Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V ODS probíhá proces sebezničení, který jsme mohli sledovat u sociální demokracie. Z jasně vyprofilované strany se stává rozplizná eurobřečka, kde hlavní slovo mají neschopní žvanilové a kavárenští povaleči. Kde strana nezastupuje zájmy voličů, ale zákulisních mafií a bruselského sojuzu.

Srovnání se sociální demokracií může být výstižné, ale příčinu bych nehledal hlavně v „neschopných žvanilech“ nebo v Bruselu. To jsou spíše viditelné projevy hlubšího problému.

ODS se podle mě postupně vnitřně konsolidovala. Moc se soustředila v několika stabilních stranických centrech, která si reprodukují vlastní lidi a vlastní způsob uvažování. Čím je taková struktura stabilnější, tím obtížněji uvnitř vzniká skutečná ideová alternativa. Lidé, kteří se s převládajícím směrem zásadně rozcházejí, buď odejdou, nebo se vůbec nepokusí do strany vstoupit.

Výsledkem pak opravdu může být ideové vyprázdnění. Strana nezmizí, má vedení, kongresy, kandidátky i program, ale stále méně funguje jako místo, kde se střetávají různé představy o politice. Program pak spíše dodatečně legitimizuje politiku existujícího mocenského centra.

Právě něco podobného se stalo sociální demokracii: dlouho před volebním zhroucením přestala být prostředím schopným vytvářet nové politické odpovědi. Pokud hrozí ODS podobný osud, není jejím hlavním problémem Brusel. Je jím organizace, která se naučila velmi dobře reprodukovat sama sebe, ale stále hůře reprodukuje vlastní ideový důvod existence.

Jestli bych si dovolil - takhle popsané je to problém hierarchické demokracie.

Protože - tady ve státu máme většinovou koalici /včetně podpory v parlamentu/, kterou vede premiér . A proti ní je - v parlamentu menšinová opozice. Takže je poměrně logické, že si ta menšinová opozice nevyjedná nic.

A měla by , tedy dle pravidel demokracie, uznat platnost těch zákonů odhlasovaných většinou. Což tedy i ti opoziční politici činí - právně /jistě, když už ten zákon platí tak ho dodržují) . Ovšem nikoliv verbálně a hlavně tedy projevy přes média. Tam mohou proti takovým zákonům koalice protestovat - a poukazovat na jejich chyby a nedostatky dál.

Ale když se podíváme o stupeň demokracie výš - na úrovni EU, tak zjistíme, že tam je Evropská komise v čele se svou předsedkyní, ale i současně sjednanou, většinovou podporou europoslanců určitých (dokonce nadnárodních)frakcí. Takže je zase logické, že případná menšinová opozice, si tam zase nevyjedná nic. A že dokonce i když tam přijede na jednání premiér nějaké členské země, tak ani on tam tu pravomoc tu demokratickou většinu v EU porazit a změnit její názor.

Jistě, jak výše uvedeno, i on si pak může ve svých domácích médií "stěžovat " svým voličům, že si zase v Bruseli nevyjednali nic. Nebo tedy naopak - chválit se v těch médích - jak se "společně s většinou EU" něco pozitivního projednali a odhlasovali..

Ale to už je samo o sobě spíš mediální strategie toho politika, i ta může být různá.

Jak si jistě připomenout, takový premiér Fiala se naopak chlubil jak s van Leyenovou jedná dost často a jak prý se na mnohém shodnou

k P Hatina 4:49

Klid. Opozice může oponovat jak chce ale republiku řídí orgány veřejné moci. Ty parlamentu podřízené nejsou.

,,Svobodný člověk není svobodný proto, že si vybral správnou vrchnost" píše autor. To fakt ne. Je lepší si vybrat veřejnou moc a někdy ji nám přidělí soud:

****************

ÚSTAVNÍ SOUDNICTVÍ A LIDSKÁ PRÁVA, Vladimír Mikule Vladimír Sládeček, Codex Nakladatelství Hugo Crotia, a.s. Praha 1994.Str. 51:

,,Ústavní soud ČSFR vyslovil, že ,,veřejnou mocí je taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech nebo povinnostech orgán veřejné moci rozhoduje, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu .“ (nález z 9.6.1992 č.3/1992 Sb. nál.)“.

******************

Takže bychom se neměli cukat. Máme co jsme chtěli.

No, spíš máme, co jsme nechtěli ...

A PROTO,

nemůže být volena ODS i další strany opozice -

viz poslední odstavec.

Kdežto naopak strany a hnutí nyní vládnoucí nevolit taky.

Neboť opozice neopozice, je to všechno jedna eurohujerná pakáž, byť pravda s různou mírou eurohujernosti.

Řečeno stručně, stali jsme se kolonií a ODS, TOP09 a Piráti této proměně nepokrytě fandí.

