29.11.2021 | Svátek má Zina


POLITIKA: Vítáme nové kahudy!

20.1.2014

Za devatero horami a devatero řekami žil byl jeden král. A ten měl tři dcery na vdávání, a tak hledal prince… Zpět! Bylo to celé jinak. Nebylo to za devatero horami, ale tady u nás, nebyl to král, ale president Antonín Novotný a ten měl plno ministerstev na roz(v)dávání… čo to tárám, neobsazených. A tak hledal nové ministry.

Pořádní princové, totiž zájemci o místa ministrů, se nějak nehrnuli. Už tehdy byla ta ministerstva tak nějak "na houby", protože vše rozhodovala strana a hlavně soudruzi v Moskvě. K čemuž měli jako krytí označení, že jsou RVHP. Ale i lidová demográcie musela zachovávat dekorum. A tak bylo nutno nějaké sehnat. Tehdy musel být každý ministr uvědomělý a hlavně členem KSČ, výjimečně případně aspoň jedné ze strany Národní fronty. A takového mistra schvaloval přímo soudruh první tajemník.

Dnes je tomu naprosto jinak. Dotyčný ministr může být i jen sympatizantem příslušné strany Národní….. ééé koalice. Jak správně převzali náš domorodý starý zvyk i všichni polistopadoví presidenti, schvaluje "president".

Už tehdy ovšem měli soudruzi problémy, že "nebyli lidi". To nám... tak ňák, že... zůstalo. Ona sice byla krátká doba, kdy "lidi" byli, hned po listopadu, ale tento nenormální stav jsme tak nějak rychle "znormalizovali".

Vzpomeneme-li na dobu Antonína "Krásného" (vyhrál nějakou anonymní soutěž o nejkrásnějšího presidenta světa), lidi, jak už řečeno, už tehdy nebyli. A tak hledali a hledali, až na místo ministra školství našli profesora Kahudu. Pan ministr Kahuda byl protřelý aparátčík, který se pohyboval nějakou dobu na ministerstvu a "projevoval zájem", až kýžený post získal. Výsledky jeho práce jako ministra byly obdivuhodné. Obdivuhodně šílené i na tehdejší poměry. Všeobecně pak bylo toto stanovisko vyjádřeno studenty na Majálesu v roce 1963, kde jednou z hlavních hesel průvodu znělo: "Dejte nám Kahudu, my mu dáme na hubu!"

Od té doby používám osobně při hodnocení ministerských kandidátů i samotných ministrů jako měřítko základní kvality "jeden kahuda". "

Kvality "kahudy" dosáhl po převratu například ministr obrany lidovec Antonín Buadyš. Který po tom, co za letu do Švédska prostřelil zevnitř vládní letadlo, měl nárok na kvalitu ohodnocení na "dva kahudy". Později se dotyčný živil vykládáním hvězd a předpovídáním budoucnosti. O všeobecné lidské schopnosti věřit magorům svědčí to, že se tím skutečně živil, ač je jasné, že kdyby byl skutečně dokázal předpovídat budoucnost, nikdy by do toho letadla nevlezl. A kdyby už vlezl, nevzal by si tam pistoli. A kdyby už vlezl a vzal si tu pistoli, tak by s ní tam nemanipuloval. (Manipulování je v tomto případě výraz pro osobu duševně mdlou, která si hraje s něčím, čemu nerozumí.)

Dalším nositelem titulu "kahuda" byla jistá dáma obecně přezdívaná ekologicky neuvědomělým národem na "jihočeská mutter". Jménem Kuchtová, ze Strany zelených. Která byla nejen skutečně "agentem cizí mocnosti", v tomto případě Rakouska, ale předváděla na ministerstvu takové šílenosti, že ji musel Topolánek (šílenost byla už to, že ji jmenoval) vyhodit. Nakonec ji vyhodili postupně odvšad, stejně jako Baudyše.

Hrdý titul nositelka "zlatého kahudy" si zaslouží Džamila Stehlíková, také jmenovaná Topolánkem, pracující v té době pod "rukavodstvom" Bursíka. Její nápady, aby menstruující ženy pracující například u pokladen v samoobsluhách nosily na klopě třeba "červený kvítek", aby se to poznalo a vedoucí a zákazníci na ně byly hodnější, byly skutečně světové. Jak z mysli světově proslulého hrdiny Sagdijeva Borata z jeho "Nakoukání do ameryckoj kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu". I její další nápady byly stejně originální.

Našlo by se v minulosti ještě několik nositelů hrdého titulu "kahuda", ale podívejme se raději do naší přítomnosti a světlé budoucnosti.

Již dnes je kandidátkou na nejméně "stříbrného kahudu" navržená ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Také ona, jako soudruh profesor Kahuda, je osobou mimořádně silně toužící po všech možných poctách, funkcích a postech. Ve volbách za ČSSD vždycky propadla. Politicky a "loketně" jí to ale "pálí". Takže přes místo ředitelky organizace, tzv. Gender Studies, o. p. s., pronikla až na ministerstvo práce a sociálních věcí jako ředitelka odboru. Výsledky její práce byly tak "mimořádné", že jí při první příležitosti ukázali dveře. Dotyčná nevládní nezisková organizace má být informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů. Dobře "dobrovolně povinně" dotované různými orgány a většinou velkými firmami. Stačí totiž jedna, za evropské peníze zorganizovaná mediální akce proti vám, že jste nepřátelé pokroku a utiskujete ženy, a hned pochopíte, že je lepší "dobrovolně" přispívat. Podobné praxi se v USA kdysi říkalo "raketýring" (racketeering). Stejnou politiku provádějí (nejen u nás) kupříkladu i všechny takzvaně ekologické spolky.

Její publikace "Na cestě do Evropské unie: průvodkyně nejen pro ženy" a další články odhalují svět plný pomotaných představ složených z útržků myšlenek amerických feminacistek, blouznivých evropských marxistek a pavědeckých závěrů pseudovědy zvané "gender". Vše propasírováno přes z prostředí mladé pražské levicové mládeže z "lepších vrstev" zvaných "zlaté karty". Jistý kolega v tisku veřejně řekl, že se obává, že až bude ministryně, nechá uzákonit jeden ze svých politických "hitů", a to že manžel slehnuvší manželky musí povinně absolvovat 50 % mateřské dovolené své ženy. A obává se, co kdyby náhle otěhotněla paní Sobotková. Já jsem zvědav, jak zavede na svém ministerstvu jí propagovanou kvótu nejméně 40 % žen ve funkcích, když na MPSV pracuje, odhaduji, asi tak 70 % ženského personálu. No, bude-li se snažit, mohli bychom mít jako první na světě "mannen-rein" (čisté, bez mužů, podle vzoru "juden-rein") ministerstvo. No, pak by také v úřadu nemusela řešit problém s močením "falokratů", kteří odmítají podle návrhů jejích švédských soudružek močit vsedě.

Čtu-li název její další knihy "Rodina a práce - jak je sladit a nezbláznit se", napadlo mne, že starý psychiatrický axiom říká, jak lze v psychiatrické léčebně bezpečně poznat blázna. Ten jediný je pevně přesvědčen, že on je naprosto normální. On se určitě nezbláznil. Ostatní o sobě pochybují.

Obávám se, že "přítel" Sobotka šlápl v jejím případě do něčeho silně mazlavého. A bude litovat, že ji kdy kam dosadil. I když ona si bude jistě libovat, jak se dostala, aniž potřebovala nějaké volební hlasy (ty nikdy ve volbách nezískala), hezky vysoko. Ovšem její agresivní pomatenost, často verbálně projevovaná, nám dává naději, že se ženského Kahudy brzo vláda zbaví.

Super-kahudou, zeleno-rudého myslitele zřetelně spojeného duchovním odkazem Pol Pota je profesor Keller. Sociální demokracií vybraný pretendent na europoslance. Na Wikipedii je popisován jako "moravský sociolog, filozof, publicista, enviromentalista". Že se hlásí dle Wikipedie k levici, je spíše akronym zakrývající cudně jeho skutečné názory. Je nejen levicový, ale jeho názory hlásané na stránkách časopisu Sedmá generace jsou militantně ekologické, envirometální a hluboce trockisticko-maoistické. V 70. a 80. letech byl aktivním členem KSČ, patřil k tzv. rychlokvaškám", které udělaly kariéru za normalizace.

Jeho osudovým tématem je tzv. "postmoderní myšlení". Stalinisti byli proti tomu mírní pragmatici. Osobně je "moravista", který by nejraději zlikvidoval ČR. Až fanatický odpůrce USA. V Deníku Referendum zastává podobné názory jako Jakub Patočka, který hlásá teorii, že komunistická vláda Adamce byla lepší než vlády Topolánka a Nečase.

V zásadě je to ale takový slabý a nepůvodní odvar Slovince Slavoje Žižeka. Ovšem skoro jistě ho - ke škodě nás a celé Evropy - čeká v EU skvělá budoucnost. V parlamentu EU sedí a ideologicky kraluje aktivní skupina podobných politických enviromentalistických superlevicových fanatiků, jako je u nás známý Cohn-Bendit. Výsledkem jejich politické práce je ekonomický úpadek Evropy, rozrůstání moci Unie a ničení svobody. Až k této partě přibude Keller, už si nebudeme moci stěžovat, že ty děsnosti někdo udělal za našimi zády. Vysíláme tam k Roučkovi ještě většího bojovníka za Evropu sjednocenou, lepší a bez kapitalismu. A bez svobody. Skutečnost, že se vedení ČSSD shodlo na Tominové Marksové a na tomto exotovi, ukazuje hloubku krize, která tam vládne.

Je to stará pravda. Nejsou lidi. Objevují se jen samí "kahudové".



Vyhrajte medvídka, který svými pohádkami uspí vás i vaše děti
Vyhrajte medvídka, který svými pohádkami uspí vás i vaše děti

Nebylo by hezké mít doma někoho, kdo by vám i vašim dětem vyprávěl pohádky? A co takhle Pohádkový medvídek, který zná ty nejlepší příběhy? Zapojte...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.