Předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) prý zvažuje variantu, že by se Senát oficiální cestou dotázal na zdraví prezidenta. Podle Vystrčila by bylo vhodné, aby Miloš Zeman vzhledem k blížícím se sněmovním volbám informoval o svém stavu.
„Náš právní řád neukládá, aby ústavní činitelé museli informovat o svém zdravotním stavu. Já za sebe říkám - a je to v souladu s usnesením komise pro Ústavu Senátu České republiky -, že by bylo dobré, aby před tím, než (prezident) začne dělat taková zásadní rozhodnutí, která nás čekají, o svém zdravotním stavu informoval - buď prostřednictvím konzilia, nebo souboru lékařů, kteří řeknou, jak to vypadá,“ prohlásil Vystrčil. Konzilia? Souboru lékařů? Copak pan Vystrčil neví, že konzilium bylo Milošem Zemanem dávno rozpuštěno? A soubor lékařů, který projde panu Ovčáčkovi jen tak pod okny? Kdepak. Zhola nemožné.
Faktem je, že informací, a zvláště těch věrohodných, je v tomto případě zoufale málo a pohled na aktuální fotografie či televizní záběry indikuje lecjaké domněnky a rezultáty.
Přesto není od věci si připomenout, že lékařské tajemství, ať už se to někomu líbí nebo ne, platí i v případě hlavy státu. Prezident není státním majetkem a zdravotní karta není daňové přiznání.
Miloš Zeman se prý odmítl vrátit zpět do nemocnice, aby absolvoval další vyšetření, navíc chystá žalobu na lékařku a exministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou kvůli jejím výrokům o jeho zdraví. Hrad to ve středu uvedl ve svém prohlášení na webu. Podle posledních informací médií byl Zeman v nemocnici kvůli tekutině v břišní dutině, která souvisí s problémy s játry.
Stehlíková na svém blogu k tématu Zemanova zdraví mimo jiné napsala: „Podle anamnézy (z osobních kontaktů s panem prezidentem staršího data a nedávných informací od kolegů) lze předpokládat, že důvodem hospitalizace byl metabolický rozvrat v rámci alkoholické jaterní cirhózy.“
Miloš Zeman už bohužel ztratil onu spontánní motivaci, již měl ještě před prezidentskou volbou. Tedy přesvědčit občany, že je v podstatě čím dál tím zdravější. Lze tedy pouze pozorovat a dovozovat.
Český prezident evidentně zvolnil tempo, ale i tak jsou na něm často patrné symptomy únavy. Konečně, to není u sedmdesátníka až tak neobvyklé, problém je ovšem v tom, že zatímco jeho vrstevníci si dávno „užívají“ zaslouženého klidu a odpočinku, on, jak se ukazuje, prostě nemůže bez práce pro národ existovat.
V roli loutkovodiče však vždycky výrazně pookřeje, ať už je na šachovnici třeba mediální magnát Zdeněk Bakala versus parlamentní komise ohledně čachrů v OKD, H-Systém versus Nejvyšší a Ústavní soud, populární hrátky s Ústavou a jmenování ministrů atd.
Dokud bude moci Miloš Zeman takto filigránsky, a přitom osudově vstupovat do české politiky, včetně problémů, které mu vůbec řešit nepřísluší, je zde nadějná premisa, že si uchová dobrou náladu a jeho alfasamčí alter ego bude adekvátně saturováno.
Stejně jako mnozí politici jsem přesvědčen, že volby a povolební vyjednávání poskytnou Miloši Zemanovi přísun nové životní mízy a energie.
Fyzická schránka českého prezidenta nicméně zcela očividně chátrá. Vyskytující se přechodné příznaky atypického chování byly až doposud připisovány především jeho kladnému poměru k některým destilátům. Ale to není Zemanův největší problém. Jak řekl Winston Churchil krátce poté, co se v roce 1943 zotavil ze svého prvního infarktu: “Chcete-li být zdraví, pijte, kuřte a hlavně nesportujte!“ A Miloš Zeman je jakýmsi pokračovatelem této bonvivánské školy protřelých politických bardů.
Podle oficiálních informací trpí hlava státu neuropatií, cukrovkou a také obtížemi se sluchem. Cukrovka a neuropatie jsou choroby, jež k sobě mají velmi blízko. Až 50 procent diabetiků trpí totiž takzvanou symetrickou distální neuropatií. Charakteristické jsou pro ni obtíže s udržením rovnováhy a koordinací, svalová slabost, necitlivost dolních končetin, a tudíž zcela zásadní problémy s chůzí, které musel prezident vyřešit přesunem na invalidní vozík. Léčbu představují antidiabetika, antidepresiva a antiepileptika, ale na tuto chorobu se každopádně neumírá.
Zeman v září strávil osm nocí v Ústřední vojenské nemocnici. Pražský hrad označil prezidentův pobyt v nemocnici za rekondiční. Mluvčí Hradu sdělil, že lékaři prezidenta v prvních dnech podrobili několika vyšetřením, že nenalezli život ohrožující problémy a že zjistili, že trpí pouze mírným vyčerpáním a dehydratací.
Tolik oficiální fakta, z nichž si lze utvořit alespoň jakýs takýs obrázek prezidentova zdravotního stavu. Pokud se ovšem chcete dozvědět něco víc, jste stále odkázáni na libovůli či spíše zvůli a nedej bože ještě kreativitu pana Ovčáčka, případně dalších členů „hradního bratrstva“, které se řídí vlastní doktrínou a produkuje v lepším případě dekadentní nebo instantní proklamace. Kdyby Miloš Zeman zemřel, předpokládám, že dříve než za měsíc bychom se to nedozvěděli.
Za pár dnů jsou tu ale volby a to je více než dostatečná záruka, že podobný problém v příštích týdnech rozhodně nenastane. Český prezident se už dlouho těší na svou poslední velkou šachovou partii. Znamená to, že spíše než jeho život budou v důsledku více v ohrožení ty naše.