Obávám se, že podobné "neformální struktury" jako byla ta kolem Vrchní ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády ČR fungují v české veřejné správě v podstatě na všech úrovních, kde se rozdělují "zajímavé rozpočty". Považuji za zbytečné se pouštět do úvah, která politická strana či osoba má na hlavě víc másla, a raději se budu věnovat tomu, jak do budoucna vliv těchto "neformálních struktur" co nejvíce omezit.

První podmínku funkční veřejné správy, totiž Státní zastupitelství a Policii ČR nezávislé na politické reprezentaci, bychom už nejspíš měli. Jistota "politického krytí" prostě ve čtvrtek skončila a docela by mě zajímalo, jak se 14.6.2013 zvedl prodej skartovaček (případně, v kolika krbech se topilo).

Druhou podmínkou je úplná reforma veřejné správy. Jde jednak o jasně definované procesy i zodpovědnosti a striktní oddělení politické a správní roviny, jednak přísný výběr úředníků a jejich náležité ohodnocení. Svoji představu takové reformy jsem zde zveřejnil před třemi lety a ani dnes nemám, co bych na ni měnil.

Třetí podmínkou jsou politici, kteří jsou schopni se uživit i bez přímého či nepřímého napojení na státní rozpočet a politiku opravdu berou (nikoliv o tom jen mluví) jako službu veřejnosti, nikoliv jako podnikatelský záměr. Upřímně, mnoho takových jich v Parlamentu nemáme a rozpoznat je mezi novými adepty české politiky je velmi těžké. Současní poslanci přitom dosud počítali s tím, že za věrné služby je Strana nenechá na holičkách (stačí se podívat na inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů a samozřejmě i další, politiky obsazované funkce).

Nejtěžší je ale podle mě podmínka čtvrtá a poslední – totiž že jeden každý občan ČR si musí uvědomit, že Česká republika je jeho země a že se o ni musí starat stejně, jako se stará o svůj majetek a že vláda (poslanci, senátoři, krajští či obecní zastupitelé) naši zem pro nás pouze spravují.

Chtějme proto po našich volených zástupcích, aby jasně popsali, jak si nadále představují správu naší země. Jak si představují podobu ústavních institucí, co vše by měl český stát dělat a zda jsou schopni navrhnout funkční strukturu takového státu. Česká republika totiž podle potřebuje nejen důkladnou reformu státní správy, ale i zevrubnou revizi Ústavy a dalších zákonů. A těžko takový úkol svěřit lidem, kteří si ani nebyli schopni spočítat, jak se jimi schvalovaný zákon projeví na jejich vlastní výplatní pásce.

Řeči o tom, že má vláda odstoupit a že mají být co nejdříve nové volby, dnes považuji za zbytečné. Z mého pohledu je pozice pana Nečase od páteční tiskové konference VSZ a ÚOOZ zcela neudržitelná a čím později odstoupí, tím hůř pro něj i ODS. Náměty či dokonce podrobné plány, jak zlepšit fungování českého státu, však ani od vládních, ani od opozičních politiků nezaznívají. Podle mě proto, že česká politika je dnes na neefektivní veřejné správě životně závislá. A pokud se o efektivní fungování českého státu nebudeme starat my jako občané ČR, čeští politici to za nás opravdu neudělají.