28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


POLITIKA: Zbožná přání

10.10.2020

Že prý krajské volby předznamenaly ty parlamentní. Ale kdež...

Po zveřejnění výsledků krajských voleb se vyrojily názory, že ukazují cestu, jak porazit Andreje Babiše ve volbách parlamentních. Podle mne jsou však spíše odrazem zbožných přání jejich autorů než střízlivým hodnocením situace.

Výsledky krajských voleb nepochybně vlily do žil opozičních politiků notnou dávku optimismu. Předsedkyně TOP 09 paní Pekarová-Adamová si pochvaluje vytváření koalic a vidí v tom způsob, jak za rok porazit Andreje Babiše ve volbách parlamentních (zde). A ještě optimističtěji vidí budoucnost pan Stanjura z ODS, který prohlásil, že krajské volby odstartovaly proces, který skončí do roka a do týdne sestavováním vlády bez ANO (zde). Jsou však taková očekávání opodstatněná?

To, že krajské volby jsou lakmusovým papírkem nálad voličstva i z pohledu témat celostátních, platí už od doby, kdy je ČSSD pojala jako „referendum“ o zdravotnických poplatcích. Jen je nelze brát úplně za bernou minci. Tak především v nich nehlasuje Praha. Což ubírá pár procent virtuálního parlamentního volebního zisku především Pirátům, ODS a TOP 09. Celá řada subjektů navíc kandidovala v rámci různých předvolebních uskupení, což jejich výsledek opticky zhoršuje také. S výjimkou ANO a KSČM se to týkalo prakticky všech parlamentních stran. Takže se zdá, že reálně dopadly krajské volby pro současnou parlamentní opozici ještě lépe, než to na první pohled vypadá.

Ale je třeba vzít v potaz i okolnosti, které mají naopak tendenci vylepšit virtuální parlamentní výsledek stran (pro)vládních. Jednak to, že v krajských volbách byla jen zhruba třípětinová volební účast oproti standardu voleb parlamentních. Přičemž doma pravděpodobně zůstali především voliči stran vládní koalice. Alespoň tak lze usuzovat na základě tragických výsledků ČSSD a KSČM. Nedá se totiž předpokládat, že by to jejich podporovatelé najednou hodili Pirátům nebo ODS. A protože ANO dosáhlo na zhruba stejný výsledek jako před čtyřmi roky, přičemž nejspíš částečně vyluxovalo elektorát svých vládních souputníků, je zřejmé, že doma zůstala i část jeho voličů. Za rok však k urnám pravděpodobně dorazí. Bude je k tomu motivovat i fakt, že ANO bylo jako vítěz krajských voleb z většiny krajských rad povolebním vyjednáváním vyšachováno, a oni budou chtít zabránit tomu, aby k něčemu podobnému došlo i po volbách parlamentních. Obzvlášť když bude na tuto strunu hrát v předvolební kampani i Andrej Babiš. Role „otloukánka“, kterému každý ubližuje, mu jde ostatně náramně...

Jeho největšími soupeři budou pravděpodobně dva volební bloky, z nichž jeden bych označila jako „konzervativně středový“, sestávající z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, zatímco Piráti a STAN vytvoří blok druhý, který nazvěme „progresivistický“. Dle mého soudu volby dopadnou tak, že ani hnutí ANO, ani „konzervativně středový“ a ani „progresivistický“ blok nedosáhnou takového výsledku, aby dokázaly sestavovat vládu samy, a bude tedy muset vzniknout nějaká koalice. Vzhledem k tomu, že oba bloky již předem vylučují, že by si zadaly s ANO, tak už moc variant nezbývá. Respektive jenom jedna – dát to dohromady spolu. Čímž se otevírá legitimní otázka, zda budou v tom případě schopny najít také nějaké programové shody. Zatím je totiž jejich jediným společným tématem to, že mají plné zuby Andreje Babiše. To je ale na vládní spolupráci setsakra málo.

Uzavírání koalic mezi tak ideologicky rozdílnými subjekty je totiž úplně něco jiného na úrovni krajské a na úrovni celostátní. V prvním případě nejde ani tak o politiku, ale o zajištění běžných a každodenních služeb občanům. Ať už se týkají zdravotnictví, dopravy, infrastruktury nebo třeba ochrany životního prostředí. Jde tedy vlastně o to „řídit kraj jako firmu“. Což ovšem neplatí na úrovni celostátní. Tam jde o „velkou politiku“ a řešení závažných témat majících zásadní a dlouhodobý dopad na celou společnost. A na scénu se tak dostává ideologie....

