Minulý víkend jsem mluvil se svým strýcem, který žije desítky let v Bavorsku. Přišla samozřejmě řeč i na imigraci. Kromě toho, že byl překvapený, že je to u nás vyhrocenější téma než u nich, vyprávěl mi, jak to tam v těchto dnech vypadá. Žije v malém městečku blízko okresního města v podhůří Alp nedaleko rakouských hranic.

Německo má problém

Okresní město je první stanicí rychlíků na německé straně hranic. Každý den na nádraží čeká policejní jednotka na příjezd vlaku, ze kterého vystoupí desítky imigrantů a vlak poloprázdný pokračuje dál. Při prvním kontaktu s úřady postupují imigranti podle identického scénáře, který jim zajistí, že je není možné deportovat. Úřady tedy imigranty rozdělí podle velikosti populace rovnoměrně okolním obcím. V těchto obcích je jim zajištěno nouzové ubytování, obdrží mobilní telefon a 330 eur každý měsíc. Gymnázium v městečku, kde strýc žije, se stává ubytovnou. Počet nocležníků překročil 150 a blíží se ke 200. Desetkrát tolik imigrantů už muselo ubytovat blízké okresní město. Pro srovnání, to je víc, než kolik se rozhodla česká vláda přijmout imigrantů celkem.

Imigranty nemohou vyhostit, není kam. Imigranty nemohou zaměstnat, jsou v zemi nelegálně a nemají nárok na pracovní vízum. Když někdo přijde s tím, že by se měly uvolnit obecní budovy k jejich původnímu účelu a zřídit zařízení pro uprchlíky, jaká jsou třeba v ČR, nemá šanci. Němci se v kontextu historie bojí o svou pověst víc, než si umíme představit. Když někdo přijde s tím, že by imigranti měli dostat pracovní vízum, aby je alespoň bylo možné zaměstnat, nemá šanci. Němci se bojí představy, že by tam tito lidé zůstali, a stále věří, že jde o dočasný stav. Když někdo přijde s tím, aby se zrušily štědré dávky, aby tam neproudili další, nemá šanci. Němci se bojí kriminality těch, kteří už tam jsou. Německo je v pasti. Německo má problém.

Česká republika nemá problém

Říká se, že v České republice máme nejpřísnější imigrační politiku v Evropě. Nárok na sociální systém vzniká se získáním trvalého pobytu. Na získání trvalého pobytu se musí cizinec (ze země mimo EU) zdržovat na našem území alespoň 5 let s platným vízem (u studijního víza 10 let). Po získání trvalého pobytu získává volební právo v komunálních volbách a nárok na sociální systém v ČR. Trvalý pobyt je však podmíněn zajištěným bydlením i příjmem. Teprve po dalších pěti letech vzniká možnost požádat o státní občanství, které zajistí plné volební právo.

Česká republika imigrační vlnu nezažívá. Proč taky. Kdo by tu zůstával, když z toho nic nekouká. Přesto je imigrace jedním z klíčových témat posledních týdnů v ČR. Přitom zbytečně. Neříkám, že by si lidé neměli ujasnit své názory na toto téma; neříkám, že by o tom neměli diskutovat. Ale přiměřeně aktuálnosti problému. Aktuální problém to pro nás byl tehdy, kdy chtěla EU imigranty přerozdělovat, a aktuální bude, pokud s tím opět někdo přijde. Aktuální problém to je stále v Německu. Jenže němečtí politici se nebudou ptát českých na řešení. Nebudou se ohlížet na názory českých voličů. Je rozdíl být ve střehu a věnovat něčemu veškerou pozornost.

Bianco šek pro vládu

Chystají se největší zásahy do svobody podnikání od listopadu 1989. Bude se zavádět elektronická evidence tržeb špiclující živnostníky na každém kroku, kontrolní hlášení k DPH s likvidačními pokutami za drobné prodlení nebo překlik, zákaz kouření ve všech pohostinstvích včetně čajoven, které na tom stojí. Stovky, možná tisíce podnikatelů zkrachují a jejich zaměstnanci přijdou o práci. Tomu může zabránit jedině masivní odpor značné části veřejnosti a faktický strach vládních politiků o své příští (ne)zvolení. To se nestane, pokud se bude řešit něco jiného.

České vládě se dostalo toho „klidu na práci“, o kterém sní snad všichni politici. V těchto týdnech mohou tlačit téměř cokoliv s pocitem jistoty, že se z toho nestane téma číslo jedna a nezvedne se tak vlna odporu, která by strhla davy. Téma imigrace nemohlo přijít v „lepší“ dobu. Tu a tam ho mohou nějak drobně přiživit. A kdyby to náhodou už vypadalo, že začíná vyprchávat, stačí přijmout dalších pár set imigrantů, aby se obnovila panika. A pan Babiš si bude moct dál poklidně rozšiřovat svou moc, paní Marksová vyhánět minimální mzdu do nesmyslu. Doutnání „imigrace“ není zadarmo, vládu to může stát nějaké hlasy. Ale řádově méně, než kdyby se stalo tématem, že kvůli vládě lidé brzo přijdou o práci. Tak bychom si měli dobře rozmyslet, co momentálně ohrožuje náš způsob života víc - a za to vyjít do ulic.

P.S. Není to sice tématem tohoto článku, ale někdo by mohl namítat, že legislativní škvíru s „nevyhostitelnými“ imigranty máme stejně jako Němci. Máme. Navrhuji proto tyto tři instituty: pracovní vízum na zkoušku, svobodnou pracovní smlouvu a uprchlický tábor třeba v Turecku. Pokud nastane natolik výjimečná situace, že imigranta očaruje Karlův most a nebude chtít jít dál do Německa, pak dostane na výběr. Buď bude spolupracovat a přizná identitu, pak tu získá možnost zůstat, pokud si najde legální práci (díky svobodné pracovní smlouvě by měl mít větší šanci). Nebo spolupracovat nebude a pak o něj bude postaráno ve smluvním uprchlickém táboře v nějaké sekulární zemi Blízkého východu. Ostatně možnost zaměstnat někoho, kdo se tu fakticky nachází (např. na turistické vízum), bez šílené půlroční procedury by řada podniků uvítala už dávno.

Autor je místopředseda Svobodných

Převzato ze Svobodni.cz se souhlasem autora