V současném mimořádně chladném začátku kalendářního jara se možná rodí výhonky nového uspořádání českého politického spektra. Na rozdíl od loňského "horkého" března a dubna, kdy se na náměstích českých měst odehrávaly masové demonstrace vedené novými iniciativami a odbory, nyní se podstatné věci dějí především ve stranickém spektru. Čeští politici i protestující občané se již víceméně smířili s tím, že vláda tvořená ODS, TOP 09 a novou stranou LIDEM již zřejmě dovládne do řádných voleb.

Po nich se obecně čeká změna vlády a nástup levice. Zatím to podle volebních průzkumů vypadá na drtivé vítězství sociální demokracie, ještě donedávna se jako téměř samozřejmě jevila i jejich vláda s pomocí komunistů. Ale po sjezdu ČSSD to může být jinak - minimálně Haškovo křídlo se bude snažit dohodnout s někým jiným, protože první zkušenosti se spoluvládnutím ČSSD a KSČM v krajích vysílají některé negativní signály.

Kdo se nabízí jako partner? Kdyby se podařilo vytvořit koalici ČSSD a SPOZ, dosáhl by svého totálního úspěchu Miloš Zeman. Tato možnost není zcela nereálná, protože část lidí se může cítit dlouhodobým vedením ČSSD na žebříčcích preferencí unavena a bude hledat naději jinde (nabízí se paralela s děním na opačné části politického spektra před více než deseti lety, kdy došlo k úpadku masivních preferencí čtyřkoalice). A SPOZ se Zemanem na Hradě mají nespornou výhodu, ta je ale zatím vyvažována nevýhodou, spočívající v nedostatku jiných výrazných osobností.

Jiné strany na levici kromě ČSSD, KSČM a možná Zemanovců se zatím jeví jako bez šance. Debaty o vzniku strany kolem Jiřího Dienstbiera, k níž by se přidružily struktury kolem Deníku referendum a možná část lidí z protestních iniciativ, zůstanou zřejmě jen utopií z pražských a brněnských kaváren. Potenciál Noví antikapitalistické levice byl již dávno promrhán. A velká část protestních hnutí, která vyšla do ulic v roce 2012, není schopna přetavit své požadavky do jasné stranické politiky.

Jako dalšího potenciálního partnera by tak mohla ČSSD oslovit spíše středovou KDU-ČSL, která bude moci těžit z toho, že středoví voliči zřejmě opustí TOP 09 (nahradit je Kalouskovi se Schwarzenbergem mohou zklamaní voliči ODS). Na pět procent to může stačit. Události z mrazivého konce zimy a začátku jara 2013 každopádně mohou mít ve svém důsledku na českou politickou scénu větší dopad, než politikaření z prvních tří let Nečasovy vlády.