Povolební grafy nejsou nakonec tak rozdílné oproti předvolebním průzkumům, přesto na ně někteří postižení politikové s hrůzou hledí. Velké překvapení se ale nekoná. Skoro třetina voličů vložila svou důvěru do rukou politika, ktetý sliboval, že to prostě zařídí, a který měl tolik energie, pracovitosti a charismatu, že ani čtyřleté vládní angažmá jeho strany i jeho osobní to přesvědčení nijak nezměnily.

Mobilizace proti Andreji Babišovi nakonec selhala. Jeho ANO získalo opravdu zhruba tolik hlasů, kolik se čekalo, možná ještě o něco více, než věštily poslední průzkumy, takže je zřejmé, že někteří respondenti prostě nechtěli říci, koho budou volit.

Drtivé vítězství se nekoná

Náskok proti druhému v pořadí, kterým je ODS, je na české poměry obrovský. Přesto ANO nezaznamenalo vítězství drtivé, jak se o tom teď mluví. Přece to byl předseda Andrej Babiš, který voliče žádal o nadpoloviční většinu mandátů, aby mohl dokončit své tažení proti údajné establishmentové zlodějině.

A protože si tedy dal Babiš tak vysoký nereálný cíl, vlastně nakonec neuspěl. K nadpoloviční většině mu bude chybět více než dvacítka mandátů, bude proto muset složitě vyjednávat s koaličními partnery a to ho bezesporu bude nutit ke kompromisům ze svých, často nesplnitelných a někdy i pro demokracii riskantních slibů.

Poučení pro opozici

Opozice proti Babišovi by se měla poučit – přepálená kampaň má často protikladný účinek, voliče nepřesvědčila. Nepřesvědčily ho ani argumenty Babišových dosavadních koaličních partnerů, ČSSD i KDU-ČSL. Ti zaznamenali ztráty z už tak hubených výsledků, takže vlastně propadli. Pokud se obnoví dosavadní koalice, a možné to je, i velmi pravděpodobné, Babiš bude ve vládě dominovat, navzdory svému trestnímu stíhání.

Vše nasvědčuje tomu, že se toho zase tolik nezmění – jen se vymění premiér a je otázka, zda to nakonec bude Babiš, přestože v první fázi vládu bezesporu sestavovat bude, ale trestní stíhání ho přece jen nakonec může dohnat. Obavy ze zrušení policie, státního zastupitelství a soudů jsou přece jen přehnané. Role českého Kaczynského, rozhodujícího bez výkonných funkcí, je nasnadě.

Posílení radikálních stran

Posíleny budou bezesporu nesystémové až radikální strany. Tradiční KSČM sice oslabila, ale o to více získala Okamurova SPD. Jenže ani tady se toho mnoho nezměnilo, dvacetiprocentní radikální voličský potenciál tu byl vždy.

Nezměnila se ani volební účast, skoro 40 procent voličů zase zůstalo sedět doma nebo na chalupě a neoslovila je žádná ze stran.

Takže i když z čerstvých volebních výsledků ještě stále trošku běhá lehký mráz po zádech, není tu nic, co se nedalo s trochou realismu předvídat.