Anebo ještě lépe: zbavme se Zemana. Zatímco to první vyžaduje námahu parlamentu, to druhé zvládneme my, voliči.

Miloš Zeman je sotva průměrný. Vyniká mezi ostatními, i když by si to třeba ani nepřál. Viděl jsem jeho tvář ze záběrů zpravodajství z Westerplatte a byla skutečně nepřehlédnutelná. Hlava mu pozoruhodně klimbala.

Velmi správně o něm píše Petr Kamberský jako o člověku, kterému je jedno, co o něm píší média, hlavně že se o něm píše. Nicméně v názorových veletočích, v nadbíhání ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi (Putin je diktátorem z povahy moci v Rusku, i když se zatím stále ještě může v Rusku do některých médií napsat o Putinovi něco nehezkého) a v míchání „hrušek s jablky“, čili „my o voze, on o koze“, v tom je Zeman nepřekonatelný.

Většina komentářů Zemanova odmítnutí tří adeptů na profesorské posty navíc škodolibě tvrdí, že „dobře jim tak, profesůrkům, chtěli mít slavnostní předávání z rukou prezidenta, místo aby využili Zemanovy nabídky na to, že on již nebude profesory jmenovat“ a teď to mají!“ Kiš, kiš - chce se dodat. Jmenování profesorů je zřejmě skutečně tradicí z někdejšího mocnářství, nicméně diskuse o prezidentských pravomocí by se neměla omezovat jen na Zemanovu „nespolupráci“ při výkonu jmenování.

Zapomíná se například na pravomoc Zemana jmenovat členy bankovní rady ČNB. A tady končí veškerá legrace. Politika ČNB může dramaticky ovlivnit vývoj české ekonomiky, jak před pádem druhé vlády Václava Klause působilo rozhodnutí ČNB dramaticky zvýšit úrokové sazby a vedlo k propadu české ekonomiky. Miloš Zeman tvrdí, že do bankovní rady ČNB nebude jmenovat oponenty přijetí eura a že příštím guvernérem bude po vypršení lhůty toho současného jeho dlouholetý chráněnec Jiří Rusnok. Pokud by snad Zemanovo rozhodnutí o zavedení eura v Česku mělo být příští oficiální doktrínou Česka, Zeman zcela přepisuje psaná i nepsaná pravidla české domácí politiky.

V takovém případě by tudíž bylo nejlepší zbavit Zemana všech jeho pravomocí, od těch ceremoniálních až po ty, které mu dávají výlučnou pravomoc zasahovat do měnové a tím i hospodářské politiky Česka. Nestačí už proto jenom odebírat Zemanovi ty povinnosti, o které velmi okatě nestojí, ale je mu zapotřebí vzít i ty, které si mermomocí chce udržet. Než by se však český parlament dohodl na potřebných změnách v ústavě, uplynul by zřejmě první Zemanův mandát. V takovém případě považuji za naprosto zásadní, aby Zeman - v případě, že by chtěl obhajovat svůj prezidentský úřad v příštích volbách - byl námi, tj. českými voliči, nezvolen. Nic jednoduššího nelze vymyslet. Prosím pouze o jedno, nezapomenout na to v další prezidentské volbě.