Stalo se přesně to, co se dalo čekat: jak o tom referoval server Česká pozice a dnes i tisk, v předvánočním týdnu zamítl švýcarský soud žádost ČR připojit se přece jen, i když opožděně, ke švýcarskému trestnímu řízení proti bývalým manažérům Mostecké uhelné, podezřelým z pokusu o vyprání dvanácti miliard korun z nezákonné privatizace této společnosti přes švýcarská konta.

V odůvodnění zamítnuté žádosti, které ještě není oficiálně oznámeno, ale už o něm referoval švýcarský tisk, je údajně řeč o laxním přístupu české strany, která o vyšetřování věděla už od roku 2006 a švýcarské kolegy léta odkazovala‚ "z jednoho zdejšího úřadu na druhý". Až lhůtu definitivně propásla.

Jakmile je totiž ve Švýcarsku vyšetřování trestní kauzy jednou uzavřeno a případ je odeslán k soudu, je přípustná už jen civilní žaloba. Její velkou nevýhodou ovšem je, že česká strana pak už nemůže nahlížet do vyšetřovacího spisu, a dostat se tak k informacím švýcarské policie. Eventuálně třeba i o tom, s jakými politickými špičkami byli někdejší manažeři Mostecké uhelné společnosti korupčně provázáni a odkud se ty vyprané miliony na švýcarských kontech ocitly. Vláda se teď sice prý hodlá proti zamítnutí ještě odvolat, ale naděje, že uspěje, je minimální.

Faktem je, že když se nabídka ze Švýcarska objevila letos na podzim ve zdejších médiích a ministři i státní zástupci se ocitli pod palbou naprosto užaslých otázek, začala se vláda s justicí okázale přít, kdo za vpravdě obludné průtahy může. Miroslav Kalousek dokonce zpočátku s nevinným výrazem tvrdil, že se přece Česká republika žádného řízení ani účastnit nemůže, jelikož jí žádná škoda nevznikla: jestliže manažéři snad i použili na nákup akcií Mostecké uhelné firemní peníze, je to prý jen morální pochybení, ale nikoli trestná činnost. Podle zdejších kriminalistů dostala prý firma časem tyto peníze zase zpátky. Takže škoda jí údajně nevznikla.

Teprve když veřejnost získala dojem, že buď jsou všichni dohromady tak totálně neschopní, že na svých místech nemají co dělat, anebo že něco velmi zásadního tají, začala se Nečasova vláda švýcarskou nabídkou zabývat. Jenže to už byla polovina listopadu a lhůta pár dnů předtím vypršela. Spis švýcarských kriminalistů teď leží u soudu a líčení se sedmi obžalovanými, z toho šesti Čechy, kteří si měli severočeské doly nezákonně přivlastnit, začne na jaře příštího roku. Švýcarský soud jim klade za vinu, že při privatizaci Mostecké uhelné společnosti, která probíhala před a za vlády Miloše Zemana s jeho "opoziční smlouvou", skoupili obžalovaní většinový podíl akcií za zpronevěřené firemní peníze, a Zemanova vláda jim pak prodala zbytek za zhruba čtvrtinovou cenu. Tím mohla vzniknout českému státu podle Švýcarů škoda nejméně ve výši téměř tří a půl miliardy. K těm se teď bude česká strana snažit dostat pomocí komplikované civilní žaloby. A to s nejistým výsledkem.

Na státním zastupitelství padají mezitím pod vedením nového vrchního zástupce Mečla už první hlavy. Ve vládě je kupodivu ticho po pěšině, ačkoliv "činný ve věci" je podle Mečla Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A ten spadá pod ministerstvo financí.

Zbývá dodat, že při vyšetřování neprůhledné privatizace Mostecké uhelné narazila ovšem švýcarská prokuratura na další korupcí zavánějící případ, a to na prodej plzeňské Škodovky v letech 2002 až 2003. Tentokrát jde o 150 milionů, které dostala dubiózní firma z britských Panenských ostrovů za to, že údajně zajistila, aby Česká konsolidační agentura prodala stejné skupině, která ovládla Mosteckou uhelnou, i akcie Škodovky. Také v tomto případě žádali švýcarští vyšetřovatelé už před rokem zdejší státní zastupitelství, aby jim pomohlo vypátrat, zda je jejich podezření na korupční platby, které následně odešly na tři další účty, možno prokázat. Tento případ zatím uzavřen není, ale vrchní státní žalobce Mečl, který vystřídal svého předchůdce Rampulu, proslulého zametáním kauz pod koberec, každopádně potvrdil, že jeho úřad na něm pracuje.