Množství plakátů, které slibovaly třeba i nesplnitelné, na ulicích pomalu mizí. Billboardy budou přelepeny inzeráty na zboží, které si určitě musíte koupit a bez něhož nemůžete žít.
Koalice se více či méně schůdně budou dohadovat, slepovat, znovu rozkližovat a nakonec se nějakým kompromisem, takovým sňatkem z rozumu, ustaví městské a obecní vlády. Kladno a Náchod snad byly první, které nové složení vedení svých měst oznámily.
Složitější bude jednání v Praze, jejíž význam nepodceňuje snad žádný z účastníků volebního klání.
Nejvyšší příčku zaujala v letošních volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy Občanská demokratická strana. Má o kousíček více hlasů než Piráti. Do vyjednávání o pozici primátora a členů rady by tedy měla zásadně zasáhnout.
Těch 17,86 % hlasů Pražanů, které jí určily první příčku v metropoli, by nemělo být oslyšeno. Stačí to ale na vládnutí? A s kým? Za jakých podmínek? To jsou otázky, které v neděli večer nejsou ještě zodpovězeny.
Ale tyto otázky evokují i myšlenky na jiná čísla, jiné výsledky v jiných létech v našem hlavním městě: rok 1994 41,16 % hlasů, 1998 36,88 %, 2002 35,54 %, 2006 54,42 %, 2010 23,10 %, 2014 10,97 % a letos 17,86 % hlasů voličů pro ODS. Tato čísla, vynesená do grafu by mohla působila depresivně, ale poslední nárůst budí pro modrou stranu určitou naději.
Ve srovnání s výsledky letošních voleb do zastupitelstva na Mariánské náměstí ale kontrastují a příjemně působí jiné výsledky: Praha 2 32 %, Praha 9 36,7 %, Praha 13 30,92 %, Praha 16 72,4 %-ne, to není překlep, pan starosta z Radotína nepřekvapil, on i jeho předchůdkyně si takové výsledky odpracovali, Praha 17 40,7 % a třeba Běchovice 62,4 % hlasů voličů.
Možná namítnete, že městské části a hlavní město celkově nelze srovnávat a že existují i jiné městské části, které takových výsledků letos nedosáhly. S tím musí každý, kdo se podívá na stránky statistického úřadu, souhlasit. Jsou městské obvody, kde se pomalu, a snad jistě, posunují z kdysi vysokého výsledku nad 40 % k dnešním 16, 20 či „dokonce“ 24 % hlasů. Kde se bere ten rozdíl mezi dříve poměrně vyrovnanými a hlavně podstatně vyššími výsledky jednotlivých městských částí v celém hlavním městě?
Pokud vycházíme z grafu výsledků voleb do ZHMP (zastupitelstva hl. m. Prahy) vidíme , že zlom přichází v roce 2010. Na podzim předchozího roku (2009) a poté na jaře 2010, v době kdy se obvykle v primárkách sestavují kandidátní listiny většiny politických stran, totiž naplno vypukla VPR - Velká protikorupční revoluce, kterou v některých městských částech následovala Velká změna. I když nevím o žádném odsuzujícím rozsudku údajných korupčníků, i když nové, hladké tváře nejsou kvalifikací, některé obvody ztratily nervy a jména osvědčených starostů už v roce 2010 nenasadily. Někteří při sestavování kandidátních listin pod vlivem „revoluční“ atmosféry ustoupili do pozadí sami a teď, nikoli se zadostiučiněním, sledují klopotný vývoj.
Kudy vede hranice mezi úspěchy s vysokým procentem hlasů voličů nad 30 % a těmi obvody, které se teprve pomaloučku zvedají, není složité zjistit. Úspěšnými zůstali, a čísla to dokazují, že tam, kde nasadili své dlouholeté, osvědčené a lidem známé starosty na první místa kandidátních listin bez ohledu na pořekadlo, že změna je život, neprohloupili. Musíte uznat, že heslo „Volte svého starostu“ zní opravdu dobře. A lidé je volili. Ne pro to heslo, ale proto, že je už léta znají a jejich práci oceňují. Získat důvěru lidí není snadné a takový kapitál neměla nikdy konzervativní politická strana promarnit. Nevyplácí se to ani jí, ani voličům, kteří potom s údivem sledují exotické experimentování se svým, v našem případě dokonce hlavním městem.