Sobotkova vláda prosadila od začátku roku 2015 existenci tří sazeb daně z přidané hodnoty. Ty konkrétní zboží nebo služby zatěžují 21, 15 a 10 procenty. Nepřispěla tím k větší přehlednosti daňového systému, ani k naplnění vize ministra financí.
Andrej Babiš totiž v té době prohlašoval, že jedna sazba daně z přidané hodnoty by pro Českou republiku byla ideální. Jak ukazuje současná praxe, ministrovi financí se momentálně hodí sazby tři. Vytváří mu to prostor pro uplatňování metody cukru a biče.
Ten by měl dopadnout na provozovatele restaurací a hospod, kteří by první měli zavést elektronickou evidenci tržeb. Tento pro ně hořký úděl by jim chtěl Andrej Babiš osladit tím, že by do nejnižší sazby přesunul pivo.
Pro státní rozpočet by to znamenalo nepatrně nižší příjem z výnosu DPH. Pro provozovatele hospod a restaurací zase příležitost, jak si nechat v kapse o něco více peněz. Tím by Andrej Babiš těmto podnikatelům kompenzoval náklady na provoz elektronické evidence tržeb a také „ztráty“ způsobené omezením prostoru pro zatajování příjmů a krácení daní.
Podle očekávání Babišova aktivita nezůstala bez reakce koaličních partnerů. Sociální demokraté se snaží změn v sazbách DPH využít pro nižší zdanění základních potravin.
Prozradil něco dříve
Vzhledem k enormní spotřebě piva v České republice by se mohlo polemizovat o tom, zda tento nápoj do kategorie základních potravin vlastně také nepatří, což by přispělo k snazšímu nalezení shody.
Po výroku ministra zemědělství Mariana Jurečky se mohlo zdát, že se tak stalo. Radost těch, kteří by na nižší sazbě DPH vydělali, byla předčasná. Koalice se na ničem zatím nedohodla. Což neznamená, že v dohledné době se nemůže shodnout.
Změny sazeb či nejrůznější přesuny mezi nimi totiž patří k běžným aktivitám politiků. V minulosti jsme jich zažili celou řadu.
Pokud se něco ze zaběhnutých zvyklostí v souvislosti s diskusí o DPH vymyká, tak je to veřejná omluva politika za to, že pochybil. Jmenuje se Pavel Bělobrádek a buďto prozradil něco dříve, než měl, nebo špatně pochopil koaliční dohadování.
To by si politici mohli ušetřit. Za podmínky, že by se sazbami často nehýbali. Přispěli by tím ke stabilnějšímu podnikatelskému prostředí, omezili by prostor pro daňové úniky a také pro koaliční spory.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus