Události posledních týdnů stojí za výčet: kauza Jaroslava Škárky, nahrávky Kristýny Kočí, rezignace Víta Bárty, rezignace Radka Johna, kontroverzní finanční machinace Michala Babáka a nahrávka opilé porady Víta Bárty. Po poslední z kauz se začaly z řad koaličních poslanců ozývat hlasy, že s Věcmi veřejnými již vládnout nechtějí. Jaké jsou možné scénáře?

1. Bude (z iniciativy kterékoliv strany) rozvázána koaliční smlouva a opozice vyvolá avizované hlasování o nedůvěře vládě. Zbytek loajálních poslanců VV se nepostaví za menšinovou vládu TOP 09 a ODS, což povede k předčasným volbám. Tento scénář si s ohledem na aktuální volební preference přeje především ČSSD.

2. Věci veřejné odejdou z vlády, ale budou ji (byť jako menšinovou) podporovat. Toto řešení je ale při současné (ne)integritě VV jen těžko představitelné. Nelze také očekávat, že Petr Nečas by si nechal diktovat podmínky podpory vládě od strany, se kterou se programově střetává jen velmi zřídka a se kterou měl velké osobní rozmíšky.

3. Další pokračování vlády ve složení ODS, TOP 09 a VV. Jde ovšem o krajní variantu. Petr Nečas sice působí jako svorník mezi jednotlivými personami všech tří stran, ale i jeho umění kompromisu má své meze. Již Machiavelli poukazoval na to, že je třeba přiznat barvu a tvrdě vyjadřovat svůj názor; "technika" kam vítr, tam plášť nemá šanci na dlouhodobý úspěch.

Dilema Petra Nečase spočívá mezi první a třetí variantou. Jaké vládní formace by přicházely v úvahu po předčasných volbách, které by téměř jistě znamenaly vítězství ČSSD? Seřaďme si je od nejméně pravděpodobné až k variantě, která se zdá nejreálnější.

1. ČSSD + ODS (nebo TOP 09)

Tato varianta také nepřipadá v úvahu, jelikož cílem ČSSD je rušení reforem současné vlády Petra Nečase. Těžko si lze představit, že by ODS a TOP 09 souhlasily s destrukcí vlastních reforem a/nebo že by se ČSSD spokojila s umírněnějším programem, když Bohuslav Sobotka prosazuje koncepci aktivní (přeloženo agresivní) opozice.

2. Menšinová vláda ČSSD

Nepřichází v úvahu. Strana by musela o podporu při rušení reforem žádat nevypočitatelné malé strany. Možností by byla menšinová vláda za podpory KSČM, i to je ale málo pravděpodobná varianta: vyvolala by stejnou reakci jako samotná vláda s komunisty.

3. ČSSD + VV

Jelikož Věci veřejné by se po předčasných volbách do Sněmovny pravděpodobně nedostaly, nelze s nimi do vlády počítat (a platí to i v případě jejich volebního úspěchu: těžko si lze po rétorických cvičeních ČSSD vůči straně Radka Johna představit spolupráci VV s levicovým vítězem voleb).

4. ČSSD + KSČM

Hodlá-li se nejsilnější levicová strana řídit bohumínským usnesením, nedokáže po výrocích Bohuslava Sobotky nikdo odhadnout. Pravice by nicméně měla silný argument proti vládě s účastí komunistické strany. A nemusela by dělat vůbec nic. Situace by také mohla posloužit jako indikátor toho, jak velká majorita Čechů vnímá někdejší komunistický režim jako politické stigma.

5. ČSSD + zelení / KDU-ČSL

Nejpravděpodobnější varianta. Se zelenými by se ČSSD mohla svézt na mladistvém drivu Ondřeje Lišky a celoevropsky rezonujícím strachu z jaderné energie. S obrozenými křesťanskými demokraty by sociální demokraté mohli pokračovat v akcentu na morálnost vlády (právě tak ČSSD argumentovala proti Nečasově vládě po skandálech Věcí veřejných). Touha po vládnutí ze strany malých, aktuálně "nesněmovních" subjektů by mohla ČSSD poskytnout vynikající příležitost získat výměnou za několik ústupků dostatečný počet křesel pro demontáž reforem.

***

Petr Nečas dnes stojí v nezáviděníhodné situaci. Bude-li dál vládnout s VV, zůstane nanejvýš hasičem konfliktů a skandálů a do jakýchkoli dalších voleb půjde výrazně oslaben. Na druhou stranu, pokud se rozhodne (on nebo VV) koaliční spolupráci ukončit, volí pro ODS (ale i TOP 09) tu nejhorší variantu. Předává žezlo ČSSD. Jak si s tím poradí?

Publikováno v odborném politologickém časopise Revue Politika