Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Velmi standardní strana VV
Nová předsedkyně poslaneckého klubu VV Karolína Peake pak ve svém projevu po zvolení předsedkyní klubu VV cítila potřebu říci i to, že VV jsou „standardní politická strana“ jako jakákoliv jiná. Vít Bárta pak nominaci Jana Kubiceho na ministra vnitra okomentoval tím, že náhle „soukromé očko“ na ministerstvu vnitra nevadí. Vyjádření Bárty, Peake i Radka Johna tak definitivně nabraly kurz kdysi neslavně proslavené lidovecké politiky. Tu reprezentoval svého času Josef Lux tak, že na vládě procházelo vše jako po másle a po vládním rozhodnutí následovala tisková konference lidovců, kde Lux popřel, co chvíli před tím na vládě schválil.
Vít Bárta a jeho soukmenovci se již zcela přeladili na tuto notu. Informace, které jsou postupně zveřejňovány o průběhu pondělní večerní schůzky K12, jasně ukazují, že jméno Jana Kubiceho nakonec poměrně nejvíce vadilo TOP 09, která argumentovala tím, že jmenování Kubiceho vyostří kritiku opozice. VV se jmenováním Kubiceho souhlasily. Jestliže tedy po bitvě generál Bárta tvrdí, že „náhle jmenování soukromého očka na postu ministra vnitra nevadí“, je to klasická lidovecká politika. Vždyť to byl právě Bárta a jeho společníci, kteří dali ke jmenování Kubiceho souhlas. Tvářit se - poté, co došlo k dohodě - tak, že „soukromé očko nevadí“, je čistokrevná luxovina. Pro VV a Víta Bártu osobně má totiž jmenování Kubiceho právě výhodu v tom, že může svůj zcela jasný podíl viny na posledních událostech kolem „odhalení MfD“ dále zamlžovat do oparu účelových nejasností.
Další, kdo dnes za VV mluví do ČT24 a médií, je poslanec Petr Skokan, bývalý hejtman Libereckého kraje za ODS. Ten stranu opustil poté, co neuspěl ve volbách do senátu na podzim 2008 v památných krajských a senátních volbách, kdy se volební kyvadlo vychýlilo zřetelně vlevo. Je pikantní číst dnešní Skokanovy teze o nutnosti „přímé demokracie“, jestliže celý svůj předcházející politický život v ODS prosazoval politiku zastupitelské demokracie. Okatě z toho čiší účelová změna názorů.
Celkově lze tedy s názorem Karolíny Peake, že VV jsou „standardní politickou stranou“, jednoznačně souhlasit. Boj proti politickým dinosaurům je minulostí, čerstvá krev v poslanecké sněmovně je již odkysličena a poslanci VV přejali všechny nectnosti a manýry poslanců zavedených stran. Pokud bych měl použít metaforu s dinosaury, VV se tvářily jako ti, kdo, obrazně řečeno, zajistí dopad obřího meteoritu, který kdysi podle určitých teorií způsobil hlavní příčinu vyhynutí dinosaurů, po němž nastala éra savců. Výsledek je však tristní. Místo slibovaného meteoritu vypadá dnes skutečné působení VV spíše na bombu politických teroristů. Škody politickým dinosaurům jsou zanedbatelné, zato jsou zcela nejasné skutečné cíle VV jako nástroje získání politického vlivu pro určitou segregovanou podnikatelskou skupinu. Pokud navíc mezi „véčkaři“ převáží pocit ublíženosti, který by do čela strany vyzdvihl Víta Bártu samotného, čeká s velkou pravděpodobností VV osud lidovců v době Jiřího Čunka. Tehdy se lidovci zabývali pouze a jenom Čunkovou aférou a zapomněli na své voliče. Lidovečtí poslanci své porady o aféře svého předsedy sami nazývali „čunkování“. VV by tak čekala éra „bártování“ se všemi negativními dopady na preference VV a pozici vlády.