V roce 2013 učinil Karel Schwarzenberg prohlášení o Benešových dekretech, které Miloš Zeman před druhým kolem mistrně „vytěžil“ - a vyhrál. Svými názory před Radou Evropy Zeman narazí i u Putina a váhajících voličů.

Prezidentské volby budou sice až za několik měsíců, nicméně volební kampaň běží na plné obrátky. Nejen proto, že se za pár dní bude rozhodovat o obsazení poslanecké sněmovny a o nové vládě, do jejíhož sestavování bude Miloš Zeman ještě zásadním způsobem vstupovat.

Před první přímou volbou českého prezidenta se v druhém kole rozhodovalo mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Ten se tehdy o Benešových dekretech, které mimo jiné nařídily odsun německého obyvatelstva z československého pohraničí, vyjádřil jako o „vyhaslých“ a podle většiny komentátorů mu tento názor přitížil a Schwarzenberg v přímém souboji se Zemanem prohrál.

Miloš Zeman měl letos velmi ambiciózní plány. Chtěl se setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Z návštěvy Bílého domu nakonec sešlo a Zeman se musel spokojit pouze se společnou fotografií s Trumpem a jeho ženou na okraj Zemanovy návštěvy OSN v New Yorku. Rovněž se v New Yorku zúčastnil slavnostního galavečera pořádaného časopisem The Algemeiner. Americký židovský fond na něm Zemanovi udělil cenu Bojovník za svobodu (Warrior for Truth). Ocenil ho za dlouhodobou podporu Izraele a židů. Mimochodem, Zeman vyjadřuje podporu státu Izrael dlouhodobě a nejhlasitěji z evropských politiků. Ostře se rovněž vymezuje i vůči palestinskému terorismu.

Setkání s ruským prezidentem Putinem proběhlo letos již při návštěvě Miloše Zemana v Číně. Tam se konal summit 27 zemí, který byl zaměřen na vybudování novodobé Hedvábné stezky. V Číně se Miloš Zeman setkal s čínským prezidentem a členem jeho delegace byl i český miliardář Petr Kellner .

Letos se má ještě uskutečnit Zemanova cesta do Moskvy k Vladimiru Putinovi. Zdá se, že projev prezidenta před Radou Evropy byl jakousi předehrou k této návštěvě. V projevu přišel s nápadem, aby Rusko za anexi Krymu platilo Ukrajině jakési „záborné“ formou dodávek plynu a ropy. Tento návrh považuji za nejen „pragmatický“, ale možná pragmatický „na druhou“. V projevu před Radou Evropy Zeman prohlásil, že by se Evropa měla s anexí Krymu smířit a ukončit ekonomické sankce vůči Rusku. Po projevu se ho z pléna zeptal nějaký ukrajinský politik, jak by tedy mělo „smíření se“ s anexí Krymu ze strany Ukrajiny vypadat. A právě na tu otázku odpověděl Zeman tak, že by měla Ukrajina požadovat za ztrátu Krymu od Ruska finanční náhradu, například dodávkami plynu nebo ropy. Vzhledem k tomu, že si Zeman své projevy nepíše a spoléhá na své rétorické schopnosti, je otázkou, zda tento návrh měl či neměl Zeman promyšlený a zda se nejednalo o okamžitý nápad.

Mimochodem, v tomto návrhu dělá prezident účet bez hostinského. O tom, zda by bylo Rusko vůbec ochotné něco Ukrajině za Krym platit, bude rozhodovat prezident Putin a velmi by mne překvapilo, kdyby s návrhem Miloše Zemana souhlasil. Návrh proto chápu jako okamžitý nápad a v Moskvě pro něj pochopení nenajde. Zdá se mi, že v tomto případě Zeman narazí nejen na Ukrajině, ale i v Rusku. Možná ztratí i šance u nerozhodnutých voličů, jimž by se mohly Zemanovy návrhy jevit jako obyčejné kupčení.