Takže za prvé: Vláda se pod taktovkou zelených zavázala, že nebude rozšiřovat těžbu uhlí ani rozvíjet jadernou energetiku. V letech 2012 – 2015 tedy podle propočtů expertů přestaneme elektřinu vyvážet a budeme ji muset nakupovat. Evropa začíná trpět jejím nedostatkem už nyní, takže její cena jako u každého nedostatkového zboží poletí prudce vzhůru. Pro naše rostoucí hospodářství to bude tvrdá rána. Vysoké energetické náklady s drtivou ekonomickou logikou pošlou konkurenceschopnost našich podniků k ledu. Začnou propouštět. A jak si poradí domácnosti nezaměstnaných s astronomickými účty za elektřinu? Mohou je posílat do malostranského paláce předsedy zelených Bursíka, leč patrně s malým úspěchem. Obávám se, že pan Bursík rozdává rád pouze hraběcí rady.

Za druhé: Obchodní válka pod krycím názvem globální oteplování si vybere svoji daň. Evropské státy včetně toho našeho si naběhnou na pseudovědecká tvrzení, podle kterých zachráníme planetu, když výrazně omezíme emise oxidu uhličitého – tedy sloučeniny, která vzniká při spalování. Spalování benzínu a nafty, uhlí, dřeva i další biomasy, včetně tabáku. Necháme-li si namluvit, že můžeme ovlivnit přirozené klimatické cykly planety tím, že obětujeme konkurenceschopnost svého průmyslu včetně vlajkové lodi našeho exportu, tedy průmyslu automobilového, nevyhovíme planetě, ale především Číně. Ta se neohlíží na žádné oxidy a protokoly, třeba i kjótské. Její produkce oxidů uhlíku a bůhví čeho ještě hravě nahradí znečištění, které svou obětí ušetříme. A Čína už dnes pěkně šlape na paty rozvinutým evropským ekonomikám. Co asi taková konkurence udělá s ekonomikou naší? Takže další pokles, další propouštění.

Za třetí: Z našich kamen má podle zelených zmizet uhlí. A prý to zaonačí tak, aby na to lidé nedoplatili. To už jsme zažili. Jednou, když vláda dotovala přímotopy, ze kterých pak výrazné zdražení elektřiny učinilo pro řadu domácností finanční past. Podruhé, když rozjela velkolepý projekt plynofikace obcí, ale pozapomněla na to, že v těch obcích často žijí lidé, kteří si plyn prostě nemohou dovolit. Tak se dále topí vším možným. Když je to uhlí, tak to nejlevnější a tedy nejméně kvalitní, které dává ovzduší obcí pěkně zabrat. Ti lidé to nedělají schválně. Pokud jim zelení budou platit plyn, nepochybně si s ním zatopí. Jenomže zelení ani modří nebudou mít z čeho platit. Svojí ekologickou a energetickou politikou totiž z České republiky vytvoří namísto výkonné a konkurenceschopné země pouze zdroj levné pracovní síly a ještě levnější odbytiště odpadků.

Za čtvrté: Podle zelených je nutné nastavit silniční zákony tak, aby z našich silnic zmizela stará auta. Jenomže ona po těch silnicích nejezdí proto, že by se jejich majitelům nelíbily nové, ekologičtější modely. Dám ruku do ohně za to, že by každý z nich rád jezdil v autě s hybridním pohonem, kterým se při každé příležitosti chlubí pan Bursík. Nebo na kole, kdyby měl práci přes ulici, či přes pár ulic s fungující veřejnou dopravou, jako zmíněný pán (podle toho, zda jde do sněmovny či na ministerstvo). Často se však stává, možná k velkému údivu našich vládních činitelů, že lidé mimo velká centra, pokud vůbec nějakou práci mají, tak vzdálenou i několik desítek kilometrů. Udržet si ji bude vzhledem k výše zmíněnému stále těžší. A staré, leč funkční auto jim páni z malostranských paláců zakážou. Veřejnou dopravu opět nebude z čeho platit. Tak nezbude než nařídit budíka na třetí ráno a vydat se pěšmo či kolmo do nejistého pracovního procesu.

Někomu by mohlo připadat zvláštní, že v debatách o těchto tématech se nejvíce shodují představitelé zelených s politiky z ČSSD. Jakoby sociální demokraté chtěli trestat své voliče za to, že jim dali málo hlasů. Ale tak to není. Sociální demokraté rádi přiloží ruku k zelenému dílu, až se budou ve sněmovně schvalovat zákony. Je jim totiž jasné, proti komu se právem otočí hněv ožebračených občanů: proti jejich největšímu rivalovi. Proti ODS, která postavila vládu za každou cenu.

poslankyně Evropského parlamentu, předsedkyně Politiky 21