Mít zisky z toho, že něčí podnikání ze zákona dotují jiní, je nemorální. Jednou začne svět myslet opět ekonomicky. Lidé se pak budou ptát, proč jsme byli, přes naši relativní mentální vyspělost, tak pitomí.

Pokud je něco „obnovitelné“, očekávám od toho schopnost dostat se po použití zpět do absolutně stejného stavu. To je možné jen v pohádkách a vědeckofantastických filmech (i tam si dávají pozor, aby to nebylo přitažené za vlasy). Terminus technicus „obnovitelný zdroj“ je tedy ze stejné kategorie jako existence perpetuum mobile. Investovat (pozor, tedy očekávat návratnost vlastních peněz na základě uspokojení poptávky na trhu, nikoli dotovat z cizího) do výzkumu alternativních zdrojů (rozuměj k těm, které jako ekonomicky podložené používáme dnes a jejichž energii spotřebitel zaplatí proto, že ji chce), považuji za nutné. Nařídit ovšem někomu, že musí platit něco, co si neobjednal(!) a co navíc ani nakonec sám nečerpá(!), je normální zločin. Povinnost lidí - přikázaná státem, který jim má sloužit a ne je okrádat - aby platili zisky někomu jinému, je zcela srovnatelná s krádeží za bílého dne.

Současné technologie neumožňují vyrábět elektřinu ze slunce, větru nebo dřevní štěpky levněji než z jádra či uhlí. Je na producentech energie, aby sami investovali do výzkumu nových zdrojů s dostatečným předstihem, aby - až dojdou současné suroviny - kontinuálně přišli s náhradou. Je to v jejich zájmu a především za jejich peníze. Místo toho si politici na základě spolupráce s ekologistickými lobbisty určili „strategické cíle“ a „akční plány“, přičemž politické špičky investují své soukromé peníze právě do oblastí „obnovitelných zdrojů“. Nikoli však proto, že je to výhodné na základě nabídky a poptávky na trhu, ale proto, že předtím za politickým stolem rozhodli, že jiní to budou muset odebírat, i kdyby nechtěli, a že další, kteří to ani nedostanou, to na základě zákonné povinnosti zaplatí!

Politici rozhodli, že „zelené“ energie z biomasy, slunce, bioplynu, větru a vody budou dotovány ze státních rozpočtů, jež jsou už tak v mínusu, který se každým rokem prohlubuje. K tomu pak ještě musí lidé platit „zelené“ příplatky k vlastním odběrům. Provozovatelé slunečních panelů a větrníků si mastí kapsy a vítězoslavně hlásí, jaké mají zisky. Nelze se zlobit na ně. Jen využívají pitomých zákonů, které jim takový státem garantovaný zisk umožňují. A já říkám, že ti, co takové zákony odhlasovali, patří za mříže. Zlegalizovali tím okrádání občanů za bílého dne.

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora