Když Barack Obama v prezidentském úřadu nastupoval před zástupci médií do letadla, pravidelně vybíhal po přistavených schodech. Chtěl tím demonstrovat své zdraví a dostatek energie k výkonu náročné funkce.

Miloš Zeman podobným způsobem dobrou kondici dokazovat nemůže. Veřejně známé problémy s nohama mu v tom brání. Pochopitelně kvalita dané hlavy státu se nemůže posuzovat podle toho, jak se pohybuje do schodů.

Přesto z hlediska prezidentovy důvěryhodnosti je důležité, zda na veřejnosti působí zdravým dojmem, nebo zda z jeho gest, pohybu a vzhledu je patrné, že ho něco trápí. V tom momentu je potřeba věrohodně vysvětlit, co to je.

Vzhledem k nekonečným spekulacím, nebo ke zveřejňování různých neověřených a těžko ověřitelných zpráv je zřejmé, že se to lidem z prezidentova okolí nedaří. Pochopitelně proti různým fámám se těžko bojuje. Ty si většinou žijí svým životem a během něho se ještě nafukují.

Přesto by měla být veřejnost o zdraví hlavy státu informována takovým způsobem, aby neexistoval velký prostor pro spekulace. Například u prvního prezidenta v historii České republiky Václava Havla mohl člověk nabýt dojem, že je veřejnost členem lékařského koncilia.

Byla totiž poměrně dopodrobna seznamována s nejrůznějšími zdravotními problémy. Přitom jejich výčet byl velmi dlouhý a podílel se na něm nejenom pobyt v komunistickém kriminálu, ale také Havlův nezdravý životní styl. U jeho nástupce Václava Klause se zdraví téměř neřešilo. Sportovně založený prezident přitahoval pozornost lidí především v momentech, kdy se zranil při tenisu nebo lyžování.

Miloš Zeman se věnuje spíše než sportu jiným zálibám. Když se na veřejnosti začalo spekulovat o tom, že už nepije alkohol, velmi se proti tomu ohrazoval. Rovněž jeho vztah k cigaretám je všeobecně známý. Projevuje se také tím, že si zapálí v místech, kde by si to nikdo jiný nedovolil. Přitom výkon prezidentské funkce je velmi náročný a dal by zabrat i výrazně mladšímu člověku.

Zdraví a fyzická kondice se logicky promítají i do té psychické. Z toho všeho je zřejmé, že zájem médií o zdravotní stav hlavy státu je legitimní. Měl by však mít vymezena jasná pravidla z obou stran.

Z Hradu by měly být podávány informace v takovém rozsahu, aby nezavdávaly důvod k nejrůznějším spekulacím. Média by zase měla šířit pouze takové zprávy o zdraví prezidenta republiky, které jsou podloženy seriózními oficiálními zdroji.

Pokud se jich nedostává, nebo budí dojem, že neodrážejí realitu, šíří se fámy, které lze sice pomocí právníků formálně zastavit, ale nelze zabránit tomu, aby jim část veřejnosti věřila.