Evropa by se měla držet svých hodnot. Český prezident, který přijal pozvání do Číny, to dělá

Evropské hodnoty něčím začínají připomínat manželku slavného televizního detektiva Columba – často se o nich mluví, k vidění ale nejsou.

Hodně se naopak mluví o zkažených mravech Orientu, například o ostudně nízkém věku osob uzavírajících manželství – člověka by ale přitom nesměla zaskočit zpráva o ostudně nízkém věku osob, s nimiž britské celebrity a politici nevstupovali do manželství, pouze je zneužívali, a to za skandálního krytí jistými britskými úřady.

O rozdílu mezi proponovanými a skutečně žitými evropskými hodnotami by se dalo mluvit dlouho, ale nejsme v sadomasochistickém salonu. Je to však velmi dobrý důvod pro reflexi a tiché zamyšlení.

Evropa by ale měla co nabídnout, sice méně bulvárního, o to více hodnotného! Například umění učit se z historie.

To empiricky potvrdil prezident Miloš Zeman, když přijal pozvání k návštěvě Číny. A vláda tento jeho krok podpořila! Dobrý důkaz, že umíme dělat koherentní a prozíravou zahraniční politiku.

Historické poučení

Zemanův krok má dva velevýznamné aspekty. Jde o čínskou oslavu vítězství nad fašismem a nacismem, což je převelice důležité zejména v dnešní době, kdy mnoho západních politiků totálně nezodpovědně přehlíží nástup neofašismu a neonacismu, hodí-li se jim to k posílení protiruských postojů. Z hlediska oné deklarované evropské hodnoty, jíž je schopnost poučit se z historie, jde o totální demenci, neboť přesně toto se odehrávalo před osmdesáti lety, v době nástupu nacismu. Horší by ovšem bylo, kdyby nešlo o demenci, protože válečné šílenství mělo sice pro miliony lidí fatální následky, ale pro jisté skupiny vygenerovalo obrovské zisky – jako ostatně vždy.

Druhým pozitivním aspektem Zemanova kroku je aplikace historického poučení, týkajícího se vztahu ekonomiky a extremismu. Ten vždy dostával křídla, když ekonomika začala být ovládána ideologií, tudíž šla ke dnu, což tento nebezpečný vývoj ještě eskalovalo a důsledky činilo závažnějšími.

Velmi dobře je tato problematika zpracována ve studii Marka Cohena Pod křížem a půlměsícem. Židé ve středověku. Cohen hodnotí situaci z pěti hledisek. Posuzuje míru exkluzivity vládnoucího náboženství, míru plurality společnosti, právní úpravu postavení náboženských minorit, rozsah diverzifikace jejich ekonomických aktivit a míru jejich sociální integrace.

Co se týče prosazování náboženské exkluzivity, v průběhu dějin prožily náboženské minority s křesťany mnoho temných chvil. V současné době na sebe strhávají pozornost zase islámští extremisté, soupeří s nimi však aktuálně i extremisté židovští (pachatel nedávného žhářského útoku pochází z prostředí, které by chtělo ze „Svaté země“ vyhnat nejen muslimy, ale i křesťany a nastolit vládu přísného náboženského zákona, tedy jakési židovské šaríi).

Stabilita právního postavení minorit vždy přispívala jak k jejich bezpečí, tak i k šíři jejich ekonomických aktivit. A naopak – například tam, kde Židé nemohli vlastnit půdu a mohli se zabývat pouze peněžnictvím, byla jejich existence velmi ohrožená. Bylo to i tím, že jejich ekonomické aktivity a životní projevy vůbec byly omezovány na základě účelově pokřivených teologických výkladů. Tím ideologové „nabíjeli“ politikům, kteří pak (ve středověku i ve žhavé současnosti) zasviňovali svět svými řečmi o „ďáblových zplozencích“ a „říších zla“.

Snižovat napětí ve světě

Proto je Zemanova akce dvojnásob užitečná. Její oprávněnost je zvýrazněna zvyšujícími se obchodními aktivitami Západu vůči Číně, i když představitelé mnoha západních zemí nyní podlehli ideologickému nátlaku a budou čínské oslavy bojkotovat (nepochybně jen naoko a s mnoha diskrétně předávanými omluvami a zhmotnělým zadostiučiněním).

Politická prestiž hraje ovšem iv ekonomice svou roli, takže nám mnoho západních zemí bude Zemanovu přítomnost na čínských oslavách závidět. O to víc, že přece jenom jako dosud poměrně svobodné lidské bytosti budou (alespoň někteří) jejich představitelé cítit hořké pokoření z toho, že se podřídili ideologickému požadavku na bojkot čínských oslav. Tento požadavek je nejen v rozporu se suverenitou a ekonomickými zájmy jejich zemí, ale i s pluralitním charakterem svobodné společnosti. Je projevem staronového fenoménu vylučování kohosi ze společenství, což vedlo vždy k hrůzným následkům.

Oněch pět aspektů je velevýznamných nejen pro Cohenem popisované snižování násilí proti židovské minoritě ve středověku, ale ke snižování napětí a zvyšování důvěry v současném světě. A toho – a ještě dostatku vláhy– je nám dlouhodobě velmi třeba.

LN, 12.8.2015