspektivy, než byl osud hranické továrny?

Tak jsem se dozvěděl, že na stejnou úroveň sociálních výdajů jako je jídlo, oblečení a další nezbytné a k životu potřebné věci se bude řadit i příspěvek na telefonování, tzv. „mobilovné“. Jedná se sice o pouhých 200 korun měsíčně, ale v součtu to státní pokladu připraví ročně o půl miliardy. U zdravotně postižených tento příspěvek zcela chápu. Nárok na příspěvek budou mít ovšem i osoby, které budou pobírat alespoň šest měsíců v roce sociální dávky. Proboha, na jaké další „důležité“ výdaje budeme ještě své daně odvádět?! Bohužel, k tomu už nemám slov.

Autor je místopředseda Jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com