Po každých volbách do Sněmovny se vždy od roku 1996 objevila v politických kruzích i v médiích otázka změny volebního systému. Podle Jiřího Paroubka lze diskutovat o reformě volebního systému včetně nějaké varianty systému většinového. Petr Nečas se vyslovil - shodně s dlouhodobým postojem ODS - pro většinový systém, ale vzhledem k parlamentnímu rozvrstvení sil se mu nejeví uskutečnitelný a byl by aspoň pro nějaké posílení většinových prvků v současném zákoně.

Žádný volební systém není ideální a každá jeho konkrétní podoba může být předmětem kritiky. Je to přirozené, protože volební systém má umožnit jisté spojení cílů, které jsou nebo aspoň mohou být vzájemně rozporné. V parlamentní demokracii má umožnit občanům vyjádření jejich stranickopolitických orientací a sympatií, jemuž má - více nebo méně adekvátně - odpovídat počet získaných mandátů té nebo oné strany. Na základě rozložení sil provládních i opozičních má umožnit existenci poměrně stabilní vlády. S tím v praxi bývají problémy.

Volební systém však sám nerozhoduje o struktuře a fungování stranickopolitického systému. Je jenom z jedním faktorů, které na něj působí. Proto je třeba i k případné reformě volebního systému přistupovat obezřetně, zejména se zřetelem k tomu, že důsledky působení volebního systému jsou dlouhodobé. Ukazuje se to výrazně i u nás. Systém poměrného zastoupení zvolený v roce 1990 i s pětiprocentní omezovací klauzulí vedl k tomu, že se postupně snížil a stabilizoval počet parlamentních stran na pět s tím, že se posiluje tendence k rozhodujícímu postavení dvou nejsilnějších stran.

Pozitivní vliv pětiprocentní omezující klauzule se nejvýrazněji projevil letos, tj. v šestých volbách od roku 1990. V nich sice také kandidoval velkých počet stran (26), ale malé strany, jež se do Sněmovny nedostaly, získaly celkově jen minimum hlasů. Voliči se poučili a nechtějí odevzdávat hlasy, které propadají. Žádná z malých stran zřejmě nemá perspektivu změnit se v parlamentní. Strana zelených je výjimkou, jež potvrzuje pravidlo. Paroubkovo vyjádření, že by byl za jistých okolností i pro nějaký většinový systém, padlo jen na okraji diskuse. Proto bych tomu nepřikládal velký význam. ČSSD v žádném programovém dokumentu změnu volebního systému z poměrného na většinový nemá. Jsem přesvědčen, že k tomu z hlediska hodnot soc. dem. programu i její praktické politiky není žádný důvod.

ČSSD by jistě mohla být pro určité posílení většinových prvků v současném zákoně. Pro ně se vyslovila v roce 1999 v rámci společného návrhu s ODS na změnu volebního zákona, který počítal s 35 volebními obvody. Bohužel se v této verzi prosadila příliš silná snaha volebním inženýrstvím měnit strukturu parlamentní reprezentace, což vedlo k deformaci systému poměrného zastoupení. Ústavní soud ČR po tom na základě návrhu prezidenta V. Havla tyto změny volebního zákona jako protiústavní zrušil.

O případných změnách volebního zákona se jistě bude delší čas diskutovat. Možná i v rámci diskusí o vytváření nové vlády. Jsem však přesvědčen, že ústavní princip poměrného zastoupení do Sněmovny předmětem diskusí nebude. ČSSD jej vždy považovala za svůj zásadní programový požadavek.

Právo, 12.6.2006

Autor je poslanec ČSSD