Ve volbách uspěje ten, kdo z prkotin udělá nosiče významného a srozumitelného sdělení
Mikuláš Ferjenčík si prý splnil dětský sen a stal se zmrzlinářem. Dlouho očekávaná Nanuk tour PirStanu se těsně před polovinou srpna konečně rozjela. Tři zmrzlinářská auta pojmenovaná Nanu kára nabízejí zájemcům jahodový sorbet, ale i letáky s pirátsko-starostovským programem či vyvrácením údajných hoaxů a pomluv. Vše zaštiťuje slogan „Jdeme na to s chladnou hlavou“ a pozornost upoutává nahrávka volební písně v podání Ivana Bartoše a jeho harmoniky.
PirStan tak nasadil politický remake způsobu prodeje zmrzliny provozovaného firmou Family Frost (Family Market). A zlý jazyk občerstvený ledovou tříští by mohl uštěpačně dodat, že podobné metody používají na venkově nákupčí kůží, vyzývající chovatele králíků k odprodeji kožek zpravidla pomocí největších hitů dechovky Moravanka, linoucích se z amplionů jejich vozu.
Dle mediálního zpravodajství je zájem veřejnosti zatím spíše vlažný. „Zmrzlina je dobrá, osvěžující. Ale že by mě přesvědčila, koho volit? No to si ze mě děláte srandu,“ reagovala prý v Uherském Brodě se smíchem na dotaz redaktora webu Seznam Zprávy anonymní padesátnice. Samozřejmě, ledňák sám o sobě nikoho nepřesvědčí.
Jde o životní styl
Kdo by ale neměl rád zmrzlinu? Je až s podivem, že tento jednoduchý koncept využívá tak málo politiků: přijedu někam, rozdám nanuky, s nimi pár letáků, ukážu kandidáty naživo. Trochu se podbízet zmrzkou přece ještě není kdovíjaký populismus. Piráti si však svou Nanuk tour zbytečně zašmodrchali, když do ní přimíchali možná až příliš ideologie. Vypukl mezi nimi spor, jaký produkt vlastně nabízet, přičemž původního favorita, tvarohový nanuk Míša, shledali jako ideově závadný, poněvadž zanechává příliš silnou uhlíkovou stopu. Prý uvažovali o rakytníku, leč výrobce na obalu upozorňoval na možné projímavé účinky. Nakonec tedy zvítězil jahodový sorbet.
Pirátských disputací si povšiml Andrej Babiš nebo prostě někdo z jeho štábu a koncem července z nich učinil téma na sociálních sítích. A začal též vystupoval jako zmrzlinář. „My chceme tu naši tradiční klasickou smetanovou, vanilkovou a čokoládovou. Ne že budeme řešit, jestli to je ekologické, nebo neekologické,“ konstatoval a svou kampaň doplnil sloganem: „Lízejte, než to zakážou!“ Efekt na průhonickém náměstí ovšem přehlušily kříže na dlažbě od Milionu chvilek a vejce hozené z řad příznivců antivakcinační scény.
Uvidíme, jak bude celá „válka zmrzlinářů“ pokračovat. Možná se na ni zapomene dříve, než léto skončí. Nicméně již teď pěkně ukazuje, jak se „prkotina“ může proměnit v docela vážnou věc. Babiš totiž vše pootočil k zásadnějšímu tématu – k problematice životního stylu. Dilema tradiční česká zmrzlina kontra pirátské sorbet novoty vlastně představuje jednu z jevových forem hlavní konfliktní linie mezi ANO (ale i významnou částí koalice SPOLU) a údajně pokrokářskými Piráty. Čistě technicky vzato, bez ohledu na to, co si kdo o Babišovi myslí, předvedl základní vzoreček potenciálně úspěšné politické komunikace. Lze ho jízlivě shrnout i výrazem udělat z prdu kuličku. A Piráti výzvu přijali. „Cizozemskou vanilkovou zmrzlinu porazíme na hlavu,“ holedbá se na Facebooku Mikuláš Ferjenčík na pozadí Nanu káry.
Nic není jisté
Dle sociologických průzkumů stále mnoho voličů váhá, zda vůbec půjdou volit a koho si případně vyberou. Tím spíš se rozhodujícím faktorem může stát kampaň, která začne nabírat na obrátkách koncem srpna a bude pak gradovat po celé září. Zaboduje ten, kdo v ní projeví větší invenci, kdo lépe dovede složité programové či ideové záležitosti přetavit do jednoduchého sloganu, kdo z „prkotin“ udělá nosiče politicky významného a voličům srozumitelného sdělení.
Všechny strany jsou, zejména v době kampaně, firmami. Musí plánovat, organizovat a to přece jen v nějakém časovém předstihu. Inzerát PirStanu na „řidiče a obsluhu chladicího vozu s nanuky“ nabízející „netradiční různorodou činnost na období 10. 8.–20. 9. nebo do výdeje veškerých zásob“ za „až 1500 Kč/den + případné bonusy za úspěšnou kampaň“ měl uzávěrku přihlášek 26. července. Zájemci se našli a Nanu káry tak krátce po 10. srpnu vyjely. Náklady na Nanuk tour prý tvoří skoro milion. A to už přece jen přestává legrace, ostatně, v inzerátu na řidiče ji PirStan označuje za „jeden z klíčových komponentů“ kampaně.
Volby lze přirovnat k vrcholnému sportovnímu turnaji, ve fotbale nebo v hokeji. Ten má vždy své favority, skoro vždy se vyplatí dlouhodobá příprava a projeví se i obecná úroveň dané hry v dané zemi (členská základna, tradice, nadšení dobrovolníků, finance nalévané do klubů, státní systém či ne-systém práce s mládeží apod.). Ale nic není jisté, jde o turnaj, favorit klidně pohoří, outsider překvapí. Rozhoduje i momentální forma, psychická odolnost, aktuálně nasazená taktika. A kousek pověstného štěstíčka.
Autor je politolog
LN, 17.8.2021