ANO, zaměstnancům státu bude líp. Dostanou přidáno. Hůř zato může být těm, z jejichž kapes vláda peníze na růst platů vytáhne.
Vláda zvýší platy pracovníkům veřejných služeb. V průměru o osm procent. Většině se zvedne pevný základ platu (tarif) o pět procent, učitelům o deset. Zbytek peněz se rozdělí v příplatcích a odměnách.
Z propočtů Ministerstva financí vychází, že stát v příštím roce vydá na platy zaměstnanců veřejného sektoru 282 miliardy, tedy o 29,8 miliardy víc než letos.
To je štědrý nášup – aspoň v porovnání s růstem ekonomiky a výší mezd v soukromém sektoru.
Supermarkety konkurencí?
Ministryně práce a sociálních věcí, sociální demokratka Jana Maláčová, to zdůvodnila mimo jiné takto: „Není možné, aby nám [rozuměj: ze státních služeb] supermarkety odlákávaly zaměstnance.“
Schyluje se snad k exodu lidí ze státní sféry do soukromé? Že by zaměstnanci z vládních úřadů ve velkém zvažovali výměnu svých teplých a jistých míst, ze kterých jsou podle služebního zákona prakticky nevyhoditelní, za nejistá místa a práci pod tlakem v soukromém byznysu?
Poměřováno čísly, nic tomu nenasvědčuje. Platy ve veřejných službách převyšují mzdy v soukromém sektoru. Z dat Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že průměrný plat (u státu) byl v prvním čtvrtletí 32 725, průměrná mzda (v soukromé sféře) 31 963 korun.
Realističtější je však srovnat mediánové příjmy, tedy platy a mzdy těch, kteří se nacházejí uprostřed příjmů. Rozdíl v tomto případě převyšuje čtyři tisíce. Medián platů ve veřejné sféře je 30 623, v soukromé 26 261 korun.
Kdo koho přeplácí
Jistě, jsou to obecná, hrubá čísla a mnozí zaměstnanci veřejné sféry vskutku zasluhují přidat, třeba učitelé. Každopádně ale neplatí, že by soukromá sféra vysávala pracovní síly z eráru.
Že to je spíš naopak, naznačil Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory, který v rozhovoru pro Českou televizi řekl: „Především malé a střední podniky, které si nemohou dovolit tak velké platy, často začínají cítit, že je začíná přeplácet veřejný sektor. (…) Státní správa začíná nasávat ty, kteří by mohli pracovat v sektoru soukromém.“
Není divu. Nůžky mezi příjmy ve veřejných službách a v soukromém sektoru se rozevírají ve prospěch zaměstnanců státu. Letos v prvním čtvrtletí proti stejnému období loňska se platy v průměru zvedly o 14,2 procenta, mzdy o 7,3 procenta.
Pokud jste živnostník, možná jste se podivil, jak rok co rok rostou částky na vašem zdravotním a sociálním pojištění. Jsou odvozeny od průměrných výdělků a v posledních letech je nahoru táhnou především platy ve veřejných službách.
Erár kyne
Lépe placený veřejný sektor přitom utěšeně kyne. Za vlády ANO, sociálních demokratů a lidovců se počet lidí, které zaměstnává stát, zvýšil o 30 tisíc. Teď jich je (tabulkově) na 427 tisíc, z toho 66 tisíc úředníků.
Pro úplnost: Ve veřejném sektoru pracovalo v prvním čtvrtletí podle dat informačního systému o průměrném výdělku 682 500 lidí. Dostávají peníze od vlády, samospráv a ze zdravotního pojištění.
Většina „příslušníků“ této armády pracujících je státu, který zvyšuje platy, vděčna za živobytí. A takový vděčný zaměstnanec je snem každého politika. Dvojnásob před volbami.
V tomto případě platí Murhyho politický princip, podle kterého se vláda, která okrádá Petra, aby si koupila Pavla, může spolehnout na Pavlovu podporu. Za Petra si dosaďte zaměstnance v soukromém sektoru nebo podnikatele, který musí na platy státních zaměstnanců vydělat.
Nač šetřit?
Premiér Andrej Babiš se v pátek po schůzce s odboráři holedbal, že vláda je zodpovědná, že má na paměti hospodárnost státu, proto sníží náklady na vyšší platy o 1,2 miliardy korun. Udělá to tak, že seškrtá počet míst ve státních úřadech o 1327. Z toho ale bude zrušeno pouze 281 obsazených míst. Zbytek budou škrty v neobsazených pozicích.
Takových neobsazených míst je ve státní správě na 16 000. Zjistila to nedávno Česká televize dotazem na Ministerstvo financí. To znamená, že poté, co se provede plánovaná redukce a většina ze zmíněných 281 zaměstnanců bude převedena na volná místa, zbude ještě 14 392 neobsazených pozic, na které bude vláda nejspíš nabírat nové zaměstnance. Takže jaképak úspory?
Ostatně, proč šetřit? Stačí přece lidem sáhnout do kapes. Mnozí ani nepostřehnou, že státu v příštích letech odevzdají o pár tisícovek víc.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce