Volební (mediální) výbor poslanecké sněmovny navrhuje poslanecké sněmovně, aby z Rady České televize odvolala Hanu Lipovskou. Důvodem prý má být ztráta její politické nezávislosti. Je to mimořádně hloupé, ba dokonce protiprávní rozhodnutí.

Zákon o České televizi totiž členům Rady České televize nikterak nezakazuje, aby vyvíjeli politickou činnost, ba dokonce jim nezakazuje, aby kandidovali do parlamentu, ať už do poslanecké sněmovny či Senátu. Zakazuje jim jen a pouze, aby při výkonu své funkce v Radě České televize vystupovali ve prospěch konkrétního politického subjektu.

Odstavec 1 paragrafu 5 zákona o České televizi explicitně vyjmenovává, se kterými funkcemi je členství v radě neslučitelné. Mimo jiné také s funkcí poslance. Z toho ale plyne pouze to, že v případě zvolení by Lipovské členství v Radě ČT zaniklo automaticky. Nic víc, nic méně.

Důležitější pro tento případ je odstavec 2. Odcitujme si z něho to podstatné: „Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů…“

Zastává Lipovská nějakou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích? Nezastává. Vystupuje jejich jménem v Radě? Nevystupuje. Působí při výkonu své funkce v jejich prospěch? Nepůsobí. Slova „při výkonu své funkce“ zdůrazňuji. Lipovská v Radě ČT vystupuje sama za sebe, říká tam své názory, jež vycházejí z jejího ideového ustrojení. Přesně od toho tam každý člen rady je.

Politikům vadí něco jiného. Vadí jim, jaký ideový směr Lipovská hájí a především za který politický subjekt nyní kandiduje. Jenže to je naprosté nepochopení litery i ducha inkriminovaného zákona. Zajímavé, ba přímo definiční pro naši politickou ohrádku je, že kandidatura členů mediálních rad vadí pouze někdy. Nevadila, když Petr Uhl kandidoval za Zelené, nevadila, když Erazim Kohák kandidoval za ČSSD, vadila, když jsem kdysi coby člen Rady pro vysílání kandidoval já. Stejně tak vadí u Lipovské. Suma sumárum, celé je to zdejší politická klasika – dvojí metr.

Kouzelné je, že se tu zastávám osoby, která je v nadcházejících volbách mojí přímou konkurentkou, neboť stejně jako já, leč za jiný politický subjekt, kandiduje v Pardubickém kraji. Ale o to tu nejde. Jde o princip. Prostě mi to nedá. Mám totiž s hanebnou poslaneckou odvolávací svévolí svoji osobní zkušenost.

Pokud sněmovna Lipovskou skutečně odvolá, doporučuju jí, aby své odvolání obratem zažalovala. Nemůže prohrát. Bude totiž na zpovykaných politicích, aby své pomýlené stanovisko obhájili. Mít své vlastní politické názory a své vlastní ideové zakotvení, řídit se jimi a hlásat je totiž není nic nedovoleného. Ani když jste členem Rady České televize.

Za zaznamenání stojí reakce předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Na Facebook napsala: „Paní Lipovská se rozhodla kandidovat ve volbách za uskupení, které otevřeně hlásá nenávist k druhým a šíří jednu lež za druhou. Z tohoto důvodu teď v Radě ČT nevyvíjí žádnou činnost. Je správně, že ji Volební výbor Sněmovny doporučil odvolat. Na plénu Sněmovny budeme hlasovat pro.“

Pomineme-li, že Pekarová plácá nesmysly, je to každopádně zajímavé zjištění, že koalice Spolu se ústy své pražské lídryně stává neobolševickým uskupením, kterému v Radě České televize nejvíce vadí konzervativní, hluboce věřící katolická aktivistka. To jsme opravdu těmi klíči nemuseli v Listopadu zvonit.