POLITIKA: Zdroje jsou!
Na ZOH v Kanadě získala naše reprezentace nejvíce medailí za dobu naší účasti na zimních olympiádách včetně bývalého Československa. Vynikající sportovní úspěch několika jednotlivců byl výsledkem jejich píle a pracovitosti. Jenom člověk populista jako Paroubek se snaží využít v předvolební atmosféře úspěchy Martiny Sáblíkové či Lukáše Bauera pro svou politickou stranu. Výjimečnost našeho výsledku vyniká zejména ve srovnání s takovými sportovními velmocemi, jakými bylo ještě před pár lety Rusko. Tam se zcela jistě na penězích sportovcům nešetří. Ruský neúspěch už vedl prezidenta Medvěděva k tomu, že slíbil čistky ve vrcholných sportovních orgánech. Podobně vyhrožuje ruským funkcionářům i Putin. Nebyl by to ani Jiří Paroubek, aby vysoce společensky diskutované téma sportu ihned nezahrnul do své volební kampaně. Paroubek tak chce sport vyčlenit z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a mít ho přímo na Úřadu vlády, kde už plánuje svůj další pobyt.
V pořadu Otázky Václava Moravce představil svůj plán. Oponoval mu předseda TOP 09 Schwarzenberg. Plán Paroubka je jednoduchý. Všechny firmy s miliardovými zisky budou povinně odvádět 1% ze zisku na sport a kulturu. Mimochodem, ČEZ jako nejziskovější firma by tak podle ČSSD měla zaplatit vlastně úplně všechno. Nejen 13. důchod, mateřskou a nemocenskou. ČSSD počítá ve všech předvolebních slibech s ČEZ jako s dojnou krávou. Čísla, která Paroubek uváděl o cenách elektřiny u nás a ve státech západní Evropy, mají jednu velkou vadu. Nejsou prakticky použitelná pro porovnávání. Tarifů za elektřinu existuje celý vějíř v závislosti na spotřebě. Paroubkem citovaná čísla vycházejí z informací ČTK. Pokud jde o porovnání cen elektřiny v rámci EU, odkazuji na TZB-INFO.cz. Tato čísla vyvracejí klišé o předražené elektřině v Česku. Je nesporně zajímavé, že nejlevnější je elektřina v Řecku!
Doveďme ale Paroubkovu úvahu do konce. Budou-li velké společnosti nuceny povinně přispívat na sport a kulturu již zmíněným 1% ze zisku, většina z těchto privátních společností nalezne jistě vhodný způsob, jak se zahojit. Tu nejjednodušší metodu naznačil Schwarzenberg. Společnosti za své služby či produkty zvýší cenu. Existuje však celá řada dalších sofistikovanějších metod daňové optimalizace, které si společnosti s miliardovými obraty mohou dovolit. Dnes existuje možnost do daňově uznatelných nákladů zahrnout až 5% zisku na dary a jiné charitativní účely. Zatímco současný systém vyžaduje aktivitu obdarovaného, který musí dárci předložit svůj plán, jak s penězi naloží, v případě povinného odvodu do státního rozpočtu se ztrácí přímá vazba mezi obdarovaným a dárcem. O využití prostředků tak bude rozhodovat opět buď ministerstvo, či přímo Paroubek na Úřadu vlády.
V diskusi padaly informace, že Česko odvádí na sport téměř nejméně peněz ze státního rozpočtu. Rozhodující prostředky mají totiž do sportu přicházet ze společnosti Sazka. Její akcionáři (sportovní svazy) před mnoha lety rozhodly, že se postaví v Praze moderní aréna, dnes O2 Aréna. Stavbu tak nyní Sazka splácí stamiliony korun ročně a na sport zbývají drobty. V pozadí někdejšího rozhodnutí sportovních svazů o výstavbě pražské arény byla jednoduchá kalkulace. Postavíme halu a o dluhy se stejně postará stát. To je ostatně záměrem akcionářů Sazky, kteří nabízejí arénu k odprodeji státu či hlavnímu městu. Jednoznačně tak lze tvrdit, že si současnou ekonomickou situaci zavinily sportovní svazy samy.
Závěrem pak ještě jedna poznámka. Česká medailová žeň na letošních ZOH bude zřejmě nejlacinější, co se poměru vynaložených prostředků na dosažení jedné medaile týče. Sportovní úspěchy na mezinárodních kolbištích nejsou závislé jen na množství vložených financí. Často se jedná o výsledek několika málo velmi nadaných jednotlivců, kteří se ocitli ve správnou dobu na správném místě. Co na příběhu Martiny Sáblíkové považuji za inspirativní, je, že přes absenci sportovního zázemí v Česku dokázala dosáhnout na nejvyšší mety. Je to vítězství její vůle a odhodlání. Je to i důsledek její svobodné volby.
