POLITIKA: Zatraceně drahá věta
"Je to politické rozhodnutí"
Jakmile uslyšíte "je to politické rozhodnutí", mějte se na pozoru. Je téměř jisté, že důsledky uplatnění této věty budou v rozporu s tím, co chcete, a že vás to zase bude stát nejen prachy. Ta věta není ničím jiným, než alibi.
Rozhodnutí o tom, kdo obsadí funkce ve státních firmách a institucích, není vyhodnocením schopností a přínosu uchazečů. Je to "politické rozhodnutí". Rozhodnutí o podpoře tzv. obnovitelných zdrojů energie také nebylo výsledkem ekonomických rozborů a porovnání efektivity. Stejně jako použití peněz na boj proti změnám klimatu bylo "politickým rozhodnutím". "Politickým rozhodnutím" je vměšování se do vnitřních problémů cizích suverénních států a následná starost o chudé přistěhovalce, jejichž ekonomický či společenský přínos je v drtivé většině nejen roven nule, ale je záporný, a které jsme si sami v jejich vlastních zemích vyrobili našimi zásahy a zdánlivou předchozí pomocí. "Politickým rozhodnutím" je i zavedení dotačních systémů, umělá tvorba pracovních míst, regulační zásahy do tržních mechanismů, nebo umělé udržování neprosperujících podniků v chodu z důvodu zdánlivé prospěšnosti pro pracovní trh. "Politickým rozhodnutím" je podpora multikulturalismu a umělé stanovování pravidel povinného soužití pod strachem z trestu za to, co říkáte a co si myslíte, v jejímž důsledku dochází nejen k místním nepokojům po celé Evropě, ale i k rozkladu tradičních hodnot na starém kontinentu skrze jeho postupnou islamizaci.
"Politickým rozhodnutím" byl odklon od přirozených práv člověka, pojících se s individuální odpovědností každého za sebe, a příklon k tzv. právům lidským, tedy přenesení práv jedněch na záda druhých. Lidským právem se tak stalo dokonce už i právo na bydlení (za cizí), na práci (za cizí), na vzdělání (za cizí), na vodu (za cizí), nebo na jídlo (za cizí). Tzv. lidským právem je z rozhodnutí OSN i přístup k internetu (za cizí). "Turismus a cestování jsou lidským právem", prohlásil v roce 2010 eurokomisař pro průmysl Antonio Tajani. Za cizí, samozřejmě.
Za "politické rozhodnutí" je rodící se vládou opět označováno i přijetí eura u nás. Zapomeňte na referendum o tom, zda ho chcete. Čekal bych, že u tak zásadního kroku půjde o rozhodnutí primárně občanské a ekonomické, nikoli politické, neboť měna jako taková vznikla po období směny jako nástroj obchodní, nikoli politický. Smůla. "Politickým rozhodnutím" byly také například nákupy Pandurů či Gripenů, zavedení a rušení pokladen, zavedení a rušení poplatků ve zdravotnických zařízeních, nebo určení cílů dotačních titulů, ze kterých stavíme nepotřebné pomníky. Včera jsme žili z "politického rozhodnutí" nějak, zařídili jsme se podle toho a povinně pod sankcí upravili své chování, zítra se z jiného "politického rozhodnutí" můžeme třeba postavit na hlavu.
"Politické rozhodnutí" není ničím jiným, než aplikací moci jedněch rozhodnout o penězích a osudech druhých, nástrojem k udržení si vlivu po dalších volbách, cestou k vlastnímu osobnímu prospěchu. Je to alibi, které dnes skvěle poslouží dokonce i v oblasti trestního práva, když obdobné chování, které je za "politické rozhodnutí" schováno, je jinde mezi lidmi a v soukromém sektoru označováno jako hospodářské trestné činy.
Politika je prý uměním možného. Zatímco v antickém Řecku byla chápana jako správa věcí veřejných, stala se dnes obchodním nástrojem správy věcí vlastních, nástrojem k maximalizaci osobních zisků a socializaci ztrát. V kombinaci s institucionalizací občana, který se většinově nechá koupit za jeho vlastní peníze, čímž je výkon hlasovacího práva ve volbách doveden do absurdních podob, už jsme ztratili i schopnost tento odklon ze správy věcí veřejných do správy věcí soukromých jakkoli spravedlivě postihnout. Podle práva totiž "politického rozhodnutí" postihnout nelze - a jak známo, právo má ke spravedlnosti hodně daleko.
Vždy, když někdo vypustí formulaci "bylo to politické rozhodnutí", otevírá se mi kudla v kapse. Vím totiž, že to bude zase zatraceně drahý, přičemž zdaleka nepůjde jenom o prachy. Věta "je to politické rozhodnutí" je po stránce finanční i morální jednoznačně nejdražší větou dneška.
Převzato z blogu se souhlasem autora