Andrej Babiš je nervózní. Vládní praxe naráží na jeho předvolební slogany a ani hnutí ANO se nevyvíjí, jak by si přál. Přesto novinářům připomíná, že byl u něj zjištěn tzv. horolezecký gen, čili je vytrvalý a ani v politice se jej jeho oponenti hned tak lehce nezbaví.

Když se vyjednávalo o nové vládě, bylo rozvržení názorů jasné. ČSSD chtěla lidem povolit opasky, které jim utáhly pravicové koalice. Soustředila se i na investice a posílení veřejných služeb. A protože to něco stojí, navrhli sociální demokraté růst některých daní – například u vysokopříjmových skupin, firem a korporací.

Lidovecký pohled sice nebyl tak velkorysý, nicméně s tím oranžovým se v mnohém překrýval.

Pozice ANO byla komplikovanější. Babišovo hnutí slibovalo, že "bude líp", ale o cestě k tomu stavu mělo odlišnou představu než ČSSD. Žádné zvyšování daní, zvyšování výdajů jen někde, hlavně ale šetření, hledání rezerv a napravování zlořádů. Koaliční smlouva i programové prohlášení Sobotkovy vlády nicméně vychází zejména z programu sociálních demokratů.

Nyní se u ministra financí dostavila kocovina. Změna k lepšímu prý potrvá podstatně déle než dva roky. ČSSD ale trvá na zvyšování výdajů. Kde na ně vzít, když lepší výběr či audity na ministerstvech zatím na pokrytí plánů zdaleka nestačí? Tak Andrej Babiš přišel s nápadem nerušit všechny poplatky ve zdravotnictví nebo zachovat druhý pilíř penzijní reformy. Klidně i přiznal, že coby politický zelenáč udělal při vyjednávání koaliční smlouvy chyby. Partnerům se jej ale nezželelo a Babiš musel svým úvahám zařadit zpátečku. No aspoň víme, jak správce státní kasy tápe.

Problémy provázejí i další ministry nominované hnutím ANO. Zejména v resortu spravedlnosti doplácí Helena Válková na svoji nezkušenost. Ta se projevila i výroky k protektorátu a mediálně nezvládnutým střídáním na čele vězeňské služby. Původně Válková horké křeslo vzala jen s tím, že jí bude záda krýt Hana Marvanová. S tou se nyní rozešla. Náměstkyni, která jí nešla po krku a držela se zejména svých témat, střídá ambiciózní Robert Pelikán. Toho k Válkové posadil Babiš, jemuž dosud dělal Pelikán náměstka pro legislativu. Když už jej obětoval, má patrně něco za lubem. Že by nenápadné a elegantní vystřídání Válkové, až emoce opadnou?

Několikrát také uklouzl ministr obrany Martin Stropnický, který doplácí na svůj zvyk mluvit hodně, upřímně a k čemukoliv. To v bezpečností oblasti ale není zrovna dvakrát šťastná kvalifikace.

ANO se spálilo i v Praze, kde se chystalo poslat do zastupitelstva v roli lídra někdejšího primátora Jana Kasla. Ten se však nemínil dělit o vliv s bývalou sociální demokratkou Radmilou Kleslovou, která se stala předsedkyní pražské buňky ANO. Teď na sebe Kasl s Babišem dští oheň a síru a v bolestech se pro metropoli hledá nový lídr.

I přes nenaplněná očekávání ANO vyhrálo volby do Evropského parlamentu. Těsně – stejný počet mandátů získala TOP 09 a ČSSD. Babiš dokonce po uzavření volebních místností předčasně propadl skepsi kvůli nezvládnuté kampani. Skvěle odvedenou práci přiznal jen sobě, kandidáti a regionální funkcionáři ANO prý byli pasivní, ministři se na kampaň nesoustředili. Obratem Babiš vyhlásil, že hlavním cílem ANO jsou krajské volby 2016 a sněmovní volby (nejpozději) 2017. Ve volbách komunálních bude letos ANO kandidovat jen někde, aby netříštilo síly. I tak si ale bude muset Babiš prověřit regionální strukturu a její ochotu pracovat pro značku. Původně se Babiš bál, že se ANO zmocní kmotři, a tak budoval svoje hnutí autokraticky. Teď vidí, že to nestačí - problémy s ním má i tak. Tradiční politické strany se opírají o členy se společným prožitkem, stejnými vzývanými hodnotami a v neposledním řade umějící táhnout za jeden provaz. U rychlokvašeného hnutí se personální politika podobá loterii.

Babiš tak poznává platnost rčení – "kdo s čím zachází, s tím také schází". Dokáže-li své vystřízlivění prodat voličům, může ještě zabránit stavu, kdy vystřízliví i oni a půjdou o dům dál. Klidně i tam, kde nenajdou miliardáře chtějící léčit nešvary, nýbrž populisty a demagogy, kteří slibují modré z nebe a malují na zeď spoustu nepřátel či bolestí, k nimž v jejich očích patří i dnešní systém parlamentní demokracie. S Babišem třeba líp nebude, ale po něm by mohlo být i hůř.

NašiPolitici.cz