5. týden (30.1.-5.2.2006)

Do vážných finančních problémů se dostal závod LG Phillips Displays v Hranicích. Podnik vyrábějící klasické obrazovky zaměstnává 1300 lidí a do Česka se dostal i (a možná především) díky obrovské investiční pobídce 1,36 miliardy korun, což mimochodem znamená něco přes milión korun na vytvoření jednoho pracovního místa. Příčinou problémů je trvale klesající zájem o klasické obrazovky a drtivý nástup nových technologií jako LCD nebo plazma. Dle mého názoru se jedná o jasný příklad firmy, která svým produktem vyčerpala potenciál a jelikož z nějakého důvodu asi neuznala za vhodné zaměřit se na nové technologie, vyhlásila bankrot. Následnou aktivní vládní angažovanost a nabídku finanční půjčky na provoz dovedu pochopit z jednoho jediného důvodu: je před volbami. Jiný důvod, proč by vláda zachraňovala výrobu v odvětví, v němž zastavuje výrobu nejen tento závod, nevidím. A s argumentem, že hranický závod může těžit z ukončení výroby těchto obrazovek v západních zemích a může se tudíž stát jediným velkým výrobcem taktéž nemohu souhlasit. Pokud cena těchto výrobků bude s mizejícím zájmem klesat, logicky se výroba přesune tam, kde bude možno výrazně ušetřit i na pracovní síle. A tato výhoda Česku už také pomalu, ale jistě odumírá. Dle mého názoru je tedy zbytečné „držet na přístrojích“ život hranické továrny promocí provozních půjček a spíše se s této události poučit a vážně se zamyslet na smyslem, strukturou a poskytováním investičních pobídek.

Spousta lékárníků se rozhodla zavřít v provozní době na tři hodiny své lékárny, a to na protest proti politice ministra Ratha. Nelíbí se jim zejména nařízené snížení marží. Lékárníci tvrdí, že svou protestní akcí bojují za pacienty. Ovšem ministr Rath svými nařízeními také údajně bojuje o blaho pacientů. Z toho vyplývá, že kdyby se tyto dva tábory domluvily, asi by se pacienti měli jako v ráji. Domluva je ale v nedohlednu a každý ze zmiňovaných se drží svého. A aby toho nebylo málo, tak protestní akce zvažují i zubaři a politika ministra se nelíbí ani některým lékařským organizacím. Ve sledu těchto událostí se podivuji jedné věci: vůbec mi to totiž nesedí do Paroubkova předvolebního konceptu, jeho sledování žebříčků popularity a stavu veřejných mínění. Divím se, že ho zatím nechává chladným narůstající nespokojenost vlivných a početných „doktorských“ skupin. Kdypak asi a při jaké příležitosti premiérovi a volebnímu lídrovi přeteče káď trpělivosti a bude nucen ministru Rathovi násilně sundat „nohu z plynu“?

ČSSD představila veřejnosti své volební heslo, které zní: Jistoty a prosperita. Když jsem heslo uviděl poprvé, nebylo mi vůbec toto slovní spojení jasné, a to z následující úvahy: když přece budu dbát na jistoty, obtížně se mi bude zajišťovat adekvátní míra prosperity, neboť honba za prosperitou s sebou nese i určitou míru rizika, což je zase opak jistoty. Z těchto úvah mě vyvedl premiér Paroubek jednou větou v rozhovoru pro Hospodářské noviny, cituji: “Naši voliči chtějí jak prosperitu, tedy ekonomický růst, tak sociální jistoty. A oboje můžeme zajistit jenom my.“ Od té chvíle už nad tím nepřemýšlím. Paroubek prostě ví, jak na to. Jen by mě zajímalo, jestli také dokáže obhájit jiné slovní spojení, třeba „tržní socialismus“?

Na základě iniciativy pražského zastupitelstva posílá vláda do parlamentu návrh zákona o zrušení bezplatné hromadné dopravy pro poslance a senátory. Zajímavý je fakt, že tento návrh byl už v parlamentu dvakrát neúspěšný. Dle mého názoru se jedná o banalitu, kterou se snad tentokrát bez větších průtahů podaří schválit. Při opětovném neschválení by totiž ze sebe poslanci udělali velice snadné a hlavně zbytečné terče pro poznámky veřejnosti i médií a jen přetěžko by vysvětlovali důvody, „proč to nezrušili“. Zdůvodnění ministra Sobotky, že tento zákon nebyl v minulosti přijat, protože jej zřejmě Sněmovna nevnímala jako svoji prioritu, spíše nahrává tomu, aby jej tentokrát bez komplikací schválili.

Když na konci minulého roku guvernér České národní banky Zdeněk Tůma prohlásil, že nesdílí vládní optimismus v oblasti sociálních výdajů, nechal se premiér Paroubek slyšet, že jeho slova bere mimo jiné jako součást volební kampaně ODS, neboť velká část členů bankovní rady byla jmenována Václavem Klausem. O více jak měsíc později jsou v pohotovosti krizové štáby různých lékařských organizací, kteří nesouhlasí s chystanými kroky v jejich profesní oblasti, požadují odvolání ministra Ratha a plánují stávku. David Rath se na to konto vyjádřil, že je to chystaná předvolební akce ODS, kterou očekával a která zřejmě potrvá až do voleb. U premiéra Paroubka jsem to nazval hořce úsměvnou posedlostí, neboť podle něj zřejmě všichni, kdo mají výhrady k vládní sociální politice, jsou součástí volební kampaně ODS. U ministra Ratha to asi nenazvu jinak. Kdo bude v souvislosti s jeho zdravotní politikou vyjadřovat nesouhlas a něco pořádat, bude to s největší pravděpodobností předvolební akce ODS. Ať již jsou důvody jakékoli. Že by byla ta posedlost nakažlivá?

www.michalkadlec.com