A právě ideologické rozdíly jsou podle mne důvodem, proč strany „progresivistického“ a „konzervativně středového“ bloku nemohou najít společnou řeč ani náhodou, a jejich koaliční spolupráce je tak předem odsouzena k nezdaru. Vždyť si jen vezměme, co například budou muset řešit a čemu všemu budou muset čelit. Třeba pokusům o přesun stále většího množství kompetencí na evropskou úroveň. Zatímco ODS se posilování pozice Bruselu moc nelíbí, Piráti, STAN a TOP 09 jsou k těmto snahám naopak vstřícní. Nebo jak by se taková koalice stavěla třeba ke Green Deal? Piráti jej budou nepochybně tlačit hlava nehlava, protože to dostanou befelem od své „Pirátské internacionály“, ovšem ODS už několikrát vyjádřila k tomuto plánu vážné výhrady (zde nebo zde). A co třeba sňatky homosexuálů? Ty by se sice líbily Pirátům, TOP 09 a STAN, ale narazí u lidovců a části ODS. A neshoda bude panovat i v ekonomických otázkách, jako je třeba přijetí eura nebo důchodová reforma. Pro finanční zajištění na stáří preferují totiž Piráti (jako každá levice) větší úlohu státu (zde), zatímco ODS klade důraz na individuální odpovědnost každého občana (zde). A tak bychom mohli pokračovat. Taková koalice by zkrátka rozhodně nepřipomínala dělný kolektiv, ale pytel blech.

Suma sumárum je jediným jejím spojovacím článkem program „antiBabiš“. Přestože to její představitelé usilovně popírají (zde, zde, zde nebo zde). Paradoxem je, že z pohledu možných programových průsečíků by pro oba bloky bylo přirozenějším partnerem právě hnutí ANO. Ten „progresivistický“ s ním sdílí levicový pohled na svět, „konzervativně středový“ pak větší porozumění v otázkách ochrany tradičních společenských hodnot vycházejících z křesťansko-židovských kořenů. A právě od jeho členů lze podle mne také očekávat větší ochotu překonat příkopy mezi jednotlivými subjekty vyhloubené. KDU-ČSL ostatně už před časem spolupráci připustila (zde) a změnu postoje bych nevylučovala ani u ODS. Ono totiž dříve či později někomu dojde, že politikou „antiBabiš“ strana dosahuje horších volebních výsledků než v dobách, kdy byla spojována s kmotry a mafiány. A že jediným jejím důsledkem je dlouhá opoziční dieta. Kdo ví, zda pak nezvítězí hlad po postech a „idealisty“ v čele ODS nevystřídají pragmatici...

Nicméně to, zda půjde vývoj tímto směrem, se dozvíme až za rok. Před tím nás čeká ještě předvolební kampaň, která bude tentokrát ještě vyhrocenější než kdykoliv předtím a ve které se koalice nebudou vytvářet podle programové shody, ale podle volební „aritmetiky“. Do konečných výsledků pak nepochybně promluví i to, zda se do parlamentu dostanou současní političtí partneři hnutí ANO. ČSSD to nejspíš dá, u KSČM to tak jisté není. Pak je tu ještě SPD, se kterou sice Andrej Babiš do přímé spolupráce nepůjde (to by se musel zbláznit), ale která sebere nějaké mandáty jak koalici „antiBabiš“, tak i současné koalici ANO s ČSSD (a KSČM). Ty pak mohou pro získání parlamentní většiny chybět úplně všem.

Příští předvolební kampani bude zkrátka dominovat téma „antiBabiš“. Bohužel. Je tu totiž celá řada mnohem důležitějších otázek, na které by měli občané před tím, než vhodí lístek do volební urny, znát odpověď. Třeba jak chtějí jednotlivé strany a hnutí zajistit „resuscitaci“ hospodářství po koronakrizi. Ale nedělejme si iluze, že bychom se od nich na toto téma něco dozvěděli. Místo toho bychom byli svědky hitparády pod názvem „nikdo vám nemůže dát tolik, kolik my vám můžeme slíbit“. Ostatně jako obyčejně...

Převzato z blogu se souhlasem autorky








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.