Také nebylo řečeno, že věci se mění. Když jsme přislíbili, že časem přijmeme Euro, tak společenství států platících Eurem bylo elitní. Byly to státy, které plnily Maastrichtská kritéria, tedy deficit pod 3%HDP a celkové zadlužení pod 60% HDP. Státy, které to nedodržovaly měly být trestány. V roce 2001 bylo zahájeno řízení proti Portugalsku kvůli nadměrnému deficitu. V roce 2002 překročilo deficit jak Francie, tak Německo. Na ty se už komise neodvážila. No a dnes? Francie 5,1 % Belgie 5,2 % Rakousko 4,2 % Slovensko 4,5% Finsko 3,4 % Itálie 3,1 % a dluh Řecko 146 %, Itálie 137 %, Francie 116 %, Belgie 108 %, Španělsko 101 %.

No a dnes ODS a TOP09 budou trvat na tom, že když jsme kdysi za zcela jiných podmínek přislíbili přistoupení k Euru, tak naší povinností je tam přistoupit. A ovšem abychom mohli přistoupit, tak budeme muset plnit Maastrichtská kritéria. Na která již existující členové vysoce kašlou, jak je vidět výše.

k P Nešvara 9:08

No dobře. Slíbíme že budeme plnit kritéria a pak na ně až budeme v Euru budeme kašlat - jako ostatní. To by nešlo?

ODS se široce rozkročila - SPOLU.

Tak ji voliči nakopli do kulí.

RE:"František Navrátil

25. 8. 2026 8:35

V ODS probíhá proces sebezničení, který jsme mohli sledovat u sociální demokracie. Z jasně vyprofilované strany se stává rozplizná eurobřečka, kde hlavní slovo mají neschopní žvanilové a kavárenští povaleči. Kde strana nezastupuje zájmy voličů, ale zákulisních mafií a bruselského sojuzu.

----------------------

modrobolsani/ODS byli "jasne vyprofilovani" pouze hubou, od prvni vteriny sveho vzniku, vcetne soucasnosti "pravicaci hubou", verni pokracovatele odkazu svych starsich rudych brachu

Cest

Vaše teorie, pořád stejně hloupá. V první půli devadesátek byla ODS tahounem privatizace i změn politického systému, za což jí i Klausovi budiž čest a sláva (netvrdím, že jen toho), později umdlela a starala se více o blaho svých členů. Problém je, že ji nikdo nenahradil.

V šest!

"ODS měla jinou tradici. Nikdy nebyla protizápadní; právě naopak. Už v devadesátých letech považovala západní orientaci za český národní zájem. Současně ale stavěla na svobodě jednotlivce, vlastní odpovědnosti a skepsi k tomu, aby nějaké centrum rozhodovalo za lidi nebo za nižší úrovně rozhodování."

Otázka slepice/vejce: Přestala ODS takovou být proto, že zmizeli podobně uvažující voliči, nebo zmizeli podobně uvažující voliči proto, že se ODS pobruselštila?

Možná je příčinná souvislost ještě trochu jiná. ODS se nemusela změnit proto, že by zmizeli její původní voliči; mohla se změnit především vnitřní konsolidací vlastní organizace.

Každá dlouhodobě stabilní strana si postupně vytváří mocenská centra, kariérní dráhy a mechanismy výběru lidí. Ti, kdo se s převládajícím směrem dlouhodobě rozcházejí, mají stále menší motivaci uvnitř zůstávat, zatímco lidé kompatibilní s existujícím vedením postupují snadněji. Organizace se tím sama homogenizuje.

Taková konsolidace má ale vedlejší účinek: snižuje vnitřní ideovou konkurenci. Strana může být organizačně stabilnější a disciplinovanější, ale současně intelektuálně prázdnější. Místo sporů o principy začne převládat konsenzus několika mocenských center a program se stále více mění v dodatečné zdůvodnění jejich aktuální politiky.

Pak mohou voliči mizet až následně. Ne proto, že by ze společnosti zmizeli lidé, kteří věří ve svobodu jednotlivce, subsidiaritu nebo skepsi k centralizaci, ale proto, že už v ODS nepoznávají místo, kde se o těchto myšlenkách skutečně rozhoduje.

Takže na otázku slepice a vejce bych odpověděl třetí možností: změnila se především vnitřní struktura ODS a změna voličstva může být zčásti až jejím důsledkem. Obecně totiž platí, že čím úspěšněji se politická organizace mocensky konsoliduje, tím větší je riziko, že se ideově vyprázdní.

Vzorný žák šplhoun typu Krhounek nebývá oblíben.

Ale přece jen je nějaký rozdíl mezi šplhounem a šprtem. I v tom filmu.

Vícero stran je problém, stranické kluby ještě větší.