Dále je prokázáno, že před tím, než čackým investigativcům naletěl neznámý poslanec z Mělníka, byli se stejnou nabídkou vyhozeni od několika dalších. Zatím se mluví výhradně o osobách spjatých s ODS, zda materiály byly nabízeny i jiným stranám, není známo. Mlčí média, mlčí politici.
Dosud existují dvě zveřejněné varianty, proč se to všechno tak událo. Jednu variantu zastává premiér, který se domnívá, že tato provokace byla ušita v zájmu vzdorného poslance Tlustého a tak dlouho hledali a zkoušeli, až se chytil blbec Morava. Domnívá se, že by sněmovnu měli opustit oba, Morava i Tlustý. Pro zveřejnění této domněnky si vybral vystoupení na již tak dost bouřlivém sjezdu zelených.
Vlastimil Tlustý kontroval vystoupením, pro jistotu, hned ve dvou nedělních diskusích na ČT a na Primě. On je muzikantem, který z pohnutek čistých dal v šanc své tělo i vířivku, aby odhalil hnusné organizátory nečistých zpravodajských a vyděračských her v české politice. Morava se pokusil o zločin a byl v tom nejspíše řízen z Jánského vršku, minimálně tak činil s vědomím předsedy poslaneckého klubu Tluchoře.
Je nepochybné, že oba pánové, premiér Topolánek a poslanec Tlustý se rádi nemají. Moje babička by řekla, že by se klidně navzájem utopili na lžičce vody. Otevřeně je to známo od momentu, kdy na Vlastimila Tlustého nezbylo místo v druhé Topolánkově vládě a co hůře, Topolánek ani nepodpořil jeho snahu vrátit se do pozice předsedy poslaneckého klubu. Od té doby nenechává Tlustý niť suchou na ekonomické koncepci vlády a mezi ním a premiérem trvala, když ne studená válka, tak určitě velmi studené příměří.
Zlomem v chování Vlastimila Tlustého byl volební sněm středočeské ODS. Tam ztratil svoji naprosto klíčovou pozici krajského předsedy. Pokud by ji obhájil, znamenalo by to, že by měl téměř jisté volitelné místo na středočeské kandidátce do sněmovny v roce 2010, navíc s šancí pomoci do sněmovny i svým spojencům. Takto má téměř jisté, že ve sněmovně bude chybět. Protože nemá téměř co ztratit, pokouší se zviditelňovat velmi radikálními požadavky, kterými torpéduje i podstatně umírněnější koaliční návrhy. Stal se mluvčím původně tříčlenné skupiny poslanců ODS, která často hlasuje proti vládním návrhům a kterou občas ad hoc posílí další nespokojenec či dva. Tím přidělává další vrásky premiérovi, který má tak dost starostí s dívčí válkou mezi zelenými a se zlínskou exotikou mezi lidovci.
Oba pánové mají nepochybně velmi silný motiv, aby svého protivníka citlivě zasáhli. Máloco by Topolánka potěšilo tak, než kdyby ve sněmovně Tlustého nahradil spolupracující náhradník. Máloco by Tlustého potěšilo víc, než kdyby se nemilovaný předseda odporoučel a jeho vlastní hvězda znovu vystoupala v zářivém come-backu. Jejich šance jsou rozdílné. Topolánkovi stačí vydržet Tlustého obstrukce a korigovat je v rámci spolupráce s šedou zónou v poslanecké sněmovně. Tu tvoří nejen odrolující se jednotlivci z koaličních stran, ale také stále více poslanců zvolených za ČSSD. Že taková permanentní krize příliš neprospívá čistotě koaličních kompromisů, je pochopitelné, a nebýt dnes již čtyř exsociálních exdemokratů, kterým nic nemůže vyhovovat méně než návrat Jiřího Paroubka do hry o exekutivu, bylo by to ještě horší.
Zatímco Topolánek může vzájemný spor vysedět a řešit pouze konkrétní nepříjemnosti, Tlustý potřebuje útočit a získat iniciativu. Možná Topolánek večer usíná s přáním, aby Tlustého chytil trojklaný nerv a ledvinová kolika k tomu, ale reálně by mu pomohl pouze odchod Tlustého ze sněmovny, cíl do voleb nedosažitelný, po volbách prakticky jistý. Tlustý ví, že pokud něco neudělá do primárek, bude příští sněmovna bez něj a do důchodu daleko.
Sečteno – podtrženo, vytvářením nějakých afér kolem Vlastimila Tlustého může Topolánek získat jen stěží. Pro oslabování jeho pozice před primárkami mu stačí krmit modré středočeské uši náležitě opepřenými informacemi o působení Tlustého v roli utrženého vagónu. Navíc se nabízí zopakovat za rok v primárkách, a to v podstatně lepších výchozích podmínkách, postup úspěšný při odstavení Tlustého z pozice středočeského předsedy. Nejsou to příliš hezké ani čisté dohody, ale do kriminální činnosti a zpravodajských her mají daleko.
Topolánek se tedy o osobu Tlustého nijak zvlášť zajímat nemusí. Šance na jackpot nulové, šance na průšvih značné, případné peníze vynaložené naprosto neefektivně.
Další na řadě je poslankyně Zubová. Je nepochybně jedním z problémů koalice, ovšem nikoli na straně ODS, leč na straně zelených. Neboli, Zubovou si musí srovnat Bursík, Topolánek může vystupovat nejvýše jako chápavý strejda, připravený pomoci. Poštvat si proti sobě i tu nejmenší koaliční stranu taky není dobrý nápad a fízlování třebas neposlušné žabičky by k tomu nepochybně vedlo.
Morava v jednání se špehovacím komandem vystupoval jako velký frajer. Když to prasklo, tak se rozbrečel. Jistě, měl pravdu v tom, že v roli oblastního manažera, kterým byl předtím, než se stal poslancem, měl za úkol shánět informace a pracovat s nimi. Ovšem zcela jiné informace, než se získávají fízlováním. Je možné, že v Mělníce na to jdou víc od lesa, ale způsob, jakým Morava naletěl, svědčí spíše o tom, že ne. A také si neumím vysvětlit, že by ODS pro získávání potřebných choulostivých informací byla ochotná využívat náhodně příchozí, třebas s Tlustým ve vaně. Kdyby už měla nějakou bezpečnostně fízlovací komisi k tomu účelu zřízenou, měla by tato komise pro špinavou práci prověřené partnery a stěží by brala příchozí z ulice. O tom, zda takové komando v ODS existuje, či nikoli, by ostatně měl Tlustý vědět. Jako dlouholetý předseda poslaneckého klubu byl stejně dlouho členem nejužšího vedení ODS, stačilo by mluvit, kdyby nechtěl mluvit, jistě by věděl, kde začít kopat.
Vlastimil Tlustý, poslední dotčený z řad profesionální politiky, se volavkou na lov informacechtivých odesáků stal s nejpočestnějšími úmysly. Ač sám v situaci téměř bezvýchodné, nešlo mu o prospěch, který by mu kynul, pokud by jeho domácí video zaujalo někoho z premiérova okolí, ale jen a jen o odstranění špíny z českých hájů a možná i luhů. Třeba časem přizná, že se mu v té vířivce i líbilo.