Voliči rozdali karty a byly to volby svobodné. Na rozdíl od skvělých liberálních USA nebo progresivně ultraliberálně pošahaného Berlína (odkud ještě nikdy nic dobrého nevzešlo), kde volby byly poznamenány neuvěřitelným falšováním, manipulací a bordelem, byly ty naše tradičně perfektně organizované a přesné. Není o tom pochyb, a proto tvrdit, že tato země je v rozkladu, bylo a je hloupé. Vede si tak, že v unijním kontextu a v tom evropském chlívku se můžeme v klidu a bez uzardění považovat za lepší. Tvrdím to, i když je tady velká část českých flagelantů a lidí kálejících s chutí do vlastního hnízda.
Nekoná se žádný politický převrat a výsledek není ani důvodem k jásání nad tím, jak se nám ta demokracie pochlapila. Jediný skvělý výsledek je, že odešla ze scény v klidu KSČM, k čemuž postupně směřovala, a dále štruksácká ČSSD, která jako koaliční partner ANO hrála nedůstojnou roli a jen nastrkovala devótně zadnici silnějšímu partnerovi. Tak to je ten skvělý výsledek.
Dalším skvělým výsledkem je praktická likvidace Pirátů ze Sněmovny a skoro bych řekl, že to je to nejlepší, co se mohlo stát. Hotový masakr. Tihle nikde neukotvení političtí dobrodruzi, kteří nevědí, jestli jsou rudí nebo zelení, anarchisté či snad všechno dohromady, si budou muset na svoji hvězdnou hodinu počkat. Doufám jen, že to bude trvat dlouho.
Na rozdíl od mnohých, kteří tak rádi známkují SPD fašismem, hnědou barvou a populismem, jsem rád, že SPD v tom mumraji, kde Praha pohnula liberálně demokraticky republikou, obhájila prakticky své pozice a je relevantní silou ve Sněmovně. Parlament potřebuje tvrdě skeptický pohled na EU a její šílený trend k likvidaci evropské společenské i geografické krajiny a Tomio Okamura svůj part povede určitě dobře.
Dobré je, že tam je rekordních 25 % ženských, a to bez diktování shora. Smutné je, že mezi nimi jsou takové podivnosti jako Helena Langšádlová nebo Markéta Pekarová. Aspoň něčeho bychom měli být ušetření. Ale takový je život. Zvláštní zpráva je, že ve Sněmovně je opět Marek Benda, poslanec od narození. Bez něho by pevná hráz demokracie fakt nefungovala. Další pak, že tam je bratr Tomia Okamury pan Hayato Okamura, a to proto, že ve Sněmovně je především z nenávisti vůči svému bratru. Poněkud zvláštní mise.
Dobrá zpráva nakonec je, že se bude přepřahat, protože všeho moc škodí. Znovu se ukázalo, tentokrát v opačném gardu, že úspěch K1 a K2 je tak výrazný proto, že Andrej Babiš to zvoral v závěrečných dvou týdnech kampaně sám. Postavit kampaň na „Já, já, já, jenom já“ nemohlo slavit úspěch, protože to spíš nasírá, než motivuje. Namísto toho, aby zvedl ze země řadu zhůvěřilostí, které ve své sebeprezentaci vyslovili jako sliby Petr Fiala nebo Vít Rakušan, valil vpřed jen své ego a zásluhy. A proto má úspěch, který je neúspěchem. Mimochodem, Petr Fiala by měl poděkovat Andreji Babišovi za to, jak agresivně se věnoval Pirátům, až se mu podařilo je prakticky vygumovat.
Partii má teď v rukách prezident republiky a uvidíme, zda se vydá cestou už avizovanou, tj. Babiš jako první na řadě, a jak pak to bude dál, anebo vezme na vědomí tvrzenou schopnost Opobloku pohodlně sestavit většinovou vládu.
Zdá se, že po nečekaném úspěchu ODS bude sázka na štěpení této partaje odsouzena k neúspěchu. I když známe politiky - pružnost mají ve štítě, zvláště ti, co nedostanou od Petra Fialy dobrá koryta. A Andrej Babiš by si měl odpustit jet na vlně snahy hrát hru vabank za této prekérní situace.
Ale přec jen bych brzdil nadšení z vítězství Opobloku. Jsou to čtyři po moci lačnící, v opozici dostatečně vyhladovělí kohouti (nádavkem ještě jeden vypelichaný pirátský), to vše na jednom smetišti. To nevěstí žádnou pevnou sestavu, která se dá zjednodušit, a sice vyloučit Piráty, protože ty levičáky k ničemu nepotřebuje. Navíc by tím ze sebe smyl odér paktování se s neomarxisty s anarchistickým genetickým základem. Až si sedne prach a vítězové vystřízliví z oslav, pustí se kluci a holky do boje o koryta a ať nikdo neříká, že o to nejde. O koryta jde hlavně a pak ještě bude nutno uspokojit ty, co neslíznou první smetanu. Až tady se bude jednat o zlom v situaci v této zemi.
Že jde jen o moc a koryta, lze usoudit snadno z jediného - ani ANO, ani Opoblok nezvedli žádná relevantní a vitální témata v předvolebním boji, a že se nabízela: Nebezpečí tlaku EU na přijímání přišedlíků za lepším z celého světa, budování jaderných bloků a obhajoba jádra jako zdroje energie budoucnosti, péče o zadržování vody v krajině, závislost země na plynu a naftě a hrozící drahota, energetická krize a další. Nic z toho se nebralo na vážno, zato se obě strany urážely a dokonce i Petr Fiala mával komicky pěstičkou a zkoušel si asertivitu. Obě protikampaně nestály za nic.
I když jsem nevolil vítěznou stranu ani ANO, nevidím na výsledku těchto voleb nic takového, abych z toho musel dostávat osypky. Kaše problémů pro tuto zemi se vaří v Bruselu a uvidíme, jak noví mocipáni a mocidámy ukážou konečně svaly a svoji rozhodnost na tom slavném Západě, v hnízdě těch nejskvělejších myšlenek pro lepší zítřky. Výsledky v Bruselu budou předvídatelně téměř neviditelné, ale na domácí scéně se můžeme těšit na dva zásadní body oznámené Petrem Fialou veřejnosti, která mu to tak trochu sežrala: a) postaví 40.000 bytů, takže se těšíme na prvních 10.000 nových bytů první rok vládnutí, a dále b) se těšíme na to, jak sníží nová vláda deficit za první rok o 100 miliard korun. Ano, tyto pitomosti pan profesor s vážnou tváří slíbil a bude dobré to po něm žádat. Přinejmenším jeho voliči by to měli bystře sledovat Pro začátek je to takový drobný úkol jako test.
A v neposlední řadě se těším na realizaci slibu Markéty Pekarové, že sníží počet státních úředníků o 13 %. To bude Markétin majstrštyk, o tym žádná.
Jinak jsem mohl konečně jít klidně spát, budoucnost se mně vrátí. Tvrdí to vítěz Petr Fiala. Tak tedy vzkaz pro nejlepšího premiéra. Hic Rhodos hic salta!