Koalice vedená ČSSD dospěla ke schválení historicky prvního zákona o deregulaci nájemného po listopadu 1989. To je dobrá zpráva. Další dobrou zprávou je, že tentokrát jde skutečně o koalici a nikoli o spolupráci socialistů s komunisty, jako tomu je v jiných případech. Komunisté totiž tentokrát dali ČSSD košem, a tak se musel ministr Martínek domluvit s koaličními partnery, díky čemuž není zákon tak strašný, jako kdyby jej schvalovali komunisté.

Zákon sám bohužel však přesto nese daleko více pečeť socialistické rovnostářské politiky, než aby mohl být skutečným řešením pokřiveného trhu s byty. Jeho největším rizikem je to, že do budoucna zavádí pokračující regulaci nájemného i pro byty, které jsou nyní ve volné části trhu. Samo zvyšování nájemného v přechodném období se řídí natolik komplikovaným výpočtem, že občané nebudou schopni princip samostatně pochopit. Období pro možné navýšení nájmů je sice zkráceno na čtyři roky, ale cílové nájemné se odvozuje od statistické ceny bytů, kterou ovlivňují masivní prodeje obecních bytů hluboko pod cenou, takže hodnota neodpovídá realitě. Zákon navíc neřeší řadu nešvarů, jež jsou zakotveny v současném občanském zákoníku, jako přechody nájmů a falešné výměny bytu bez souhlasu majitele. Ke cti zákona je třeba uvést, že je daleko přísnější na neplatiče.

Občanská demokratická strana v období přípravy zákona jednala s ministrem pro místní rozvoj o možných podmínkách, za kterých by byla ochotna zákon podpořit. Naším cílem bylo především dohodnout se o tom, jak bude vypadat takzvané cílové období, jež bude koneckonců nejdůležitější. Pravidla, podle kterých bude fungovat trh s byty za pět či sedm let, jsou významnější než vlastní délka přechodného období. Hlavní podmínkou pro vznik skutečného trhu s byty je především to, aby pronajímatel i nájemce uzavřeli nájemní smlouvu jako projev vzájemné vůle, na rozdíl od pokračování dřívějších "dekretů".

Naší představou bylo, že po skončení přechodného období by se buď nájemce a pronajímatel dohodli na nové smlouvě, nebo by nájem skončil výpovědí bez udání důvodu s dvouletou výpovědní lhůtou. Tato lhůta by se prodlužovala v případě lidí v seniorském věku či handicapovaných. Zákon by tak s dostatečným předstihem šesti let vytvořil skutečný trh s byty, na jehož působení by se každý mohl připravit podle svých možností. Na Slovensku ruší regulaci od roku 2007 a žádné extrémní dopady se nečekají. V České republice bohužel naše vláda k takovému kroku odvahu nenašla, a proto ji ODS v tomto polovičatém řešení nebude podporovat.

Je naprosto logické, že podmínky nájmu bytu byly a jsou jedním z nejcitlivějších politických témat. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že na celkových nákladech na bydlení se dnes daleko více podílejí ceny energií, které v nedávné době začaly opět výrazně stoupat s klidným požehnáním regulačního úřadu. Okolo toho se žádná vzrušená politická debata nevede, přestože nám všem to zasahuje do kapsy daleko hlouběji než pronajímatelé.

Lidové noviny, 21.12.2005

Autor je primátor města Ústí nad Labem a stínový ministr pro místní rozvoj