Nadávat na Putina je v našich krajích a luzích tak nějak normou. Ono je také proč. Putin je z našeho hlediska totalitní vládce, agresor a vůbec osoba nízká a zavrženíhodná. Ne že bych proti tomuto tvrzení něco měl. Ale je potřeba dodat, že Putin je prostě jedním z „carů“, který navazuje na svoje předchůdce. Z tohoto hlediska, ač se to mnohým nebude líbit, nesahá ve své zlověstnosti a zločinech svým předchůdcům, jako byl Ivan Hrozný, Petr I. zvaný Veliký, či Kateřina Veliká (Němka jako poleno) a sovětský car schovávající se za přezdívkou Josif Vissarionovič Stalin, (rozený Džugašvili – původem údajně Gruzínec, jiní však tvrdí že to byl Abcház a jiní, že to byl Adžar), ani po kolena.

Z čehož ovšem vyplývá, že despotický vládce „široširé Rusi“ nemusí být národností vůbec Rus. Takže tvrzení, že Putin, tedy dnešní „car“ prezentuje jakousi tisíciletou ďábelskou ruskou duši, jak dnes zní všude kolem, je blbost. Ono stačí si přečíst něco o tom, jak „civilizovaní“ Britové pacifikovali Indy, Pákistánce a Malajce třeba tím, že odsouzeného přivázali k laufu kanonu, svolali obyvatele a pak vystřelili. Doba se změnila, tohle dnes vyvádí už jenom Kim Čong-un.

Spíše lze usuzovat, že kdokoliv usedne na ruský trůn, ať se tomu trůnu říká jakkoliv, prostě jedná jinak, než by si mnozí přáli. Většinou děsivě.

Můžeme říci, že problém s dnešním Ruskem a také s Putinem a neschopnost navrhnout nějaké řešení je v naší „západní hlavě“. Od začátku se ukazuje, že Rusko, momentálně vedené Putinem nereaguje tak, jak bychom si my přáli a jak podle našich představ vedeme západní politiku proti Rusku. Za tento názor jsem mnoha lidmi, a to i některými svými přáteli napadán, že prý příliš podléhám ruské propagandě. No, myslím si, že se mýlí. Zastával jsem celý život zásadu „Zde stojím a nemohu jinak“. Nepovažuji se přitom za následovníka Luthera. Jen jsou věci, přes které „nejede vlak“. Staří Římané na to měli jiné, u nás nepříliš známé rčení: „Etiam si omnes, ego non“. (I kdyby všichni, já ne.) Vypadá to čím dál více, že v tom nejsem sám.

Čím déle agrese Ruska vůči Ukrajině pokračuje, tím více lidí ve světě, a tím myslím osoby vážené a rozumné, cítí, že někde je chyba. Nejprve Henry Kissinger rozzuřil nejen „pokrokáře“, ale pak začali i další pochybovat o tom, co děláme a jak děláme, další a další. A to nikoli jen duševní následníci Chamberlaina. Ale třeba Gabor Steinghart (2010–2018 šéfredaktor Handelsblattu), pochybuje o celém smyslu konání EU a označuje Ursulu von Leyen za nositelku „arogance dobra“. V New York Times David Brooks pochybuje vůbec o pokrokářském hodnocení politiků na „dobré a zlé“.

Uvítal jsem tedy přetištění článku Fareeda Zakarii z amerických The Washington Post v Respektu. Text má název: „Těžit a bojovat – Strategie Západu na Ukrajině nefunguje a hrozí kolaps“. Autor v ní mluví mimo jiné o myšlenkách největšího válečného teoretika Carl von Klausewitze, které shrnul ve svém slavném pojednání „O válce“. Zde Zakaria píše že Klausewitz měl pravdu, když říkal, že někteří generálové, a já bych dodal že i dnešní západní politici, „uvažují pouze o krocích vlastní strany, zatímco válka sestává z nepřetržitých střetů vzájemně protikladných sil“. Zakaria tvrdí, že Západ si musí ve svém zápase s Ruskem vzít tyto myšlenky k srdci, a svůj postup upravit, jinak západní strategii hrozí kolaps.

Dále navrhuje, co je zcela určitě nutné změnit, a to co nejrychleji. Myslím si, že kdyby byl Zakaria Evropan, nedej bože Čech, tak by ho za tyto názory u nás pokrokáři sežrali zaživa. A označili by ho za ruského švába.

Ono se ukazuje, že Putin je sice zločinec, ale není to idiot. Naopak za dlouholeté ekonomické a politické idiotství západní Evropy, speciálně Německa, se musí dnes ministr Robert Habeck veřejně omlouvat. Doba se tak změnila, že i úplný zelených šílenec Timmermans začíná couvat a bojí se lidových bouří v Evropě.

Ovšem ono to není jen o šílenství zvaném Green Deal, ale o celé dlouholeté západní politice a přemýšlení o Rusku. Ještě nedávno kdejaký údajný odborník na Rusko vykládal, že Putin nezaútočí na Ukrajinu. Protože by to nemělo smysl a nic by tím nezískal. Tihle chytrolíni mi připomínají moje mládí, kdy podporovatelé Dubčeka a Pražského jara (včetně mne) tvrdili, že je blbost, aby nás Sovětský svaz okupoval, protože už od roku 1948 skáčeme přesně podle toho, jak se z Moskvy volá. Pak jsem 21. srpna 68 koukal z okna na dva tanky, co z křižovatky mířily přímo k nám do oken.

Tak si to shrňme: Ukrajina se do čtyř dnů, jak předpovídali západní experti, nevzdala. Rusové nedobyli Kyjev, a neustanovili kolaborantskou proruskou vládu. Poněkud se zapomíná, že tento plán „na první dobrou“ vůbec nemusel být jediným Putinovým plánem. Protože jeho vojska mezitím obsadila východní Ukrajinu, považovanou Rusy za součást jejich vlasti. A nezdá se, že by měl někdo sílu je odtamtud vyhnat. Západ se kasal, jak ekonomicky Rusko zničí a dnes se ukazuje, že ničíme nejvíce sami sebe. Mimochodem, kdopak asi platil všechny ty nadšené mladé ekology bojující proti atomové energii? Ještě to nechápete? No jistě, jako před lety platili sověti „mírové hnutí“ na starém západě, po roce 89 platili všechny ty bojovníky proti atomu Rusové. Za mediální a politické podpory „ruských slouhů“ jako je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, předseda dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť a předseda výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, velký přítel německých Zelených. Nebo bývalá rakouská ministryně Karin Kneisslová, která zasedla do kontrolního orgánu ruského Rosněftu. Ti a mnozí další zajistili, aby Evropa sála co nejvíce ruský plyn a naftu a myslela si, jak je chytrá. Putin byl chytřejší.

To celá ta armáda ekologistů a pokrokářů, co obsadila vedení EU a ovládají evropská media a ministerstva, za žádnou cenu nemůže přiznat. Přišli by o teplá místa, o prebendy a politickou moc, o které si mysleli, že ji mají „na věčné časy“.

Ovšem věčné časy skončily. Brzo dojde na lámání chleba.

Václav Vlk st.