Co se vleče, neuteče, říká se, ale tohle rčení platí jak kdy. V Čechách těchto dnů se vlečení k nějaké vládě, hodné toho jména a hlavně smyslu, jímž má být skutečné vládnutí, jeví k uzoufání nudným. Ovšem třetí neděli adventní se nám dostalo ujištění od rezignovaného a zároveň designovaného premiéra Mirka Topolánka, že vláda bude do Vánoc. Původně to mělo být do svatého Mikuláše, ale světcovy liliputánské soby patrně zrekvíroval Petr Čtvrtníček v angažmá jisté telefonní společnosti, takže bylo nutno sáhnout k události významnější a důstojnější a nadílku poposunout na jiné datum. Příhodnější. Na Mikuláše se dávají jen takové nic moc dárečky a pro zlobivé děti uhlí nebo brambora, zato vánoční dárky, to je jinačí kalibr, ten má své neodolatelné kouzlo a půvab. A i když se takový vánoční dárek někdy ukáže zcela nepotřebným nebo zbytečným, sluší se vyloudit na tváři úsměv a hezky poděkovat, jsou přece Vánoce, tak nač kazit dárcům radost, nač protahovat obličej nad něčím, co by nám stejně maminky a tatínkové museli koupit, jako jsou ponožky a nová košile či spodky a podobné nezbytnosti.

S vládou se to má stejně. Dostaneme ji k Vánocům? No a co? Je stejně potřebná jako nové ponožky nebo košile a už tu měla už dávno být, už tu dávno mohly být po trojím parlamentním odepření důvěry předčasné volby a vláda ještě novější než nová. A že budeme mít nové ministry? Probůh, každá vláda sestává z ministrů, tak už to na světě chodí, ošoupou-li se ve službě staří, je třeba obstarat nové, hlavně aby téhle zemi slušeli a netlačili v patách, nebyli nám těsní, anebo naopak, aby nám nebyli volní. Jenže se zdá, že mnoha lidem po tom půlroce od voleb už jsou volní všichni, hlavně v předvánočním ruchu. Ale jelikož není zbytí, dostaneme prý vládu pod stromeček, ať už vánoce slavíme nebo ne, berte, dokud dávají, sliby se mají plnit, hlavně o Vánocích, jak zpívá jeden zpěvák písní, a tak můžeme čekat jako malé děti a být zvědavi, co se vlastně z toho očekávaného dárku vyklube.

Některé obchody se přiučily ve světě dobrým mravům, takže můžete nevhodně zvolený vánoční dárek v lednu vyměnit. Za malou sukni větší, která líp padne, anebo peníze na dřevo. O tom, že bychom mohli, kdyby se nám čirou náhodou nelíbila, tu novou vládu vrátit a dožadovat se lepší, si můžeme nechat patrně jenom zdát. Ale možná by se parlament mohl ve velmi zkráceném řízení dohodnout na tom, že když vláda, darovaná před Vánocemi, nedostane v parlamentu důvěru, dovolí nám ji politici vyměnit prostřednictvím nových voleb. Občané prostě vyberou jinak a nebudou čekat na ten třetí, sice ústavní, ale evidentně marný pokus. Takové řešení v sobě ovšem skrývá jisté nebezpečí: troufám si tvrdit, že v tomhle případě by většina obyvatel naší země místo nevhodného vánočního dárku chtěla zpátky prachy na dřevo.

rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku